Udat za pirátskou kopii filmu nebo softwaru vás může kdokoli. Média šíří strach a bludy

V minulých dnech a týdnech se v médiích objevila nevídaná záplava zpráv na téma pirátství, až má člověk pocit, že žije někde ve vodách Somálska. Všechny byly bohužel typické účelovým šířením strachu, selekcí informací, překroucenými fakty a – jemně řečeno – nepravdami.

Noviny a zpravodajské servery přišly s neobvyklou sadou článků na stejné téma. Zde je výčet, určitě najdete sami i další:

6. května, Novinky.cz: I za pouhé stahování z internetu hrozí trestní stíhání,
6. května, Novinky.cz: Protipirátská unie chce víc bránit české filmy,
7. května, Novinky.cz: BSA obdržela 3500 udání kvůli nelegálnímu softwaru ve firmách,
7. května, ČTK: Policie zablokovala největší český web s pirátskými filmy,
8. května, iDnes.cz: Policie dopadla šestnáctiletého piráta, nelegálně nabízel přes deset tisíc filmů.
10. května, Novinky.cz: Šestnáctiletý majitel pirátského webu z Liberce je podezřelý z miliónových škod.

Do toho ještě e-mailem přišla další tisková zpráva u nás neexistující organizace BSA, jejíž mediální zástupce Jan Hlaváč sdělil, že „Pirátského softwaru v Česku opět ubylo, nelegálně se ho užívá 37 %,“ ovšem záhady neopomenul dodat, že podle studie IDC přesto „v důsledku přišli výrobci softwaru kvůli pirátství v Česku o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun“. 

Tyto studie mají nulovou váhu, nemají cenu ani toho papíru, na kterém jsou napsány. Český mediální zástupce BSA možná kouzlům s čísly věří, každopádně žádné spolehlivé studie na toto témat neexistují – nejen analytici mnohokráte upozornili, že studie jsou připraveny na zakázku tak, aby odrazily předpoklady a závěry zadavatele, v tomto případě BSA.

O nadhodnocení čísel v minulosti hovořil i jeden z autorů těchto studií, viceprezident IDC John Gantz, který uvedl, že jsou nadhodnocena asi desetinásobně, že možná jen jedna z deseti pirátských kopií může znamenat jakousi finanční ztrátu. A sám se brání používání slov jako „ztráta“.

Prezident americké Asociace spotřební elektroniky Gary Shapiro zase řekl, že předpoklady BSA a jejích studií majících ukazovat na negativní dopady na ekonomiku, nejsou správné. „Předpoklady [o ztrátách spojených s kopírováním] jsou klamné a problematiku zkreslují. [BSA] pak tato překroucená čísla ukazuje Kongresu a snaží se zákonodárce přimět, aby ještě zpřísnili už tak tvrdý autorský zákon.“

Jan Hlaváč nás ubezpečil, že ve vodách Somálska žijeme, řekl totiž, že „studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme.“ (Zdůraznění v tiskové zprávě.) Nejen posádky ruských tankerů se zase mohou cítit bezpečněji.

„Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat.“

Takzvaná osvětová činnost zaměřená na firmy se nerovná ničemu jinému než rozesílání výhrůžných dopisů tisícovkám nic netušících firem, které s pirátstvím nemají a vůbec nemusí mít nic společného. „Pokud se nám neozvete, může se stát, že Vás budeme kontaktovat sami,“ vzkazuje BSA ústy Jana Hlaváče firmám.

Osvětu může takto šířit kdokoli, kdo má zájem. Stačí si ve svém okolí vybrat nějaké společnosti – třeba konkurenční firmy nebo prostě náhodně zvolené –, a udat je, že používají nelegálně komerční software. Bude-li se „BSA“ – resp. panu Hlaváčovi a týmu najatých právníků zastupujících v Česku BSA – na nich zdát opravdu něco podezřelého, na firmách pak bude, aby policii a následně soudu dokázaly, že pirátský software nepoužívají. Jestliže se jim nepodaří jasně prokázat, jak software získaly a nepodloží-li svá tvrzení náležitými papíry, mají problém. V USA jsou lidé k udávání motivování finančními částkami, které BSA vyplácí – u nás si však vystačíme s dobrým pocitem sousedovy chcíplé kozy.

Na serveru Novinky.cz (opět) Jan Hlaváč v minulosti varoval, že v bezpečí nejsou ani domácí uživatelé: BSA bude kontrolovat nelegální software i v domácnostech nebo Jan Hlaváč z BSA: nelegální software odhalíme, i když nejste připojeni k internetu.

„Jan Hlaváč z protipirátské organizace BSA tvrdí, že nelegální software lze odhalit i na počítačích, které nejsou připojeny k internetu,“ stojí v perexu druhého zmíněného článku. Samozřejmě že na základě udání. Že udaný člověk může být nevinný, je BSA a panu Hlaváčovi zcela jedno. „O vině rozhoduje soud, nikoli BSA,“ uvedl.

Mluvčí Hlaváč v nedávné tiskové zprávě (viz například výše přepsaná zpráva na serveru Novinky.cz), oznámil, že výzvy BSA fungují. Lidé se mstí rádi. Za osm měsíců přišlo již 3 500 udání.

16letý pirát a nejhorší způsob kradení filmů podle TV Nova

Boj proti filmovému pirátství nese ovoce, zněl titulek první reportáž TV Nova v televizních novinách ze 7. května. 2010. Ray Koranteng divákům oznámil, že ČPU (Česká protipirátská unie, neplést s Českou plynárenskou unií) „uzavřela největší webovou stránku nabízející pirátské kopie filmů a seriálů“ a že 16letý hoch, který ji vedl, „si svým pirátstvím vydělával desítky tisíc korun měsíčně.“

Jak to tak s informacemi na TV Nova bývá, jsou „kapku“ nepřesné – web nebyl zdaleka největší a jeho provozovatel si nejspíše žádné desítky tisíc korun měsíčně vydělávat nemohl.

