Přechod z Windows na Linux – programové alternativy

V dnešním článku se podíváme na problematiku, která trápí celou řadu uživatelů, kteří o změně operačního systému uvažují, a to na softwarové alternativy k oblíbeným a hojně používaným programům, které zná uživatel z Windows. Čím nahradit nejen kancelářský balík, ale také oblíbený fotoeditor či program na vypalování DVD?

Osobně se přiznám, že slepé hledání alternativních programů, metodou „kus za kus“ nemám příliš rád. Jsem příznivcem toho, aby uživatel zvážil jaké funkcionality potřebuje, kterou činnost provozuje na konkrétním PC, případně zda má nějaké specifické požadavky na určité vlastnosti programů nebo operačního systému. Teprve zde má přistoupit k slovu metoda výběru vhodných programových alternativ. Dost možná přijdeme na to, že MS Word je sice příjemný a kvalitní program, ale na svůj běh spotřebuje velkou část dostupné operační paměti a velkou část jeho funkcí s velkou pravděpodobností nikdy nepoužiji. 

Hledejme tedy takové softwarové vybavení, které bude optimalizované naším potřebám (případně zájmům a peněžence) a pokusme se oprostit od výsledků nejrůznějších recenzí, ve kterých vítězí nejpropracovanější a nejkomplikovanější. Jednoduchý a kvalitní program, který plně dostačuje vaším potřebám je oproti velkému složitému balíku bezmála výhra. Již jen kvůli snazší orientaci, úspoře systémových prostředků, nebo výkonu. 

Na druhou stranu je potřeba míti na paměti, že změnit operační systém jen proto, že je to „in“ by bylo nerozumné. Při jakékoli změně je potřeba dobře zvážit, zdali váš nový systém a programové vybavení zajistí lepší pracovní podmínky, než stávající. Přesto se pokusíme v následujícím textu nabídnout některé zajímavé programy, které mohou složit jako softwarové alternativy často komerčním aplikacím, známým z MS Windows. Na seznam prosím nahlížejte ve smyslu výše napsaného a s vědomím toho, že není ani zdaleka kompletní či vyčerpávající a představuje spíše subjektivní výběr autora. 

Jen velmi krátce se zmíním o programech, o kterých byla řeč v minulém díle našeho seriálu. Zde jsme mluvili o alternativě k MS Office v podobě OpenOffice.org, pro domácí uživatele pohodlně dostačující GIMP místo Photoshopu, o webovém prohlížeči, přehrávači hudby a videí nebo IM. Těm se v dnes již věnovat nebudeme a podíváme se na další aplikace. 

Domácí uživatel obvykle využívá svůj počítač k multimediálním účelům. Vyžaduje, aby uměl přehrát hudbu i video či zobrazit obrázky. S těmito funkcemi není v Linuxu větší problém. Pro přehrávání videa je možné použít Totem či známý osvědčený VLC media player.  Na organizaci a přehrávání hudby je možné využít například Amok či Rhytmbox. Obrázky je možné snadno prohlédnout například integrovaným prohlížečem dokumentů, který si poradí s ps či pdf stejně snadno jako s obrázky. Na druhou stranu je pravda, že rozumná alternativa pro uživatele zvyklé používat například Irfan View neexistuje a vzhledem k nenáročnosti programu se vyplatí jeho emulace přes Wine. 

Častokráte kritizovaná byla možnost hraní her pod OS Linux. Pravdou je, že ač je předinstalovaná nabídka her poměrně bohatá, zdarma dostupné aplikace jsou spíše jednoduššího charakteru a zřejmě vás neokouzlí výbornými grafickými efekty. Šancí by byla virtualizace, která ovšem vyžaduje vlastnictví MS Windows a vzhledem k náročnosti her je celý koncept poměrně nepraktický. Pokud tedy patříte mezi fanoušky těchto aplikací, pak zvažte buď přítomnost dvou OS, případně zůstat pod Windows. Některé zajímavé pokusy, ale přesto existují – osobně se mi velmi líbí například strategie Windelands. 

Linux nabízí také celou řadu programů pro střih domácího videa. Jedná se často o profesionální či poloprofesionální aplikace, ale některé z nich mohou být snadno použitelné i pro běžné uživatele. Například Kdenlive se hodí jak pro tvorbu filmů na základě vybraných scén, tak na obyčejné ozvučení či sestříhání scén, snímání obrázků z monitoru nebo zjištění informací o tom kterém videu. Pro běžnou domácí potřebu se jedná o nástroj snadno ovladatelný, přitom s dostatkem potřebných funkcí. 

Poměrně užitečné je míti k dispozici nástroje, za jejichž pomoci lze vyrobit plakát, vektorovou grafiku, nebo vysázet knihu. Dle mého soudu jsou v Linuxu možnosti DTP prací přinejmenším srovnatelné s těmi ve Windows. Pro tvorbu vektorové grafiky lze použít například Inkscape. Pro tvorbu plakátů či brožur je možné doporučit Scribus, který si ovšem poradí i s knihou. Oproti populárnímu MS Publisher umožňuje tvorbu daleko profesionálnějších a lépe vypadajících tiskovin. Pokud budete chtít sáhnout po práci s (La)Tex je k dispozici nepřeberné množství různých pracovních prostředí. Upozorním zvláště na dvě – LyX, který je přístupný i pro naprostého laika, protože se jedná o LaTex wysiwyg editor. Pokud dáváte přednost spíše klasickým, „psacím“ prostředím pak mohu doporučit například Texmaker. 

V Linuxu je možné pochopitelně také programovat. Kromě velkých a robustních prostředí jako je Eclipse či NetBeans, jsou k dispozici i menší a jednodušší vývojová prostředí. Pro ty z vás co si oblíbili Dev-C++ může zaujmout například KDevelop či Anjuta. Prostředích, ať již universálních nebo úzce zaměřených, je velké množství a vybere si opravdu každý. 

Na závěr ještě několik slov k virtualizaci. Pokud z nějakého důvodu potřebujete využívat aplikace z MS Windows v Linuxu, máte v zásadě dvě varianty. Tou první je emulace pomocí Wine. Pokud je možné Wine použít, pak je obvykle rychlejší a praktičtější. Pokud nikoli, budete muset pracovat s virtuálním PC (např. VirtualBox). Prakticky to znamená, že prostřednictvím této aplikace alokujete některé systémové prostředky pro druhý operační systém a ten pod Linuxem spustíte. Lze tak snadno kombinovat výhody obou operačních systémů. Asi největší nevýhodou je relativně velká náročnost na hardware a tedy obecně nižší rychlost aplikací. Z mých zkušeností se nejedná ani o nejstabilnější řešení. Pokud ale nemáte na výběr, nemusíte se bát virtualizaci použít. I přes veškeré nevýhody se jedná o často poměrně rychlé a velmi praktické řešení.

4. 11. 2009

Autor: