Našim dětem to nejhorší?

Děti mají být budoucnost naší země – i Země. Jenže často zapomínáme, že naše děti budou takové, jaké si je vychováme a co jim dáme. A to jak v oblasti knih, tak v oblasti počítačů a internetu.

Dočetl jsem uplynulý týden před spaním našemu sedmiletému synovi knížku z produkce České televize a Albatros Media, jmenuje se podle Večerníčku Madla a Ťap. Při čtení mi bylo ouzko, jak se říká. Tolik chyb na stránku vídám jen v českých novinách a časopisech pro dospělé. Donedávna totiž platilo, že texty pro děti se musí číst několika korektory, aby právě ony dostaly přesná pravopisná znění, jež nebudou kolidovat s tím, co se učí ve škole.

Jenže tady chyběly čárky u vedlejších vět, někde chybělo písmenko u slova, slovo „vzápětí“ bylo uvedeno ve tvaru „v zápětí“.

Hned jsem si vybavil nešvary originálních DVD na českém trhu, kde si české podtitulky raději nepouštějte, pokud vám český pravopis ještě něco říká. Chyby v zájmenech 2. a 4. pádu, používání slova „vaše“ nebo dokonce „Vaše“ místo „své“, chyby v měkkých a tvrdých „i“ a „y“, chyby ve shodě podmětu s přísudkem, to jsou jen malé ukázky rádoby českých překladatelů, kteří tak przní disky pro dospělé, i pro děti. Jindy se používají nářeční výrazy (přeci) místo pravopisných (přece). Naprostou zhůvěřilostí je originální DVD Mortal Kombat 2 – na uvedeném odkazu máte pár ukázek, to se slovy krátce vypovědět nedá.

Jenže když tak koukám na různé diskuze pod různými články, tak česky neumí 90 % mládeže, co se potřebuje svým „inteligentním“ komentářem zviditelnit. Bodejť by uměla, když ti starší, co by je měli v knihách a na DVD i na internetu správné češtině učit, sami píší jako když se česky zrovna naučil Číňan nebo Etiopiec.

Všichni to omlouvají otřepanou frází, že „vždyť jsme na internetu, no tak có?“. Jako kdyby Čech na internetu měl nějakou povolenku mluvit jako Tatar. A mimo internet píše spisovně? Jak ubohá výmluva vlastních nedokonalostí.

Ačkoliv je našemu synovi sedm let, zapojil se do ČSFD a sem tam zkouší hrát nějakou on-line hru. Že obsahy filmů na ČSFD neprocházejí žádnou korekturou a může je napsat kdokoliv, se opět omlouvá onou otřepanou frází. Takže můj syn i zde čte pravopisné kopance nejtěžšího kalibru. Podobně v různých on-line hrách jako Travian nebo Ikariam či West. Překladatelé by se měli občas vrátit do základní školy, aby si zopakovali alespoň základy češtiny.

K čemu našemu národu vlastně bude, že všichni budou umět anglicky, když česky jediné slovo, jež dovedou pravopisně správně, bude „vole“?

Nehledě na zaměření podobných her, jež hrají převážně školáci. Náš syn byl hodně smutný z toho, když na Travianu něco vybudoval, políčka mu vynášela, pak přišel útok a měl veškeré své úsilí během chvilky zničené. Naučilo ho to jediné – nemá smysl něco budovat, protože vyhrávají ti, kteří všechno zničí.

Netušil už, protože hraní znechuceně zanechal, že ti, co mu vše zničili, pak už neměli na koho útočit, tak útočili sami na sebe, až se požrali navzájem a zanikly tak všechny farmy a města v okolí. Zůstalo jen pusto a prázdno.

Podobně Ikariam se zdál být hezkou budovatelskou hrou na téma starého Řecka – než se objevily možnosti vojska, obléhání přístavu a plenění měst. Stejně tak West – jako tulák plnil náš syn různé úkoly, nikoho nenapadal, pracoval na zdokonalení své postavy – než si pár týpků z něho udělalo cvičný terč. S plnou silou bojovníků zaútočili na v podstatě mírumilovnou postavu hry, která nemá válčení v krvi. Jak to asi dopadlo, je zřejmé.

Ptal jsem se e-mailem společnosti EO, jestli nenabízejí nějakou on-line hru, ve které se tvoří a neničí? Kde nejsou války nebo se jim alespoň dá správnou volbou postavy vyhnout. Dodnes neodpověděli.

Od té doby hraje náš syn jen Hattrick. Nervuje se jen dvakrát v týdnu, kdy se hraje zápas dospělých a zápas jeho dorostu, má ale jistotu, že jeho mužstvo mu nikdo nepostřílí a stadion nezničí.

Co vlastně my, dospělí, dáváme našim dětem? Učíme je něco rozumného? Nebo jen, aby neuměly česky a nechtěly nic budovat, jen vše bořit? U nás na sídlišti to s tím bořením vidíme v praxi. O víkendu se mládež opije a nové odpadkové koše končí spálené nebo v potoce nebo ty dřevěné rozštípané. Lavičky a zábradlí jsou taky zničené. Vždyť jsme je to minimálně v těch on-line hrách naučili...

A tuhle se na jednu fakt zničenou lavičku i podepsali. Wole...

13. 3. 2010

Autor: Jan Lipšanský