Nové Ubuntu stojí za hřích

Patrně nejpopulárnější linuxový systém pro osobní počítače po dalším půl roku vývoje prošel malou přestavbou. I když bývám k Ubuntu poměrně kritický, tentokráte musím říct, že se povedlo. Pro počítačové začátečníky výborný systém.

Nedávno jsem se na téma Ubuntu rozepsal v článku s titulkem, zda je Ubuntu ten nejlepší „Linux“. Co kdo čeká od systému, je samozřejmě individuální záležitost – přesto si myslím, že některé věci bývají v Ubuntu řešeny příliš konzervativně, jiné na druhou stranu často dost nedomyšleně a uspěchaně.

Každopádně: Ubuntu se "dovyvinulo", jeho nová verze ho posunula zase o kus dál na cestě k naprostým počítačovým začátečníkům. Nebudu přehánět, když řeknu, že Ubuntu přesvědčilo, že pro začátečníky je jednodušší na obsluhu než Windows.

V minulosti jsem se bránil tomu, když mnozí autoři psali na recenze na operační systémy ihned po jejich vydání. Paradoxně teď, když Ubuntu o kus dozrálo, je docela ticho po pěšině – byla by škoda toho nevyužít.

Obligátně: stažení, instalace

Zkraje ještě pár povinných informací. Ubuntu 10.04 (aka Lucid Lynx) je dostupné zdarma na webu www.ubuntu.cz, resp. přes torrentové sítě. Vleze se na jedno instalační CD, ale možná je instalace i přes USB (například pomocí Unetbootin) nebo přímo z Windows, což ocení zvláště majitelé netbooků. Nová verze je navíc z rodiny LTS vycházející co dva roky, podpora v takovém případě trvá 3 roky u desktopu, 5 let u serveru.

Instalace je přímočará, trvá pár minut a zvládne ji naprostá většina lidí (klikání na „Další“). Malý zádrhel jako obvykle může nastat při dělení disku (když používáte Windows nebo jiný systém), je proto třeba dbát informací programu.

Ubuntu startuje vcelku rychle, zhruba za 30 sekund je připraveno k použití (doba startu se mění dle konfigurace počítače, na některých strojích startuje i 15 sekund).

Inspirace u Applu

Na první pohled je zřejmý v linuxovém desktopu nepříliš vídaný odklon od „Windows“, myšleno co se prostředí týče. Firma Canonical očividně sází na „styl a lá Macintosh“. Že se Canonical bude snažit Ubuntu posunout tímto směrem, bylo čitelné už i minulé verze.

Grafický kabát Ubuntu (používající prostředí GNOME) prošel změnou, která orientaci na „Mac efekt“ jen potvrzuje. Ubuntu bylo často terčem vtipů kvůli své fádní hnědé barvě a vůbec jakési grafické plytkosti a nudnosti. Zakladatel společnosti Canonical Mark Shuttleworth před časem sliboval, že v rozhraní systémů bude docházet ke změnám – Canonical tohle splnil, byť cesta k pořádné ergonomii a grafické elegantnosti bude asi ještě dlouhá.

Canonical změnil do stylu Macu i polohu tlačítek oken, z pravé na levou stranu. Se vší úctou je ale tento krok dost nelogický. Jednak pravá strana je pro uživatele Linuxu a Windows železnou košilí, jednak v Mac OS X je nalevo proto, protože menu programů je uloženo na horním panelu, zleva doprava. A to v Ubuntu samozřejmě není, nabídka práce s okny je vždy v okně programu, nikoli na liště.

Naštěstí se tlačítka dají přesunou zpět napravo, například pomocí užitečného nástroje Ubuntu Tweak.

Klasický spodní panel Ubuntu (resp. GNOME) se dá snadno nahradit také dockem (Cairo) známým z Macu – výsledek pak vypadá tak, jak vidíte na obrázku. Těm, co se líbí Mac, se tohle asi opravdu bude líbit.

Začátečník bude nadšen

Linuxové jádro obsahuje ohromné množství ovladačů různých zařízení, ať moderních, nebo starších. Ve většině případů uživatel tak nemusí shánět ovladače na internetu. Po dokončení instalace se v případě potřeby nabídnou i tzv. nesvobodné ovladače, tedy ovladače, které výrobce hardwaru vydal, ale jež nemají otevřený kód, a nejsou proto z licenčních důvodů obsaženy v linuxovém jádru.

Ubuntu oznámí, jsou-li takové ovladače k dispozici, a pomocí kliknutí myši je snadno nainstalujete.

Při spuštění multimediálního obsahu vyžadujícího podporu DivX, mp3 a jiných Ubuntu nabídne, že kodeky samo vyhledá a nainstaluje. Opět tak odpadá starost s hledáním vhodných kodeků a zdlouhavé instalování, které je v případě více instalací různých balíků kontraproduktivní.

Canonical do systému nedávno zabudoval i speciální Centrum softwaru – přehledný nástroj pro instalování i odinstalování aplikací. V Centru lze snadno hledat dostupné programy, např. podle jejich zaměření (Internet, Kancelář, Věda a inženýrství, Zvuk a video, …), popř. podle výrobce nebo klíčových slov. Řada uživatelů by Centru softwaru mohla vytýkat, že nedovoluje instalovat více programů naráz, ale z pohledu začátečníka je to spíše výhoda (pro zkušenější uživatele je určen správce balíků Synaptic a také neodmyslitelná konzole).

Stačí jedno kliknutí a oblíbený program je za chvíli v systému.

Pozn.: Z licenčních důvodů Ubuntu neobsahuje základní písma od Microsoftu, takže nezbývá, než si je v případě zájmu doinstalovat dodatečně přes Synaptic (balíček ttf-mscorefonts-installer).

Společenská mračna

V systému se objevilo i několik novinek, přesně v souladu s dnešními trendy: sociální sítě a cloud computing.

Sociální sítě není potřeba představovat. Dnešní online život je jimi zcela prošpikován, tak Canonical do Ubuntu přidal novou verzi programu Gwibber, což je nástroj, který umožňuje spravovat sítě typu Facebook nebo Twitter, ale také Flickr, Identica, StatusNet, FriendFeed nebo Digg. Někoho určitě potěší i to, že stavy lze naráz jednou zprávou aktualizovat např. jak na Facebooku, tak i Twitteru.

Pro komunikaci s dalšími lidmi slouží komunikátor Empathy podporující spoustu sítí. Jmenujeme nejpopulárnější jako ICQ, MSN, Jabber (Gtalk), Facebook, Yahoo nebo AOL.

Ovládání programů a sítí je dostupné přímo z panelu.

K dispozici je rovněž ochutnávka z dnes tak skloňovaného cloud computingu. Canonical uživatelům nabízí službu Ubuntu One, zdarma úložný prostor o velikosti 2 GB, který mohou využít k ukládání vybraných dat a jejich synchronizaci napříč počítači (například desktop-notebook). Pracovní dokumenty nebo oblíbená hudba bude vždycky tam, kde je potřeba. V nabídce je také prostor o velikosti 50 GB za 10 dolarů měsíčně. Synchronizovat je možné i kontakty, záznamy zpráv ze sítí nebo webové záložky.

Služba Ubuntu One v sobě zahrnuje rovněž online obchod s hudbou – a to přes zásuvný modul v přehrávači Rhythmbox. Otázkou je, nakolik tato služba osloví zejména české uživatele – standardní cena jedno euro (26 Kč) za písničku patrně moc lidí nenaláká, zvláště když zjistí, že v Ubuntu je integrovaný bittorrentový klient Transmission.

(Ani nabídka interpretů není zas tak slavná – jak můžou v obchodě s hudbou chybět kapely typu německých Rammstein, britských Judas Priest nebo americké Metallicy?)

Software hned po ruce

Na konec ještě obligátní informace o předinstalovaném softwaru, se kterým Ubuntu přichází. Asi není třeba připomínat, že linuxové systémy mají běžně v základu nejdůležitější programy pro běžnou práci – pro multimédia (video, hudba), vypalování, kancelář, internet a další.

Všechny důležité programy v Ubuntu jsou v novějších verzích. Předinstalovaný je Firefox 3.6, ale stáhnout je možné i rychlejší aktuální prohlížeče Chrome nebo Operu, pro kancelářskou práci je k dispozici nový OpenOffice.org 3.2, přibyla aplikace Pitivi pro střih videa, zmizel ale grafický program Gimp, který byl nahrazen jednodušší aplikací F-Spot (Gimp je možné doinstalovat), pro práci s emaily a pro organizaci slouží klient Evolution od Novellu.

Canonicalu se podařilo dotáhnout některé nepovedené věci z minulých verzí do solidního stavu. Vzhledem k tomu, že čerstvý systém bude obsahovat spoustu dalších více či méně skrytých chyb, jež budou každý den vyplouvat na povrch, s instalací na produktivní stroj je vhodné tak měsíc počkat, než chyby budou ze strany vývojářů podchyceny.

Přesto: letošní jarní Ubuntu představuje jedno z nejpovedenějších vydání tohoto systému, dřívější nápady byly dotaženy do funkční podoby a systém je okořeněn o moderní prvky – jak co se týče grafického rozhraní, tak i nových funkcí reagujících na trendy v online světě.

7. 5. 2010

Autor: Oldřich Klimánek