Podle všeho se jednalo o server Cinema-World.biz, který má nízký Google pagerank – 2. Denně měl návštěvnost v řádu tisíců lidí a videa nabízel k přehrání nebo stažení zdarma. Jeho provozovatel si vydělával reklamou. Tvrdí-li Nova, že jde reklamou z řádově tisíce zhlédnutí webu udělat řádově tisíc korun, pak očividně stojíme na prahu nového velice výkonného obchodního modelu.

Jako nejlogičtější vysvětlení se zdá, že hoch si desítky tisíc korun vydělal během celé doby provozu webu – což bylo něco kolem dvou let.

Ředitelka ČPU Markéta Prchalová tento případ podle Novy označila za největší úlovek za poslední roky. Za pozornost stojí, jak reportáž odvyprávěl reportér Novy Michal Kratochvíl.

„Filmové a televizní společnosti přicházely o miliony korun, peníze šly do kapsy někomu, kdo při výrobě nehnul ani prstem.“

V tu chvíli do kamery promluví Markéta Prchalová:

„Byl to vlastně server, který online spouštěl filmy a měl i sekci na stahování filmů,“ a reportér TV Nova to komentuje slovy: „což je jeden z nejhorších možných způsobů, jak krást filmy i naší televizi.“

Asi bychom našli horší způsoby, jak ukrást filmy. Takové představy by zahrnovaly baseballové pálky a přepadené prodavače.

Trochu vážněji. Televizi Nova bych doporučil zmírnit výroky o tom, kterak kdosi využívá cizích videosnímků bez hnutí prstu. Nova ve svém vysílání neustále používá videa z YouTube s dovětkem „zdroj: YouTube“. Bohužel je to totéž, co kdysi dělala tištěná média, která si myslela, že přebrané elektronické texty a snímky stačí ověnčit nálepkou „zdroj: Internet“. Je to stejné, jakoby elektronická média bez zeptání přebírala články z novin s poznámkou „zdroj: Papírové noviny.“

YouTube zakazuje přebírání a distribuci videomateriálu, navíc nevlastní autorská práva uživatelů. O tom se YouTube zmiňuje například těmito slovy:

„Nemůžeme vám udělit práva ke snímkům obrazovky nebo záznamu obsahu třetí strany. Kvůli právům k těmto záznamům je třeba kontaktovat jednotlivé vlastníky obsahu. Uživateli můžete zkusit zaslat e-mail pomocí svého účtu YouTube.“

Další perlu Nova případu nasadila v tu chvíli, když se reportér snažil ukázat závratné ztráty, které kluk svým webem způsobil.

„Mladíka teď čeká soud. Kromě toho, že mu hrozí vězení, bude muset zaplatit škodu. Vypočítat se dá různě. Třeba jen poslední díl Harryho Pottera na webu zhlédlo 65 635 lidí. Kdyby šli do kina, zaplatili by na vstupném přes 6,5 milionu.“

Ano, klíčová je věta, že škoda „se dá vypočítat různě“. Našli bychom jistě i hloupější metody. Ještě podstatnější je část „Kdyby šli do kina“. „Kdyby“. Jenže oni by tam možná nešli ani tak, a možná tam mnozí i byli.

Snahy vypočíst škody vždy ztroskotají na nesprávných předpokladech. Jedinou spolehlivou metodu výpočtu ztrát bychom měli tehdy, pokud by podvodník prodával filmy nebo je promítal za srovnatelnou cenu jako oficiální distributor – kdyby tedy podvedl ty, co si dílo pořídili. Srovnávat zhlédnutí filmu nabízeného zdarma s potenciální návštěvou kina může jen blázen.

Malý dodatek: Harry Potter byl za rok 2009 třetím nejnavštěvovanějším filmem v českých kinech. Přišlo na něj 684 247 lidí, čistá tržba činila 72 milionů korun.

A Harry Potter byl nejnavštěvovanějším snímkem na celém světě, nehledě na kopie na internetu. Na konto si připsal 924,4 milionu amerických dolarů – 18,6 miliardy korun.

Nemíním obhajovat činnost zavřeného webu ani jeho provozovatele – mladík měl dokonce ignorovat varování a po zavření prvního serveru si otevřel další, za což teď ponese následky –, ale velký problém je v médiích, která z tuctové webové stránky udělala hlavní zprávu číslo jedna, jíž ještě okořenila o řadu nepravd a absurdních tvrzení. Mimochodem, nakonec ten kluk firmám zábavního průmyslu ukázal, jak by mohl zčásti vypadat nový způsob distribuce filmů a seriálů. Na něj se čeká asi deset let.

A jsem si i jist, že reportáž TV Nova inspirovala řadu lidí k hledání i zakládání podobných webů.

Zároveň se však obávám, že je pomálu oslavných textů o policii a odhalených distributorech dětské pornografie, o lapení těch, kteří prodávají kopie filmů za peníze, ukrývají za servery v Rusku a jejíchž výdělky jsou v jiných sférách než tisícovka kluka z internetové reklamy. Nějak nám stále dennodenně řádí spammeři a neslyšíme nic o chycených útočnících, kteří přišli k penězům phishingem. Nemáme ani zprávy o těch, co kopírují platební karty.

Máme dramatické zprávy BSA. A máme lapeného 16letého kluka. Exemplárně potrestat, veřejně lynčovat. Třikrát hurá.

(Na článek navážeme příští týden.)

14. 5. 2010

Autor: Oldřich Klimánek