Proč bychom se netěšili, když nám Senát peníz dá

Senát České republiky spustil v době krize nové internetové stránky pro mladé. Dal za ně 170 tisíc korun a není z nich přesně jasné, komu že jsou určeny. Pokud vás zajímá, kam jdou státní peníze, čtěte dále.

Stránky http://mladez.senat.cz mají dětem říci, k čemu že to máme horní komoru poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že Senát máme již od roku 1996, je podobná snaha chvályhodná. On totiž Senát je pro většinu obyvatelstva stále taková chimérická instituce, o které nikdo moc neví. Natož děti.

Senátoři většinou nemívají tolik skandálů jako poslanci, a tak je zajímavé podívat se, jak vypadá jejich nový počin. Skandální rozhodně není, ale zcela odpovídá všeobecnému (i když mylnému) mínění, že Senát máme tak akorát na dvě věci.

Autor tohoto článku se nezabývá webdesignem, ale po zhlédnutí nových stránek fungujících od 1. 1. 2010 musí trochu zapochybovat, jestli páni senátoři poněkud nepřeplatili. Grafika není nikterak převratná, ba chvílemi si člověk není jistý, co zrovna tímhle chtěl kdo říci. A hlavně komu.

Jako dítě bych pochopitelně nejdříve mířil na sekci hry. Už tady je to celé nějaké zamotané. Chápu, že vymyslet senátní hry není úkol jednoduchý - když nejmladšímu senátorovi je 40 let, má už k dětem poměrně daleko. Ale že bych si chtěl jako dítě skládat puzzle zasedací místnosti Senátu? Nebo že by se mi líbilo pexeso, kde je jednou z dvojic busta a smlouva nebo detail zdobené truhlice? Ostatní hry včetně omalovánek pak odpovídají věku prvního stupně základních škol. Podobně je na tom i maskot - veselý český lvíček, který na děti tu a tam významně pomrkává z té které stránky.

A zde se dostáváme k disproporcím. Texty webu rozhodně pro první stupeň nejsou. Když si zkusíte udělat kvíz, měli by co dělat maturanti - lehká a těžší varianta se od sebe prakticky neliší a ještě se v textu dá najít hrubka. Podobně rozplizlé jsou i ostatní sekce, ze kterých přímo čiší bezradnost tvůrců z toho, co tam ještě za 170 tisíc dát, aby se to nezdálo příliš málo. Senát - pro děti. Ani za ty peníze není tvůrcům webu co závidět.

Snad nejuniverzálněji vypadá grafické znázornění místa a funkce senátu. Ne že by bylo bůhví jak přehledné, ale v rámci možností funguje. Vrcholem stránek je ale bezesporu osmnáctiminutový film Honza senátorem. Když se animovaný Honza zeptá, jestli by nestačila jedna komora, tak se odpovídající senátor vševědoucně zasměje. K tomu probíhající instruktážní video, na které přímo na děti za monitory míří český voják vyslaný na zahraniční misi právě senátory, dodává smíchu zlověstnou příchuť. Podle filmu a znázornění zvídavého Honzy se zase zdá, že web je určen pro druhý stupeň základních škol.

Inu, dobrá věc se podařila a my máme stránky pro mladé lidi, kteří už konečně budou vědět, k čemu máme senát. Pokud je někdo ve škole donutí, aby se všedními až nudnými stránkami proklikali, nebo nedejbože viděli celý film. Veřte ale, že animovaná postavička a její fiktivní dialog plný humoru přesně takového, jaký by člověk čekal od politiků, dokumentárním záběrům na zábavnosti nepřidá.

Podle mluvčího Petra Kostky jsou stránky určeny dětem od 6 do 15 let. To je velmi široký rozptyl, ale jak bylo popsáno výše, ani do něj se web pohodlně nevejde.

Abychom ale nebyli pouze negativisticky naladění, je třeba přiznat, že propagace, zejména pak u mladých, je vzhledem k účasti v senátních volbách nutná jako sůl. Pokud by to byla první vlaštovka, která značí, že dokonce už i senátoři začínají chápat internet jako komunikační prostředek dneška a nikoli budoucnosti, jsme na dobré cestě.

Pokud se vrátíme k otázce financí, Senát se nechal slyšet, že měl na web vyhrazeno dokonce 200 tisíc! Schválil je už před dvěma lety, kdy žádná krize nebyla. Proto asi byla zakázka tak štědrá. Pokud se zamyslíme nad tím, že základní plat senátora je 61 400 Kč, ale náhrady na dopravu, telefon, asistenta a jiné „nezbytnosti“ mohou dosáhnout dalších téměř 185 tisíc - což je vskutku více, než stál celý web - není se štědrosti co divit.

V zásadě by se to dalo i říci tak, že tento web je poměrně milá roztomilůstka, která s naprostou jistotou není tou dírou v žíle, jíž je pouštěno státu. Rozhodně se kvůli nějakému opomenutí hodnému projektíku nemá cenu rozčilovat. V soukolí státní správy se totiž jedná o tak malou částku, že je pod rozlišovací schopnost našich politiků. Vždyť je to tak málo peněz, že se na projekt ani nemuselo vypisovat výběrové řízení! Tak proč bychom se netěšili, když nám Senát peníz dá?

Ovšem když si tohle člověk všechno spojí dohromady, docvakne mu i to, jak důležitá je tvorba pozitivního mediálního obrazu. Co by si počali bez voličů u volebních uren? Kdo by jim přihrál možnost (dnes i v budoucnosti) zadávat tvorbu dalších pěkných webů? Kdybych si totiž já osobně přečetl tento článek a nebyl jeho autorem, šel bych na ulici a křičel bych: „Zrušte je všechny! Chceme vládu úředníků!“

16. 1. 2010

Autor: Richard Klíčník