Chrome OS: Google vytvořil něco omezeného a nepochopitelného

Nový operační systém od společnosti Google není ani tak konkurencí Windows či čehokoliv jiného jako spíše pokusem na uživatelích. Systém svázaný s novým počítačem, systém, který nejde nainstalovat na vlastní počítač a systém, který nic neumí, se nejeví jako něco, za co by lidé rádi zaplatili.

Loni na podzim jsem se rozplýval nad Google Chrome, viz článek Chce Google srazit Microsoft na kolena? Nebo proč to dělá? Časem jsem ale z nadšení docela vystřízlivěl a nový Chrome OS mě v tom jen utvrzuje. Přesto co je v tom článku napsáno, zůstává platné i dnes – rozdíl je v tom, že revoluce, kterou Google odstartoval prohlížečem Chrome a kterou přetavil v Chrome OS, je běh na dlouhou trať a hlavě cesta, na kterou Google chce poslat uživatele, je hodně trnitá a zatarasená spoustou překážek. 

Článek z loňska se točil hlavně kolem tématu sbližování desktopu, osobního počítače, a webových aplikací, které představují alternativu pro klasické lokální aplikace na pevném disku. Kdyby zůstalo u „alternativy“, nebylo by moc co vytknout, jenže Google chce z webových aplikací mermomocí udělat náhradu počítačových programů spouštěných z pevného disku.

Chrome a Chrome OS

Webový prohlížeč Chrome, jenž vyšel v testovacím sestavení loni v září, byl skvělým nápadem a nápadem skvěle provedeným. Konečně vznikl odlehčený prohlížeč, který nebyl zatížen kupou funkcí, které uživatelé většinou ani vůbec nevyužívají; jednoduché uživatelské grafické rozhraní, jeden jediný řádek pro vkládání URL i vyhledávacích dotazů, vysoká rychlost vykreslování stránek i samotné aplikace a také nové řešení bezpečnosti a stability (panely/taby i pluginy jako samostatné procesy v sandboxu) byly dobrým příslibem do budoucna.

Samozřejmě se Chrome setkal i s kritikou, hlavně od konzervativních uživatelů, kterým (jak jinak) vadila absence funkcí z jiných prohlížečů a také rozšíření (známá hlavně u Firefoxu). V této oblasti se ledy začínají hýbat až dnes, ale to je vedlejší. Chrome ale prostě během následujícího roku nedoznal tak zásadních vylepšení, jak by si uživatelé přáli, a hlavně začal být čím dál náročnější na operační paměť – není problém, aby si pár otevřených panelů s webovými stránkami ukouslo i 600 MB RAM. Za to se nemusí stydět ani Windows Vista – jenže ty jsou na rozdíl od Chrome kompletním operačním systémem s obrovským množstvím funkcí, běžících služeb a procesů.

V samém závěru zmiňovaného článku jsem napsal, že „nejdůležitější je, že Google Chrome už není jen webový prohlížeč...“ To, že za tři čtvrtě roku Google oznámí, že chystá operační systém Chrome OS, jsem ještě sice nevěděl, ale člověk tak nějak cítil, že Chrome nakonec bude něco víc.

Nakonec se tak stalo. Že by Google mohl časem vyvinout nebo se podílet na vývoji operačního systému s jádrem Linuxu, se mluvilo dost dlouho. I proto, že je známo, že Google a Linux je spojení fungující, na linuxových serverech Google funguje (včetně vyhledávače), na linuxových desktopech pracují i jeho zaměstnanci (Google si samozřejmě upravil systémy podle sebe). A též se debatovalo o tom, že linuxová distribuce pro osobní počítače, distribuce, která by nesla značku Google, by mohla vzbudit velký zájem. 

Příliš jednoduché, příliš velká omezení, příliš drastický krok

Bohužel, co Google vytesal z linuxových kořenů, není operační systém pro každého. On totiž není skoro pro nikoho. S dnešním běžným desktopovým GNU/Linuxem má společného opravdu málo. Zda je to dobře, nebo špatně, je na individuálním posouzení každého uživatele.

Naši pravidelní čtenáři patrně už vědí, co Chrome OS je. Ve zkratce řečeno je to jen webový prohlížeč běžící nad linuxovým jádrem. Nic víc.

Chrome OS - prohlížeč a nic víc.

Chrome OS je dělaný pro mininotebooky, netbooky (ovšem ty budou prý větší s lepšími klávesnicemi). Google jedná s výrobci počítačů a připravuje na druhou polovinu příštího roku první modely netbooků, na kterých systém poběží. Zda koupě takového přístroje má smysl, posoudíte sami – nezmění-li Google názor na to, jak takový netbook bude vypadat, těžko říct, k čemu bude sloužit.

Problém je, že v Chrome OS opravdu nebude existovat vůbec žádná možnost spuštění lokální aplikace, k dispozici nebudete mít svůj žádný program, použít půjde pouze aplikace webová. U některých programů to někomu vadit nemusí, protože na webu jsou náhražky, které někomu stačí a které základní úkony provedou s uspokojivým výsledkem.

Drtivá většina programů však své alternativy nebo vynucené náhražky nemá. Například na tolik používaný Skype můžete zapomenout. A že by kvůli videohovorům s přáteli uživatelé začali migrovat na Google Talk v Google Mail, je opravdu nepravděpodobné. Jak bylo řečeno, překážkou je, že větší část uživatelů je ve změnách softwaru a sítí konzervativní (nemluvě o to, že Talk ve webovém rozhraní Gmailu stále v Linuxu videohovory nepodporuje).

Celý systém je webcentrický – a to natolik, že se ani nepřihlásíte do systému, nemáte-li účet u Googlu. Google v tom vidí tu výhodu, že když vám někdo netbook ukradne, můžete jen mávnout rukou, zajít si do obchodu pro další a nepoznáte rozdíl.

Orientace na webové služby by nebyla vůbec ničím špatná, kdyby...

Kromě absence lokálních aplikací toho totiž v Chrome OS, resp. v netboocích, na kterých tento systém bude předinstalovaný, chybí daleko víc. Namátkou: BIOS a pevný disk.

V netbooku bude pouze SSD, solid state disk, vlastně paměťová karta. V minulém článku o Chrome OS jsme se zabývali otázkou, jak to bude s lokálními daty, zda bude vůbec možné s netbookem pracovat, když člověk nebude v dosahu internetové přípojky/datové sítě. Google nám dal odpověď: lokální data budou, ale pouze v podobě cache, vyrovnávací paměti. Tím vlastně potvrdil i využití nástroje Gears, ale nedám ruku do ohně za to, že tento pojem minulý týden zástupci firmy ve své řeči vůbec použili.

Co absence pevného disku a BIOSu znamená? Jednoduše to, že uživatel nebude moci na netbook nainstalovat vůbec žádný jiný operační systém. Windows ani plnohodnotnou linuxovou distribuci. A to je hlavní úskalí.

Všechna omezení plynoucí z webcentrického pojetí systému by totiž zmizela v tu chvíli, kdyby kromě SSD v netbooku byl BIOS a pevný disk (nebo BIOS + další SSD). Uživatel by si na druhý disk mohl nainstalovat libovolný operační systém, který by mu nabízel mnohem více komfortu a známé prostředí pro každodenní práci a všemožné účely, na které je zvyklý.

Řešení v podobě dual boot by uspokojilo určitě více uživatelů než takto pevně uzavřený systém, který neumožní člověku nic víc než hledět na webové stránky.

Na práci, filmy, cestování a prezentace by uživatel měl možnost volby svého systému (který by si doinstaloval přes USB), a Chrome OS by byl úžasným řešení ve chvílích, kdy chceme rychle na web, kdy chceme jenom webové rozhraní, kdy chceme v kavárně jen prohlížet stránky nebo vyřizovat základní agendu a komunikovat.

Bohužel, jak to tak vypadá, Google si myslí, že většina jeho uživatelů je nezaměstnaných a počítač používá výhradně k online nákupům a chatování. Když si pustíte video, na kterém Google představuje Chrome OS, uslyšíte toto:

„Pokud jste jako já, na internetu, v prohlížeči, trávíte něco kolem 90 % času. E-maily, chatování, zprávy, videa, hry, nakupování atd. Dá se říct, že proto je webový prohlížeč nejdůležitějším programem ve vašem počítači.“

Nevím, co Google myslel hraním her v prohlížeči, ale na tom určitě herní průmysl nestojí. Ale jistě: jste-li nezaměstnaní, nebo k práci nepotřebujete počítač, pokud nepracujete v žádných programech, ale jen trávíte čas na webu, Chrome OS může být pro vás. My ostatní bychom Chrome OS zatleskali, kdybychom jen mohli na takovém počítači používat i jiný operační systém, který by nám umožnil všechno, v čem nám Chrome OS brání. A co takhle opačně? Na náš stroj nainstalovat Chrome OS vedle systému. To ovšem nelze, Chrome OS se nebude dát stáhnout, ale jen zakoupit s novým počítačem.

Firma se chlubí tím, že jedním ze tří hlavních předností Chrome OS je rychlý start. Přihlašovací obrazovka se zobrazí za 7 sekund, za další 3 sekundy jste v prohlížeči. Nevím, na kolik je pro uživatele takový čas startu systému důležitý, každopádně Moblin (z něhož si technologii rychlého startu Google vzal), startuje ve srovnatelném čase – není však webcentrický a uživateli dává možnost instalace a používání spousty známých lokálních aplikací. Když si srovnáme Moblin a Chrome OS, jakou výhodu má Chrome OS? Nemluvě o dalších projektech, jako je Presto s okamžitým startem nebo třeba i Jolicloud a další...

Google ještě ani nenaučil uživatele pracovat pořádně s webovými aplikace (jejichž stav stejně ještě není takový, aby nahradily desktopové protějšky, viz například Docs vs. MS Office/OpenOffice), takže proč by lidé najednou měli kupovat počítač, který jim nic jiného než webové aplikace nespustí? Opět: kdyby existovala možnost instalace dalšího, plnohodnotného systému, problém by zmizel. 

Jediným pořádným lákadlem může být cena nových počítačů. Hovoří se o méně než 200 dolarech (3 500 Kč). I tak je to stále moc za přístroj na prohlížení webu. Někteří komentátoři se ale přiklánějí k názoru, že Google by přístroje s Chrome OS mohl nabídnout za hubičku nebo snad i „zadarmo“ – příjmy (jako u webových služeb dnes) mu má zaručit reklama zobrazována v Chrome, reklama, která díky dostatečně známému profilu uživatele (který svá data automaticky svěří Googlu pro analýzu) bude dobře cílená. Tohle jsou už ale spekulace, na výsledek si budeme muset počkat do půlky příštího roku. Těžko si ale představit jiné lákadlo, které by mělo donutit uživatele si takto omezené přístroje s omezeným systémem pořídit. 

Na závěr jedna korekce: jestli se dlouho hovořilo o tom, že Microsoft bude v oblasti OS čelit největší konkurenci za posledních 15 let (o čemž hovořila i řada analytiků), pak to určitě není a nebude Chrome OS. Ne takto pojatý. Microsoftu to může zatopit v oblasti webu, ale určitě ne OS. Chrome není konkurencí ani pro žádnou normální linuxovou distribucí. Chrome OS je něco nového, co teprve musí být pochopeno. 

26. 11. 2009

Autor: Oldřich Klimánek