WiMax: čas na střízlivější odhady

WiMax má přinést tolik očekávanou revoluci na trh s pevným bezdrátovým přístupem. Průzkum Pyramid Research ale ukázal, že je potřeba učinit určité úpravy v očekáváních, co vlastně WiMax přinese.

Jednak bude třeba rychle odlišit teoretické možnosti od reality, která zcela jistě maximálních hodnot dosahu a propustnosti nedosáhne. Cenově také zprvu WiMax nebude zázračnou odpovědí na nářky nespokojených uživatelů, protože jeho nasazování bude nejdřív v malých regionech, bude se využívat více kmitočtových pásem a na trhu budou čipové sady s různými funkcemi.

WiMax bude zajímavý v první fázi zejména jako řešení první míle pro malé a střední podniky a také domácnosti, které si nemohou většinou dovolit optický přístup. Větší zájem se očekává ve fázi následující, kdy se přidá také podpora mobility. To bude znamenat jednak větší trh a jednak větší a různorodější struktury poskytovatelů WiMax, od ISP a poskytovatelů hot spots, přes mobilní provozovatele (pro náhradu stávajících dvoubodových propojení základnových stanic, BTS, pronajatými okruhy) až po provozovatele pevných sítí pro bezdrátové řešení přístupu k optickým sítím. Ke konvergenci WiMax a mobilních sítí by mělo začít docházet do dvou let.

Doplňme ještě porovnání jednotlivých technologií, které přicházejí v úvahu pro mobilní uživatele (viz též článek Mobilní širokopásmový přístup: 802.16e nebo 802.20):
Díky svým vlastnostem se WiMax stane konkurencí pro nejrůznější technologie, od přístupových (DSL, kabelovky) přes bezdrátové WiFi hot spots po mobilní (3G - HSDPA, CDMA 1Xev-DO), jak jsme naznačili v článku Konkurence v přístupových a bezdrátových sítích WiMax.

V předchozích úvahách jsme se dotkli otázky dostupnosti spektra, která může značně zamíchat kartami. Regulace EU v klíčových pásmech vypadá následovně:

Pohled na WiMax očima poskytovatelů

Možná překvapivě jako první mají WiMax nasadit provozovatelé pevných sítí, alespoň tak to vidí společnost Pyramid Research („Positioning WiMax: How WiMax Stands Up to DSL, Cable, Wi-Fi and 3G”, která provedla průzkum mezi 414 vedoucími pracovníky, z nichž polovina zastupovala provozovatele v různých částech světa. Další zájemci se rekrutují z řad ISP pro bezdrátové propojení a rychlý přístup k Internetu.

Konvergence WiMax a mobilních sítí ještě posílí boj o mobilní služby, ale to nastane až s existencí 802.16e. Zatím tato norma není ani dokončena (schválení se očekává v polovině letošního roku), takže s prvními zařízeními s mobilní podporou lze počítat nejdříve v roce 2007. Provozovatelé pevných sítí díky WiMax dostanou do ruky zajímavý prostředek pro poskytování mobilních služeb a pro konkurenční boj s mobilními provozovateli.

Do roku 2009 má podle tohoto průzkumu být na světě kolem 11 miliónů uživatelů WiMax, v té době již pevných i mobilních bezdrátových služeb. První zákazníci budou na WiMax přecházet zřejmě ze stávajících technologií pevného bezdrátového přístupu, následně s klesající cenou bude WiMax lákavou možností i pro uživatele s jinou přístupovou technologií nebo pro ty, kteří zatím možnost rychlého přístupu na Internet nemají žádnou. WiMax bude řešením širokopásmového přístupu ve venkovských oblastech v rozvojových zemích.

Podle jiné analytické společnosti In-Stat má mít trh se zařízením pro WiMax značnou hodnotu, z poloviny tvořenou zařízeními u zákazníka (CPE, Customer Premises Equipment). Podle analytiků bude ale zájem o WiMax u koncových zákazníků podmíněn poskytováním hlasových služeb, takže poskytovatelé musí počítat s nutností spojit „obyčejný“ širokopásmový přístup s VoIP. Teprve pak uživatelé budou moci mnohde ušetřit na stávajících nákladech na telekomunikační služby.

Úvahy bezdrátového ISP

A co si o WiMax v reálných podmínkách u nás myslí menší WISP, kteří zatím poskytují bezdrátový přístup prostřednictvím WiFi? Na první pohled je technologie WiMax samozřejmě vhodnější pro poskytování pevného bezdrátového přístupu, má delší dosah (několika desítek kilometrů) a slibuje vyšší celkovou kapacitu. Rovněž přirozeně podporuje QoS, takže poskytování hlasových i jiných služeb citlivých na zpoždění díky upřednostnění tohoto provozu před datovým je bez problémů.

Když se podíváme více pod povrch, vypadají kapacitní možnosti nasazení WiMax následovně: maximální kapacita 72 Mbit/s platí za předpokladu využití více kanálů a použití nejvyspělejší (a tedy nejdražší) základnové stanice, což znamená, že si ji mohou pořídit jen velcí ISP. Přenosová rychlost v reálných podmínkách může dosáhnout 15 Mbit/s, ale při zatížení (8 stanic aktivních) lze počítat s  rychlostí 2 Mbit/s na klienta.

Podle zatím dostupné cenové nabídky pre-WiMax systémů je pro menší WISP přijatelná levnější varianta (např. jedna základnová stanice a dvacet klientů), která ale nedává možnost orientovat se na domácnosti. Spíše otevírá prostor pro budování páteřní sítě na bázi WiMax, která teprve obslouží dostatečný počet koncových klientů (několik set). Kapacitně ale nemusí takový systém dostačovat.

Stávající ceny pre-WiMax zařízení naštěstí nutí poskytovatele spíše vyčkat masové výroby čipů od Intelu a certifikace zařízení WiMax, protože ceny musí jít zákonitě dolů, a současně bude zajištěná vzájemná spolupráce systémů od různých dodavatelů.

Zatím se hovořilo pouze o WiMax technologii v přístupové síti jako takové, ale největší otazníky visí nad možnostmi konkurenceschopnosti WiMax mezi ostatními technologiemi. Nejlevnější a nejrozšířenější je dnes xDSL, která zcela ovládá trh s rychlými přípojkami na Internet. Pro WiMax, podobně jako pro jiné bezdrátové přístupové technologie, které nabídnou srovnatelnou kapacitu připojení pro koncového  zákazníka, pak zbývá jen malý trh: v oblastech, kam xDSL nedosáhne, nebo kam se telekomunikačním provozovatelům jeho nasazení nevyplatí. Dostat se pod cenu, kterou dnes domácím uživatelům nabízí ADSL, bude pro WISP s WiMax tvrdý, ne-li nemožný oříšek. Pořizovací poplatky musí být konkurenceschopné.

Další otázkou je samozřejmě volba spektra. Bezlicenční spektrum, které dnes ještě někde může vyhovovat WISP s Wi-Fi, už nebude pro WiMax pro dosažení potřebné spolehlivosti, dostupnosti a kvality služby dostačovat.

24. 5. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA