Papír je papír aneb Sport ke snídani

Prázdniny pomalu končí, vše se vrátí do normálního pracovního procesu. U nás na sídlišti konečně po dvou měsících otevřou stránek s novinami a já budu moci zase kupovat Sport. Řeknu vám, internet je sice fajn, ale mít v ruce noviny u ranní kávy taky není k zahození.

Na stránkách DSL.cz jsme nedávno uveřejnili několik článků na téma elektronické čtečky knih, kde v diskuzích zazněly názory z jedné či oné strany, které dávaly tu přednost e-knihám, tu papírovým knížkám.

E-book jsem zatím v ruce neměl, tak nemohu soudit. Ale celé prázdniny jsem byl odkázaný na internet, pokud jde o novinky ze sportu. A musím říct, že jsem trpěl.

Třeba Tipsport Hockey Cup nebo jak se ten český hokejový pohár jmenuje, nemá žádné oficiální stránky, jak by člověk čekal. Sehnat průběžné tabulky se ukázalo být problém, dokud jsem nezkusil teletext České televize, kde je jediní měli.

Z novin Sport jsem zvyklý třeba i na pravidelný a docela podrobný servis před každým kolem české fotbalové ligy. Na internetu to nenajdete. Nebo mají ve Sportu moc hezké komentáře, např. Ládi Vízka (ten by to měl vydat knižně), ale na jejich webu je nenajdete.

Sice má Sport na internetu odkaz na tištěné vydání, ale tam najdete jen obrázek titulní strany. A ten je mi k prdu.

Musím říct, že celé prázdniny mi to chybělo. Měl jsem takový malý rituál, ráno vyrazil k trafice, někdy se stavil na snídani v mekáči, jindy si noviny donesl domů a udělal si snídani a kafe doma. Ale noviny jsem si v klidu rozložil na stůl a jal se jimi listovat.

Rubriky jsou přehledně uspořádané, často jsem se v těch nejmenších poznámkách dočetl různé zajímavosti, často se dozvěděl o úspěchu českých sportovců v méně diváky sledovaném sportu a byl jsem za to rád, zkoukl jsem i kurzy zápasů... Akorát sudoku už jsem přestal luštit, protože mi to trvalo moc dlouho a kafe mezitím vystydlo.

Teď ty dva měsíce byly pro mne utrpením. V okolí jsou sice tři stánky, ale jako na potvoru zavřeli na prázdniny všechny tři. A pořádat kvůli novinám okružní jízdu mi přišlo zcestné. Takže jsem sledoval vše přes internet a byl čím dál zoufalejší. To, co zajímalo a zajímá mne, na něm nebylo. A to, co by teoreticky mohlo zajímat většinu (sex tenistky, nezletilí hráči kouřili apod.), bylo všude. Inu, táhne bulvár, ne nějaké informace.

A tak si říkám, aby to nebylo i s knížkami. Některé knížky je docela těžké sehnat. Hodně knih nezodpovídá současnému bulvárnímu pojetí čtenářské scény. Velké množství knih je myšlenkově náročných. Některé knihy dokonce mají nějaké poselství a téma.

Bude mít někdo zájem je nabízet pro e-čtečky? Nebo se sem dostane pouze mainstream? Bavíme se nyní samozřejmě o legální nabídce. Co bude k sehnání v češtině? Karel Čapek a Božena Němcová, protože se nikomu nemusí platit autorská práva, jen OSA za kopírky. Michal Viewegh, protože ho lidi hodně kupují, a někteří ho možná dokonce čtou. Možná nějaké životopisy celebrit. Kniha o Kajínkovi, údajném to zářném vzoru české civilizace.

Zkrátka bude v nabídce zase jen to, co lidi zblble koupí, ale ne to, co by vás zajímalo. Je to jako s nabídkou filmů a seriálů na DVD. To, co lidi skutečně zajímá, v nabídce často není. Spíše jen to, co se předpokládá, že bude mít velký prodej.

Takže jsem docela rád za papír a papírové noviny. A dokud se v těch novinách v podstatě na jednom místě bude dát najít to, co zajímá mne, i když nejde o mainstream, budu hlasovat pro papír. 

21. 8. 2010

Autor: Jan Lipšanský