Dobojováno: Microsoft nabídne Firefox, Operu i Chrome

A další novinky uplynulých dní: Intel obžalován v USA z nekalých praktik - Google má od ledna prodávat vlastní mobil - MP3 přehrávače možná budou muset hrát jen "potichu" a více..

Google prý nabídne svůj mobil už v lednu

Řada zahraničních médií spekuluje o tom, že už počátkem roku 2010 začne společnost Google nabízet svůj vlastní mobilní telefon. Podle dostupných informací jej bude vyrábět společnost HTC. V prodeji budou dva typy: jeden dotovaný a prodávaný výhradně operátorem T-Mobile (USA), druhý za plnou cenu a bez omezení na daného operátora.

Pokud se na trhu opravdu takový přístroj objeví, bude to další důkaz, že firma se vydává i jiným směrem, že nebude spoléhat pouze na své webové služby. Jako operační systém mobilu poslouží bezpochyby OS Android, na kterém Google pracuje a který používají i další výrobci mobilních telefonů. Dá se proto odhadovat, že dojde k postupné, ale rapidní konvergenci služeb Googlu, jeho mobilního telefonu, Androidu i operačního systému pro PC zvaného Chrome OS (ten je určený zejména pro netbooky a nettopy).

Hovoří se o tom, že telefon bude (jak jinak) podobný iPhonu, který je prodáván firmou Apple -- disponovat má tedy velkým dotykovým displejem a řadou funkcí pro práci s multimédii a v datových sítích. Na rozdíl od iPhonu ale nový telefon Googlu nemá být tak "zamčen", bude například možná jednoduchá výměna baterie a uživatelé budou moci vyměňovat paměťové karty.

Na detailní informace o přístroji, resp. samotné potvrzení jeho prodeje, si však zájemci budou muset chvíli počkat.

Evropská komise dále reguluje, teď hlasitost mp3 přehrávačů

Evropská komise ze sebe regulační opatření sype jako Barack Obama úsměvy. Kromě regulace maximální spotřeby elektroniky v režimu stand-by (staženy z projede jsou a budou například různé populární modely set-top boxů či satelitů s spotřebou v klidu nad 1 W) se teď do povědomí lidí dostává další: a sice že žádný mp3 přehrávač prodávaný na území Evropské komise by neměl umožňoval vyšší hlasitost než 85 dB.

Evropská komise tím chce předejít zdravotním problémům občanů, nicméně kritikům se nelíbí, že tato úroveň hlasitosti nedostačuje v podmínkách s vyšším okolním ruchem (např. v městě). Legislativní úprava ale ještě schválena nebyla.

Podle komise je hlasitou hudbou z mp3 přehrávačů ohroženo zdraví kolem deseti milionů občanů Unie. Současné modely přehrávačů umožňují hlasitosti kolem 100 dB, což se Unii nelíbí. Od ledna začne problematiku zkoumat a své závěrečné slovo vyřkne někdy na jaře.
Kritici opět Komisi vyčítají, že zasahuje do osobního vlastnictví lidí a s hranicí 85 dB nesouhlasí. Mělo by se dbát na osvětu a lidem vysvětlit rizika hlasité hudby, nikoli jim automaticky upírat možnost libovolné reprodukce podle potřeb a uvážení, říkají.

Zakladatel Ubuntu odchází z pozice výkonného ředitele

Mark Shuttleworth, který založil firmu Canonical starající se o nejpopulárnější linuxový systém Ubuntu, oznámil, že končí na pozici výkonného ředitele. Od března svou funkci přenechá dosavadní provozní šéfce Jane Silberové. Shuttleworth svůj odchod z vedení firmy zdůvodňuje zájmem o samotný vývoj Ubuntu – místo papírování se chce soustředit na práci na designu systému a také na zákazníky.

Shuttleworth firmu Canonical založil v březnu roku 2004, kdy do ni investoval část peněz získaných prodejem společnosti Thawte, specializované na vydávání digitální certifikátů a internetovou bezpečnost (Thawte prodal společnosti VeriSign za více než půl miliardy dolarů.) Je znám také jako druhý vesmírný turista.

Vyřešeno: Ve Windows bude nabídka více prohlížečů

Spor mezi Evropskou komisí a společností Microsoft kvůli integraci Internet Exploreru do Windows skončil. Evropský regulátor přijal nabídku Microsoftu: ve Windows nebude privilegován Internet Explorer, ale uživatel si při instalaci systému bude moci zvolit prohlížeč webu z nabídky, tzv. ballot screen.

Microsoft se tak vyhnul další pokutě, která mu od Evropská komise hrozila. Dosud mu bylo kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu uloženo zaplatit kolem 1,7 miliardy euro, více než 43 miliard korun.

Na obrazovce s výběrem prohlížečů bude celkem dvanáct dostupných programů, z čehož na prvních místech se v náhodném pořadí zobrazí ty nejpoužívanější: kromě Internet Exploreru to je Firefox, Opera, Chrome a Safari. Uživatel si tak bude moci vybrat, který z uvedených prohlížečů má k prohlížení webu sloužit.

Antimonopolní vyšetřování Microsoftu na konci roku 2007 odstartovala právě společnost Opera Software ASA, výrobce multiplatformních prohlížečů Opera (pro Windows, Linux, Mac OS X, ale i jiné systémy a také řadu mobilních přístrojů a třeba i herních konzolí).

Té se nelíbilo, že Microsoft do Windows dlouhou dobu integruje Internet Explorer (a to tak, že nejde ani odstranit), čímž ostatním firmám ztěžuje jejich pozici na trhu. Na stranu Opery se poté přidala řada firem včetně Mozilly (Firefox) nebo Googlu. V pozici "zainteresovaných třetích stran" v řízení byly i firmy jako IBM, Adobe nebo Oracle.

Opera a další upozorňovaly, že Microsoft díky svému majoritnímu postavení a integraci prohlížeče do systému nemá žádnou snahu o jeho inovaci (mezi verzí IE 6 a IE 7 byla časová propast takřka šesti let), čímž se brzdí vývoj celého webu. Microsoft totiž ve svých produktech ani nectí obecně platné standardy, jichž se ostatní výrobci společně drží.

Po různých návrzích, se kterými Microsoft přišel (tím nejradikálnějším byl návrh "skoro úplného odstranění" Internet Exploreru ze systému), nakonec redmondská firma přijala to, co od počátku odmítala: bude prakticky podporovat šíření konkurenčních prohlížečů, resp. uživatelům o nich prostřednictví menu (ballot screen) dá vědět.

Nabídka prohlížečů by se podle všeho měla objevit také ve straších operačních systémech rodiny Windows, tj. Windows XP i Windows Vista prostřednictvím aktualizace (Windows Update).

Intel obžalován z nekalých praktik i v USA

Společnost Intel, která kraluje trhu s procesory pro osobní počítače a také s mobilními integrovanými grafickými čipy, byla ve Spojených státech obviněna ze zneužívání monopolního postavení na trhu. Federální obchodní komise firmu podala žalobu kvůli tomu, že firma údajně mnohé počítačové výrobce zastrašovala a také podplácela -- to proto, aby nové počítače byly osazeny výhradně procesory značky Intel. Firma tak měla poškodit nejen konkurenční firmu AMD, která vyrábí procesory, ale dále také i společnost nVidia, jež se věnuje vývoji grafických čipů. Komise prohlásila, že jednáním Intelu byli ale poškozeni i spotřebitelé, kterým bylo upřeno právo volby.

Komise dále uvedla, že kampaň Intelu byla dobře promyšlena a že firma na trhu vládla železnou pěstí. Intel obvinění však odmítá a říká, že vždy postupoval v souladu se zákonem.

Slavné firmě pokutu vyměřila nedávno i Evropská komise – evropský regulátor vinil Intel ze stejných praktik na území Evropské unie a za zneužití monopolního postavení mu vyměřila pokutu v rekordní výši 1,06 miliardy euro (podle současného kurzu bezmála 28 miliard korun).

21. 12. 2009

Autor: Oldřich Klimánek