Microsoft se kvůli absenci kreativity hroutí, tvrdí jeho bývalý viceprezident

Redmondský gigant stále těží zejména z MS Windows a MS Office – ze softwarových produktů starých několik desítek let. Jeho bývalý viceprezident si myslí, že Microsoft se hroutí – kvůli nedostatku kreativity a nulovým inovacím.

Microsoftu trvalo 6 let, než na trh uvedl Internet Explorer 7 – celých šest let, kdy ostatní firmy chrlily jednu novou verzi webových prohlížečů za druhou, Microsoft stále lpěl na zastaralém Internet Exploreru verze 6 – a vlastně na něm lpí dodnes. Stejné to bylo i s Windows. Windows XP vyšly v roce 2001, jejich nástupce – Vista – byly na trhu dostupné až v lednu 2007. Firma nestihla zareagovat na boom kyberprostoru: dodnes přes mnohé akvizice si nemůže v oblasti webu a jeho služeb najít pevné místo. Web podle Microsoftu neměl budoucnost. Prohrává souboj s Googlem, na mnoha frontách i s věčným rivalem firmou Apple. A na webu tuto obrovskou korporaci porážejí služby založené jednotlivci.

V tom vidí problém i Dick Brass, který v letech 1999-2004 v Microsoftu působil jako viceprezident. Myslí si, že nedostatek kreativity a nulové inovace znamenají pro Microsoft pád.

„Důležitá otázka zní, proč Microsoft – nejznámější a nejvíce prosperující americká technologická společnost – nám už nepřináší budoucnost. A to ať jde o tablety jako iPad, čtečky elektronických knih, jako je Amazon Kindle, smartphony, jako je BlackBerry a iPhone, vyhledávače, jako je Google, systémy digitální hudby, jako je iPod nebo iTunes, nebo populární webové služby, jakými jsou Facebook a Twitter,“ ptá se Brass ve svém sloupku pro The New York Times.

Jak Brass zdůrazňuje, firma přitom zaměstnává tisíce nejchytřejších a nejschopnějších inženýrů na světě. „Microsoft se zasloužil o to, že osobní počítače jsou dnes všude a jsou dostupné, tak jako žádná jiná firma. Windows a aplikace z balíku Office naprosto vládnou svým trhům.“

Dále upozorňuje, že pod vedením Steva Ballmera společnost pokračuje v generování závratných zisků. „Za posledních deset let vydělali přes sto miliard dolarů a pomohli udržet nad vodou ekonomiku Seattlu, státu Washington a celé země. Bill Gates se stal nejen nejušlechtilejším filantropem v historii, ale stal se i inspirací pro tisíce jeho zaměstnanců, aby i oni byli tak štědří."

„Nikdo se zdravým rozumem by Microsoftu neměl přát pád,“ míní. „Přesto Microsoft upadá, nehledě na hlášení o výdělcích.“

Dick Brass byl vedoucím týmu, který už před deseti lety pracoval na tabletu a elektronické čtečce knih. Jeho projekty nikdy nepřišly na trh.

„Microsoft se proměnil v těžkopádnou firmu, která v oblasti inovací není schopna držet krok s konkurencí. Z jeho produktů si lidé dělají srandu, někdy bezdůvodně, jindy však opodstatněně. Microsoft se nevzpamatoval z antimonopolních řízení z 90. let. Jeho marketing je už celé roky hloupý. Pamatujete si reklamu z roku 2008, kdy Billa Gatese bůhvíjak přesvědčili, aby kroutil zadkem před kamerou?“

Bývalý viceprezident Microsoftu připomíná, že společnosti Apple se podařilo během posledních let získat důležitou část trhu s mnoha jeho produkty, zatímco Microsoft ztratil podíl na trhu webových prohlížečů, ztratil v oblasti high-endových notebooků i smartphonů. Tím výčet neúspěchů však nekončí. „I přes miliardové investice můžeme řadu XBox považovat maximálně za rovného partnera na trhu s herními konzolemi. Microsoft nejdříve ignoroval i osobní hudební přehrávače a poté v této oblasti narazil – trh byl uzamčen Applem.“

Drtivá část příjmů Microsoftu pochází z prodeje Windows a MS Office. „Zisk 6,7 miliardy amerických dolarů za poslední čtvrtletí pochází takřka výlučně z prodeje Windows a Office vyvinutých před desítkami let. Microsoft se ale nemůže spoléhat na to, že tyto letité produkty ho budou držet nad vodou navěky.“

Brass vidí problém v tom, že Microsoft už není ani tím skvělým místem pro práci. „Stále odtamtud odcházejí ti nejlepší a nejbystřejší.“ Podle něj zakopaný pes leží v tom, že Microsoft nikdy neměl opravdový systém pro inovace. „Někteří z mých kolegů říkají, že ve skutečnosti Microsoft vyvinul systém, jak snahy o inovace zmařit.“

„I když má jednu z největších a nejlepších korporativních laboratoří na světě a luxus ne jednoho, ale tří technologických šéfů, společnosti se stále daří hatit námahu vizionářů, kteří pro ni pracují.“

Jako jeden příklad Brass uvádí, že zkraje jeho funkčního období jeho skupina vynalezla ClearType – technologii pro lepší zobrazování textu na displejích. Technologie ClearType byla vytvořena pro čtečky elektronických knih, ale jak Brass upozorňuje, Microsoftu poskytla obrovský potenciál, byla použitelná pro každé zařízení s displejem. „Ovšem také vadila dalším pracovním skupinám, které se naším úspěchem cítily být ohroženy.“

„Inženýři ze skupiny Windows nesmyslně tvrdili, že kvůli ClearType se některé displeje při použití určitých barev zblázní. Šéf produktů Office řekl, že ClearType je rozmazaný a bolí ho z něj hlava. Viceprezident pro kapesní zařízení byl ještě tupější: řekl, že podpoří ClearType a bude ho používat, ale jenom za té podmínky, že program a programátory převedu pod jeho kontrolu. Ve výsledku to znamenalo to, že i když veřejnost si ClearType chválila, i když tato technologie měla interní podporu a získala patenty, muselo uběhnout celé desetiletí, než se první plně funkční verze ClearType dokousala až do Windows.“

Jako druhý příklad interního boje, který vedl k sabotáži technologického pokroku, Brass zmiňuje tablet PC, na kterém jeho skupina pracovala v roce 2001. Projekt dostal první ránu, když viceprezident skupiny MS Office řekl, že se mu koncept tabletu nelíbí. „K tabletu bylo potřeba použít hrot. A on místo tužek preferoval klávesnice, a naši námahu označil za odsouzenou k zániku. A aby se tak stalo, odmítl populární aplikace z balíku Office upravit tak, aby na tabletu správně fungovaly. Takže když jste chtěli vložit číslo do listu nebo když jste chtěli opravit slovo v e-mailové zprávě, museli jste to napsat do speciálního vyskakovacího okna, který informaci pak předal Office. Otravné, neohrabané a pomalé.“

Brass opakuje, že i když jejich tablet měl nadšenou podporu ze strany vrcholového managementu a na jeho vývoj padlo několik set milionů dolarů, nakonec ostatním bylo umožněno, aby ho sabotovali. „A tak ani dnes nemůžete Office použít přímo na Tablet PC. A nehledě na to, že bylo jisté, že Apple představí svůj tablet tento rok, skupina Microsoftu pracující na tabletu byla zlikvidována.“

Microsoft tablet veřejnosti představil letos, chvíli před Applem. Má to však jeden háček. Tablet, který Microsoft ukázal, nebyl Microsoftu, ale společnosti Hewlett-Packard.

Podle bývalého viceprezidenta Microsoftu však problémy nepramení jen z bratrovražedných bojů uvnitř firmy. Problém tkví také v tom, že firma z historických důvodů preferuje vývoj software, který ji přináší velké zisky, a nepouští se do riskantního vývoje hardwaru. „Tohle dávalo ekonomický smysl v roce 1975, kdy byla tato společnost založena. Ovšem dnes to jen ztěžuje její pozici vytvořit úzce integrované a krásně navržené produkty, jako je iPhone nebo TiVo.“

Je přesvědčen, že konkurenční pnutí uvnitř velkých firem je normální, a když se vezme za správný konec, je prospěšné. „Průšvih je, když se vymkne kontrole a promění se v destrukci. V Microsoftu to vedlo k vytvoření dysfunkční korporativní kultury, v níž velké tradiční skupiny mohou mít zhoubný vliv na vznikající týmy, zesměšňovat jejich snahu, podrazáckým způsobem s nimi soupeřit o zdroje a během nějaké doby je zničit. Není náhoda, že téměř všichni výkonní představitelé oddělení Microsoftu pro hudbu, e-booky, telefony, online obsah, vyhledávání a tablet PC v průběhu minulého desetiletí z firmy odešli.“

Na závěr Brass říká, že přestože firma se pyšní skutečně úžasnou minulostí a záviděníhodnou přítomností plnou zisků, zůstává otevřena jedna otázka: „zda ji zbývá ještě dost budoucnosti.“

19. 2. 2010

Autor: Oldřich Klimánek