Hlasové služby

Hlas je jednou z klíčových aplikací, na něž se poskytovatelé širokopásmových služeb zaměřují, dílem samostatně, dílem v kombinaci s ostatními typy služeb jako data a video. Nejčastěji se jedná o řešení na bázi VoIP, a to v různých variantách podle typu rychlé přípojky k Internetu, ale v některých případech se jde non-IP cestou.

IP telefonie po širokopásmových přípojkách je stále více považovaná za nutnost, nikoli luxus v rámci nabídky poskytovatelů rychlého připojení na Internet, viz též články Důležitost VoIP pro rozvoj rychlého přístupu k Internetu a Přes pět miliónů uživatelů VoIP: hodně nebo málo?.

Jen v západní Evropě má být podle nedávno zveřejněné zprávy IDC do tří let kolem 22 miliónů širokopásmových přípojek využívaných pro hlasové služby. Pro srovnání: podle Point Topic byl v polovině loňského roku počet zákazníků VoBB na celém světě kolem 5 miliónů, a to v rámci balíčků dvou nebo tří služeb.

VoBB

Hlas přes širokopásmové přípojky (VoBB, Voice over BroadBand) znamená přenos hlasového provozu přes širokopásmovou přístupovou síť, typicky ve formě zapouzdření hlasu do IP paketů (VoIP, Voice over Internet Protocol), nebo méně často jinou formou, např. hlas po DSL (VoDSL, Voice over DSL).

V Evropě se VoBB začal prosazovat teprve v loňském roce, kdy se počet zákazníků vyšplhal na dva a půl miliónu. Do roku 2008 má celkový obrat z hlasových služeb dosáhnout 5,4 miliardy eur. Zajímavý je poměr domácích uživatelů VoBB, kteří si udrží převahu nad podnikovým využitím VoBB – celkem 60%.

Provozovatelé volí nejrůznější přístup k nasazování VoBB v závislosti na typu sítě, velikosti, počtu zákazníků a také samozřejmě konkurenci. V Evropě se většina provozovatelů nachází v některé z následujících fází: komerční nabídka, nasazování, testování nebo zvažování služby VoBB.

VoBB dosud využívali zákazníci jako druhou telefonní přípojku, ale během následujících let se má již stát jedinou, hlavní telefonní linkou, v souvislosti s rozvojem příslušných technologií a s uvolňováním místních smyček.

Velcí provozovatelé nepatří mezi nejžhavější zastánce VoBB, neboť si tím mohou omezit jiný zajímavý příjem, který mají v současnosti. Nicméně konkurenční tlak je přinutí dříve nebo později se do této služby prostě pustit, jinak jim hrozí ztráta zákazníků.

Trh s branami pro VoIP poskytovatelů služeb má celosvětově dosáhnout před koncem dekády jedné miliardy dolarů, přičemž v roce 2003 byla jeho hodnota 165 miliónů dolarů, jak tvrdí zpráva „Voice Over Internet Protocol (VoIP) Market Opportunities, Strategies, and Forecasts“ společnosti Research and Markets. Poskytovatelé služeb budou postupně nahrazovat digitální telefonní ústředny systémy pro spolehlivou podporu VoIP.

Tradiční telefonie se pomalu stává anachronizmem, protože VoIP je velice populární nejen ve velkých podnicích a v domácnostech, ale také mezi menšími podniky: podle Info-Tech Research má polovina z nich jít touto cestou již do tří let. Téměř čtvrtina SME už dnes VoIP běžně používá, takže nástup VoIP se již stal skutečností.

Kabelovky přidávají video (do všeho)

Podle zprávy „Cable Telephony Service: VoIP Finally Shows Up“ společnosti In-Stat má počet zákazníků kabelové telefonie díky nasazení VoIP v kabelových sítích typu HFC (Hybrid Fiber-Coax) dosáhnout na celém světě do konce roku 14 miliónů. Na konci roku 2004 bylo ve světě 11 miliónů domácích a podnikových uživatelů kabelové telefonie. Nicméně jen malá část z nich využívá paketovou službu VoIP (500 tisíc), protože většina používá tradiční přepojování okruhů. Podle předpokladů má jejich počet vzrůst do konce roku 2008 na 22 miliónů. [O telefonii po kabelových sítích více v článku Hlas po kabelu: mýty a realita.]

Kabeloví provozovatelé se pouštějí ale nejen do telefonie, ale i video telefonie. Video je odjakživa jejich silnou stránkou, takže se je snaží jako konkurenční výhodu přidat nejen do elektronické pošty, ale také telefonie, v druhém případě především v rámci konkurenčního boje s telekomunikačními provozovateli.

Jedním z pionýrů těchto video služeb je americký Comcast, který spustil svoji službu video e-mailu vloni v létě. Video zprávy jsou po upozornění e-mailem pro uživatele k dispozici na centrálním serveru, kde si je mohou prohlédnout a ponechat uložené, nebo si je stáhnou na svůj počítač. I další kabeloví poskytovatelé (MSO, MultiService Operator) začínají využívat produkty společnosti Vibe, které nově využívají internetový protokol SIP (Session Initiation Protocol) na podporu multimediálních relací, tedy jak videa tak telefonie.

Video telefonie je dalším plánovaným krokem v širokopásmových službách, jako první se objevila zařízení s podporou SIP od společností WorldGate Communications Inc. (moderní videotelefon Ojo se sedmipalcovým displejem, vyvinutý ve spolupráci s Motorolou, se na trh dostává s cenou 800 dolarů) a Viseon Inc. (VisiFone za cenu 300 dolarů).

Kabelovky a dodavatelé zmíněných videotechnologií jsou přesvědčeni o svém úspěchu, ale je potřeba připomenout, že videotelefonie už je na světě několik desítek let - jako první službu předvedlo AT&T už v roce 1964 – a nijak zvlášť se dosud mezi uživateli neujala. Videotelefony budou také těžko konkurovat populárním webovým kamerám, z nichž mnohé jsou vybaveny i podporou audia a navíc stojí jen necelých 100 dolarů.

I s předpokládanou dotací ze strany poskytovatelů (např. Ojo se může zákazníkům dostat třeba i za cenu 200 dolarů a VisiFone za 100 dolarů), podobně jako v případě mobilních telefonů, bude služba videotelefonie včetně zařízení pro koncové uživatele v domácnostech dost drahé. Nehledě na nezanedbatelnou vazbu na poskytovatele služeb, protože při přechodu jinam zákazník ztrácí nárok na dotaci koncového zařízení.

Hlas přes DSL

Podle společnosti Dittberner Associates má celosvětový trh se zařízeními pro hlasové služby po DSL (VoDSL) vyšplhat z 256 miliónů dolarů v loňském roce na jednu miliardu do roku 2009. Jako první tyto služby spustili v Japonsku a Jižní Koreji, následně v Evropě (ve Francii) a postupně se začíná VoDSL ujímat i v severní Americe. V Japonsku, Koreji a Francii bylo na konci loňského roku dohromady 8,6 miliónů zákazníků VoDSL. Největší penetraci zaznamenává Japonsko: 35%.

12. 5. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA