Kde sehnat na doma připojení s rychlostí 1 Gbit/s

Co všechno Google prozradil o gigabitových přípojkách? Jde si vůbec domů objednat tak rychlou službu za rozumnou cenu?

Minulé pondělí jsme krátce psali o plánech společnosti Google domácnostem a institucím poskytnout optické internetové přípojky s rychlostí 1 Gbit/s. Kolem této události panuje dost nejasností a sáhodlouhých debat – na našem fóru se seběhla i pěkná přestřelka o tom, že přípojka s rychlostí 1 Gbit/s je nesmysl a že takové nabídky v reálu ani neexistují. Později se na to podíváme, byť jistě ne ve vyčerpávajícím rozsahu.

Google gigabit – co, nač a jak

Někteří čtenáři napříč webem pochybují o tom, že by Google za „přijatelnou cenu“, jak říká, mohl nabízet tak rychlé připojení domácnostem. Gigabitové přípojky s obecně nákladným zařízením se zřizují většinou jen firmám, které takové rychlé potřebují a jsou za ně ochotny náležitě zaplatit.

Google ohledně připojení, jež chce začít nabízet, uvádí následující:

„Představte, že sedíte v městské klinice a přes web vysíláte trojrozměrné medicínské snímky a o zdravotním stavu diskutujete se specialistou v New Yorku.“

Záhy ale dodává: „Nebo že stáhnete celý film ve vysokém rozlišení za méně než pět minut.“ Zde je již zaměření na domácí uživatelé zřejmější (vynechejme rychlost pevných disků). „Nebo že spolupracujete se spolužáky po celém světě, zatímco sledujete živé 3D video univerzitní přednášky. Univerzální ultrarychlý přístup k internetu tohle všechno umožní.“

Firma uvádí, že plánuje vybudovat a testovat ultrarychlou broadbandovou síť nejprve v malém počtu lokalit napříč Spojenými státy. „Přineseme připojení k internetu s rychlostí 1 Gbit/s, což je více než 100krát vyšší rychlost, než má dnes většina Američanů.“ Zvolené je řešení FTTH, čili Fiber To The Home, optické vlákno až domů. „Službu plánujeme nabízet za konkurenceschopnou cenu pro přinejmenším 50 tisícům, ale možná i půl milionu lidí.“

Google chce experimentovat a hledat cesty, jak rychlý internet zpřístupnit každému. Přitom říká, že myslí na několik stěžejních bodů, kterých se budou při výstavbě řídit:

• Aplikace budoucí generace: Google zajímá, co vývojáři a uživatelé budou schopni s tak vysokou rychlostí připojení dělat. „Jestli to budou třeba suprové aplikace a služby náročné na rychlost linky nebo jiné věci, které si ještě nedokážeme představit.“

• Nové techniky pro nasazování optiky: Google bude zkoušet nové způsoby pro výstavbu optických sítí. „Pomůžeme v nasazování optiky i jinde. O důležité poznatky se podělíme se světem.“

• Otevřenost a volba: Firma říká, že bude spravovat síť s „otevřeným přístupem“. „Zákazníci tím dostanou možnost volby více poskytovatelů služeb.“

To je opravdu všechno, co se o síti Googlu ví a co Google řekl. Asi není třeba připomínat, že se okamžitě objevily dotazy ohledně toho, co Google ještě bude či nebude dělat – poněkud mimo zájem médií se společnost zaregistrovala u Federální regulační komise pro energii. Důvodem je, že Google chce nakupovat, vyrábět a prodávat elektrickou energii. Od komise k tomu před pár dny dostal už i svolení. Tomuto tématu se věnovat nebudeme – každopádně jisté zajímavé otázky ohledně „zeleného a bezuhlíkového řešení“ vyvstávají, zvláště když firmě staršího poradce (tedy senior advisora) dlouho dělá aktivista Al Gore, jenž je v této oblasti obchodu dost aktivní.

Kromě toho se někteří uživatelé na internetu ptají, jestli se takovému připojení bude dát věřit. Na mysli mají samozřejmě to, že Google bude de facto s to ve vlastní síti sledovat chování všech uživatelů, tedy i těch, kteří nepoužívají jeho služby – které jsou zdarma za tu cenu, že probíhá analýza obsahu, načež je uživateli systémem nabídnuta relevantní reklama na stránkách apod. Vzhledem k tomu, že o připojení od Googlu není opravdu víc informací, než je uvedeno výše, tyto spekulace necháme těm, co rádi nad spekulacemi rozjímají.

Kde je možné koupit gigabit domů?

Kde jinde začít než v Japonsku nebo Jižní Korei. Například japonská společnost Softbank začala nabízet gigabitovou linku před dvěma lety. Jenomže v té době to ještě nebyla jedna linka na účastníka, ale sdílený kabel s touto přenosovou kapacitou až pro 32 uživatelů. Cena sdílené linky původně činila 6 tisíc yenů, v přepočtu zhruba 1.300 Kč. Na jednoho účastníka byla připravena i služba s rychlostí 100 Mbit/s (symetrických) za 5 tisíc yenů (cca 1.000 Kč).

Operátor KDDI v současnosti nabízí 1 Gbit/s pro domácnosti za zhruba 1200 Kč. Podobou službu by měla nabízet i největší telekomunikační firma na japonském trhu NTT – dohledatelné je, že NNT (EAST) nabízí linku s rychlostí 200/100 Mbit/s s IP telefonem a IPTV.

V roce 2005 (!) oznámila dostupnost optických gigabitových přípojek pro domácnosti společnost Hong Kong Broadband Network Limited.

Optikou proslulá Jižní Korea dnes nabízí rychlosti kolem 100 Mbit/s, ale do roku 2012 by měly být spuštěny už gigabitové přípojky.

V Evropě jsou takové sítě řídké, testovací nebo stále v plánu. Gigabitové přípojky pro domácnosti oznámila loni portugalská telekomunikační společnost Zon Multimedia. Služba je teď opravdu aktivní: za gigabitovou přípojku, IPTV s 116 kanály a IP telefonem zákazník platí 250 euro měsíčně (6.500 Kč).

Švédský operátor Adamo Broadband gigabitové přípojky začal nabízet v roce 2007 za cenu v řádu tisíců korun (současné švédské stránky jsou poněkud nepřehledné a o cenách mlčí – cena se prý odvíjí od konkrétního místa a dalších faktorů).

Testování 1 Gbit/s proběhlo i v Amsterodamu (kde byl prvně nasazen i DOCSIS 3.0) ve spolupráci několika organizací a firem. Mnoho firem slíbilo přechod na gigabit v průběhu letošního roku.

V Německu nastartování FTTH se symetrickou gigabitovou rychlostí slíbila firma NetCologne. Projekt měl odstartovat zkraje letošního roku.

Malé oblasti experimentující jsou i v USA nebo Austrálii (firma TransACT).

26. 2. 2010

Autor: Oldřich Klimánek