Roste zájem o mobilní WiMax

Ještě před nějakou dobou byly pochybnosti o znovuobjevení potenciálu pevných bezdrátových přístupových sítí. Se stále konkrétnějšími plány realizace nové generace širokopásmového přístupu formou WiMax, podpořenými pilotními projekty, pochybnosti pomalu mizí. I když je zatím brzy posuzovat jejich konkurenceschopnost vůči téměř všudypřítomným přípojkám DSL, přednosti jejich připravované mobilní podpory jsou zřejmé.

Připomeňme, že stávající norma IEEE 802.16 pro WiMax je z loňského roku a specifikuje technologii určenou výhradně pro pevný širokopásmový bezdrátový přístup. Pilně se ale pracuje na jejím rozšíření (802.16e) o podporu mobility, tedy kombinovaný pevný i mobilní přístup prostřednictvím buněk WiMax (viz též článek Mobilní širokopásmový přístup: 802.16e nebo 802.20). Provozovatelé jsou si vědomi, že WiMax pro pevný přístup přeci jen nebude mít takovou konkurenční sílu vůči dobře zavedeným dominantním DSL a kabelovým přípojkám, a už vůbec ne vůči zatím sporadicky nasazovaným optickým přípojkám (FTTP, Fibre To The Premises).

WiMax jako doplněk 3G

WiMax v „pevném provedení“ bude sloužit hlavně jako doplněk stávající infrastruktury, hovoříme-li o zemích s vyspělou komunikační infrastrukturou, protože v mnoha rozvojových zemích bude WiMax zřejmě základem pro hlasovou i datovou komunikaci. Zpátky k rozvinutým zemím: pro provozovatele mobilních (doplněk k 3G pro lepší a ekonomičtější pokrytí) i pevných sítí (doplněk k nabídce rychlého připojení tam, kde DSL nejde zavést), tedy spíše velké poskytovatele služeb.

Doplňkovost 3G a WiMax dokládají také výrobci koncových zařízení, minulý týden třeba Nokia, která se (po delším váhání) oficiálně vydala cestou podpory WiMax vedle svých 3G aktivit. Její představa synergie obou technologií je následující: WiMax bude podporovat především datový provoz v metropolitních oblastech a 3G se postará o hlasové služby. Nokia má na vývoji mobilního WiMax úzce spolupracovat s Intel, což slibuje slušný průlom na trhu.

Menší poskytovatelé bezdrátového přístupu nejspíše zatím budou jen zpovzdálí sledovat vývoj trhu s WiMax, zejména vývoj cen síťových a koncových zařízení a budou porovnávat jeho kapacitní flexibilní možnosti a tarify se svými stávajícími řešeními (a měnícími se požadavky koncových uživatelů), většinou na bázi firemních technologických řešení (např. rozšířené Wi-Fi).

Potenciál mobility WiMax

Ale provozovatelé s velkým zájmem hledí dál do budoucnosti, protože plán nasazování WiMax má několik etap: v roce 2006 již dlouho slibovaný nástup pevného přístupu, v následujícím roce podpora přenositelnosti koncového zařízení a uživatele za chůze a v roce 2008 již plná podpora mobility do rychlostí odpovídajících jedoucímu autu. To vše za předpokladu, že norma bude schválená včas a proces testování a certifikace WiMax Fora začne bez jakýchkoli průtahů, a nebude se opakovat nepříznivý vývoj v podobě nedostatku čipů a odkládání testování o mnoho měsíců.

Podle analytiků ABI Research (studie „WiMAX/802.16: Opportunities for High Speed Wireless Data in Enterprise, SOHO, Residential and Portable (802.16e) Markets“) ale potenciál pro mobilní WiMax je již prakticky zde, protože stávající norma nabízí volitelná řešení pro vylepšení citlivosti přijímačů, což otevírá prostor pro PC karty a zabudované přijímače v laptopech, PDA a dalších přenosných zařízeních. Zatímco velcí výrobci těchto volitelných technických specifikací povětšinou nevyužili, menší výrobci TeleCIS a Sequans pracují na vývoji čipových sad pro PC karty s podporou WiMax. A to by byl první krok pro podporu přenositelnosti, i když do plné mobility – závisející na podpoře sítě – je přeci jen ještě nějaký ten rok práce před námi.

Jedna z posledních předpovědí (společnosti Northern Sky Research) vývoje situace s WiMax („WiMAX- Sorting Through the Hype: A Realistic Assessment of WiMAX Growth Potential (2005-2010)“) slibuje do konce této dekády 12,4 miliónů uživatelů, z toho dvě třetiny budou již připadat na mobilní WiMax. Strategy Analytics ale soudí, že do roku 2009 bude 20 miliónů pevných uživatelů WiMax.

Roaming

Vzájemná spolupráce zařízení, která se bude testovat jako součást certifikačního procesu, se dlouho jevila jako nepříliš důležitá, protože spolu WiMax buňky neměly mít zatím důvod komunikovat. Jakmile se ale začne hovořit o mobilitě, pak je zřejmé, že nejen budou muset jednotlivé základnové stanice spolu komunikovat, ale budou muset podporovat roaming: předávání uživatelů technicky, zabezpečeně a zpoplatněně podle určitých pravidel mezi buňkami i různých provozovatelů.

Kvůli zájmu provozovatelů o mobilní WiMax se nedávno založilo sdružení WGRA (WiMAX Global Roaming Alliance), v němž je členství zatím zdarma. Mezi zakládajícími členy jsou poskytovatelé bezdrátových služeb v USA, RemotePipes, DockPoint, StoneBridge Wireless Broadband, ale aliance má za cíl získat na svou stranu provozovatele z celého světa. Podle zakladatelů by se WiMax díky řešení mezinárodního roamingu mělo podařit vymanit z pojetí „doplňkovosti“ zejména vůči mobilním sítím 3G a nabídnout WiMax jako globální plně konkurenční mobilní službu.

Někteří agregátoři zejména služeb hot spots se zkušenostmi s roamingem na úrovni Wi-Fi (WISPr, Wireless Internet Service Provider Roaming, specifikace Wi-Fi Alliance) již nabízejí svoji platformu i pro provozovatele pre-WiMax sítí. Podobně jako u roamingu mezi Wi-Fi různých provozovatelů i v tomto případě bude potřeba vyřešit přednostně komplexní záležitosti autentizace a zúčtování a vytvořit jednotný přístup k roamingu mezi různými provozovateli.

Vše začíná a končí u cen

Vše je otázkou ekonomiky, takže na závěr se podívejme na aktuální předpoklady cen WiMax zařízení pro reálné nasazení a potenciál WiMax uspět tam, kde předchozí generace technologií v bezdrátové místní smyčce selhaly. Je zajímavé, jak se liší třeba předpokládané požadavky dominantních evropských telekomunikačních provozovatelů, France Telecom a Telekom Austria na ceny WiMax zařízení. Zatímco francouzský trh by mohl unést základnové stanice za cenu do 30 tisíc eur a koncová zařízení s cenou do 250 eur, pro rakouský trh by to podle dominantního provozovatele musela být pouhopouhá třetina těchto cen, přesněji 10 tisíc za základnovou stanici a do 100 eur za CPE (Customer Premises Equipment).

Rakouský nový provozovatel WiMAX Telecom má ovšem také zálusk na WiMax. Dokonce se spokojí prozatím s cenami CPE do 250 eur, protože s nástupem masové výroby zejména čínských výrobců (ZTE a Huawei) by měly ceny jít dolů. Roční ARPU společnost předpokládá v rozpětí 250-300 eur v segmentu domácích zákazníků; u malých podniků to bude víc, protože zejména za požadovanou bezpečnost si SME budou muset něco připlatit. Provozovatel tedy dnes počítá s návratností vložených prostředků do WiMax na konci roku 2007. Všichni provozovatelé se záměry nasadit WiMax počítají s nutností obsloužit nejen domácí, ale i podnikový sektor, aby se uživili.

15. 6. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA