Je na českém internetu místo pro velký projekt?

Souboj o to, kdo bude českou internetovou jedničkou, dvojkou či trojkou, zaměstnává novináře již poměrně dlouho. Je ale otázkou, zdali velké návštěvnosti a profitu lze dosáhnout primárně velkými projekty, jak tomu bylo v minulosti. Osobně si myslím, že již nikoli.

Poměrně dlouhou dobu to vypadalo, že firmy, které diktují směr českému internetu, se budou prát především v oblastech velkého trhu - portály, velké zpravodajské weby, konglomeráty služeb. Zdá se, že toto období postupně pomíjí a souboj o nejnavštěvovanější web českého internetu je spíš záležitostí prestižní než reálně smysluplnou. Zelenou totiž dostávají menší až středně velké projekty.

Příkladem takovéto změny je podnikatelská aktivita Mladé fronty, která koupila weby vydavatelského domu Computer press a v současné době nabízí asi 26 webů menší až střední velikosti. Každý s podstatě nezávislou komunitou čtenářů, vlastním redakčním systémem, kulturou i vzhledem. Jediné, co je spojuje, je decentní informační panel v horní části každé stránky. V podstatě dosti podobnou strategii má také kupříkladu Internet info, ale také další.

Opačný přístup je možné vidět na strategii Mafra - snaha maximum obsahu vměstnat pod křídla serveru iDnes a přežít několik málo odloučených projektů, jako třeba Lidovky. Když se její stratégové ptají, zda koupit či nekoupit další projekt, bude na jednom z prvních míst pomyslného žebříčku smysluplnosti, zdali a jak zapadá do současné struktury iDnes.

Osobně si myslím, že prostor pro takovéto velké projekty se povážlivě zmenšuje a že budoucnost bude právě v oblastech menších až středně velkých webů. V následujícím textu si ukážeme několik více či méně silných důvodů pro takovéto tvrzení.

Cílená reklama

Na prvním místě jsou vždy peníze. Jistě nemají šanci projekty, které mají návštěvnost v řádu desítek uživatelů, ale stovky až jednotky tisíc jsou poměrně ideální. Menší množství návštěvníků umožňuje daleko lepší míření reklamy, ze které mají provozovatelé peníze. Všichni chovatelé psů mají v podstatě velice podobné potřeby, které se týkají péče o jejich čtyřnohé mazlíčky. Reklama na krmivo pro psy na velkém všeobecném serveru bude mít daleko menší zásah. Cílená reklama je něco, co inzerenty táhne, a většina zadavatelů reklamy upřednostní právě tuto možnost před reklamou s širokým publikem a malým zásahem, která je poměrně drahá.

Užší spektrum čtenářů a návštěvníků

Další konkurenční výhodou je možnost lépe pracovat s užším množstvím zákazníků či čtenářů. Není problém nabízet články na míru nebo volit témata, která zajímají právě konkrétní skupinu uživatelů. To může být především u menších webů poměrně velkou výhodou, i když si myslím, že stále ne úplně využívanou.

Užší okruh čtenářů také usnadňuje budování komunity a nabízí udržitelnost diskusí pod články. Tedy jev, který musela velké media již velmi zvažovat. Právě možnost komunikovat se čtenáři bližším a bezprostřednějším způsobem otvírá cestu pro nový druh žurnalistiky, který bude čtenářům napasován více na jejich “objednávku”.

Provozní náklady

Nezanedbatelnou položkou jsou také provozní náklady. Zatímco u malých až středních projektů si vystačíte s běžným hostingem, pro velké, monolitické aktivity je nezbytné provozovat serverové centrum - pokud tedy chcete, aby odezva vašeho webu byla rozumně rychlá. Velké projekty mají také další náklady, které souvisí s tím, že na jedné technologii participuje velké množství lidí - od intranetu až po technologie, jejichž cena roste s počtem uživatelů. Zde ale asi spíše záleží na konkrétním nastavení fungování - než na tom, jak velká či malá firma je.

Větší svoboda

Reklama bývá často redukována na bannery a PR články. Tak tomu ale být nemusí. Možností reklamní spolupráce je mnohem více a menší weby nabízejí podstatně pružnější model fungování a komunikace než weby velké. Příkladem může být domluva na recenzování určitého balíku služeb; psaní o konkrétní technologii  - přitom objektivně a nestranně z pohledu redakce. Tato pružnost může být v celé řadě oblastí velkou konkurenční výhodou.

Čas na vlastní business?

Možných výhod i nevýhod může být samozřejmě více a vždy záleží na tom, jakým modelem se daná společnost rozhodně jít. Současný trh je ale nastaven tak, že dává šanci uživit se (a případně být dobře koupen) i poměrně nemajetným uživatelům, kteří přijdou s projektem, který nalezne mezeru na současném trhu.

Oproti minulosti se stále více vyplácí užívat reklam, které velikost webu nijak neovlivňuje - například těch od Google. Dnešní tvůrce tak již není v pozici, kdy by musel koupit banner, aby přežil, a na trhu by nebyl nikdo, kdo by byl ochoten mu daný banner prodat. Šance na start i bez větších finančních prostředků je tedy dnes vyšší. Na straně druhé je potřebné zvážit míru nasycení trhu.

A jaké produkty mají šanci? Osobně si myslím, že asi největší prostor se otvírá v oblastech, které jsou zajímavé pro poměrně malé množství čtenářů, ale nejsou stále mediálně pokryty, nebo způsob jejich prezentace nemusí všem příliš vyhovovat. Je tedy potřeba najít mezery na trhu, kterých je stále poměrně velké množství. Pak již jen stačí systematická práce, trpělivost a trocha štěstí.

Prostor pro velkého hráče uzavřen?

Z výše napsaného je jasné, že univerzální silný hráč bude mít stále obtížnější pozici; bude muset uspokojit čtenáře, na kterého budou útočit média, která jeho zájmům budou moci rozumět více a hlouběji. Na stranu druhou je pravdou, že prodej bannerové reklamy je nezanedbatelný a na velkých webech jsou z něj realizovány velké finanční zisky.

To, že se vyplácí nabízet více menších služeb, dnes ukazuje nejen Mladá Fronta, ale také kupříkladu Centrum Holding, a podle všeho se zdá, že tento trend směrem k menším projektům bude pokračovat. A velcí hráči budou stále častěji volit jako nástroj expanze nákup menších až středních webů před velkými fúzemi, jako byl nákup Atlasu Centrem. To je trend, který bude pozitivní především pro čtenáře.

Naopak se zdá, že vyvíjet vlastní minoritní emailovou službu, mapy či kalendář postrádá smysl - jednoduše proto, že velcí hráči to budou umět lépe a levněji. Český internet (ale nejen ten) tak postupně míří k modelu - český obsah a zahraniční služby; což je trend asi velice rozumný.

 

13. 10. 2010

Autor: