Rychlým přípojkám na celém světě dnes dominuje DSL. Přístup po kabelových sítích zdánlivě pomalu ustupuje do pozadí, ale kabelové modemy jdou stále na odbyt a kabelovky mají nové zbraně.
Ještě před nedávnem světu vládly širokopásmové přípojky po kabelových
sítích. Teprve pořádné zapojení se telekomunikačních provozovatelů
posunulo nasazení DSL výrazně dále a dnes je DSL dominantním
prostředkem pro širokopásmové služby do domácností a začíná se
prosazovat také do podniků. Nicméně rychlé kabelové přípojky
nestagnují, stále je o ně zájem, pouze bude jejich růst zvolna klesat.
2004: o čtvrtinu více kabelových přípojek
Podle
Infonetics Researchvzrostl v loňském roce počet uživatelů kabelových přípojek celosvětově
skoro o čtvrtinu (přesně 22%) na celkových 41 miliónů (z celkových 150
miliónů všech rychlých přípojek, viz též článek
Statistické střípky: nárůst DSL a pokles cen). Hlavním trhem z geografického hlediska zůstává stále severní Amerika s 56% podílem.
I když tento nárůst zatím nijak nesvědčí o „úpadku“ kabelových
přípojek, vývoj celkového trhu s rychlými přípojkami napovídá, že je to
možná naposled, kdy se takto výrazně zvýšily počty kabelových přípojek.
Do roku 2008 se podle předpovědí analytiků počet zákazníků
širokopásmových služeb kabelových provozovatelů zvýší jen na 58
miliónů.
Připomeňme poslední oficiální statistiky ITU (
International Telecommunication Union) podílu různých technologií na trhu širokopásmových přípojek u prvních dvaceti zemí na žebříčku širokopásmových velmocí:
zdroj: http://www.itu.int/ITU-D/ict/statistics/at_glance/top20_broad_2004.html Pokles trhu s CMTS
Na počátku letošního roku již došlo k poklesu trhu se zakončovacími systémy provozovatelů (
CMTS, Cable Modem Termination System):
oproti rekordnímu poslednímu čtvrtletí 2004 se v prvních třech měsících
2005 prodalo CMTS jen za 145 miliónů dolarů, což znamená pokles o 25%
(podle
Infonetics Research).
A to je poprvé za sedm úspěšných na sebe navazujících sledovaných
čtvrtletí. Podíl jednotlivých regionů není nijak překvapivý: 51%
připadá na severní Ameriku, 26% na Evropu a střední východ a 20% na
Asii.
Triumvirát výrobců
CMTS - Cisco Systems Inc., Motorola Inc. a
ARRIS– dohromady ovládá 94% celkového trhu, a to v uvedeném pořadí, kdy
ovšem Cisco pozřelo přes polovinu příjmů z celkového trhu s CMTS a
zaznamenalo také největší podíl na trhu s prodanými porty.
Kabelovky ale mají nové zbraně
Nicméně zejména s nástupem IP telefonie i do kabelových sítí lze
předpokládat nový zájem o moderní CMTS. Podobně mohou trhem pro
kabelové MSO (
MultiService Operators) zamávat konkurenční možnosti založené na moderních technologiích jako
PacketCable Multimedia a také slibná specifikace DOCSIS 3.0 (
Data Over Cable Service Interface Specification). I když Evropa zaznamená tyto modernizace asi jako poslední ze všech kontinentů, přesto se k nám docela jistě dostanou.
Zřejmé je, že kabeloví provozovatelé budou investovat, protože opět
mají prostředky, jak zesílit své konkurenční postavení oproti
agresivním poskytovatelům DSL a nastupujícímu tlaku optických přípojek (
FTTH, Fiber To The Home).
Vzhledem k zajímavým kapacitním možnostem kabelových sítí a zejména
schopnosti poskytovat video jako jednu ze tří aplikací, na niž se v
poslední době soustřeďuje asi největší pozornost, mají MSO stále co
nabídnout – alespoň těm zákazníkům, kteří jsou v dosahu.
Cena také stále rozhoduje
Květnová zpráva
Point Topicaktualizuje pohled na vývoj cen DSL a kabelových přípojek, z něhož
vyplývá, že kabelovky redukovaly své základní ceny za poslední dva roky
(červen 2003-březen 2005) o celých 21% (DSL za stejné období jen o 12%,
viz obrázek). Takže cenově se základní „výbava“ kabelového přístupu v
průměru téměř vyrovnala DSL.
Z uvedené analýzy vyplývá ještě jedna dost překvapivá zajímavost: v Evropě začíná být rychlý přístup levnější než v USA (podle
PPP, Purchasing Power Parity),
a to se týká jak DSL tak kabelovek. Evropa samozřejmě nemůže ale v DSL
cenově konkurovat Asii, kde je tento přístup zdaleka nejlevnější.
zdroj: http://point-topic.com/content/dslanalysis/bbprices050519.htm 31. 5. 2005
Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA