Indoš, Facebook a piráti

Co minulý týden dal a vzal? Spíše vzal. Jak plané sliby ohledně Indoše, tak zbytečné kecy na Facebooku i šéfa pirátské strany.

Indošovo dědictví

Podle průzkumu je vybavenost našich škol mizerná. Bodejť, když hurá akce Indoš (Internet do škol) dopadla tak, jak dopadla a dopadnout musela. Stála skoro miliardu, nedokončila se - a školy, co do ní šly (skoro 4 tisíce), doteď pláčou, protože mají neservisované počítače a nevýhodné smlouvy o připojení.

Dnes jen 27 % škol má počítače mladší než 3 roky. Ve 44 % škol jsou starší než 5 let a 80 % z nich přesluhuje - mají 7 let a více. A na těchto "computerech" - jak půvabně napsala redaktorka článku v Lidovkách - "moderní" programy (moderní je umění, oblékání, hudba, ale program? - co však čekat od člověka, který dnes píše "computer") nepracují. Pro úplnost: týká se to asi třetiny počítačů (35 %).

Netvrdil bych tudíž, že na nich "moderní" programy nebudou pracovat. Není to ani důležité, protože pro výuku poslouží. Windows dávno existovaly už v době Indoše a pochybuju, že by se jiná platforma na školách používala. Ostatně se divím, že Microsoft s Intelem po tomto segmentu trhu neskočí a nepřijdou s levným použitelným počítačem pro výuku.

Problém škol je v něčem jiném. Na jeden počítač totiž připadá osm žáků a čtyři učitelé. A to je skutečnost, v jejímž světle sedmileté počítače ztrácejí použitelný (a hypotetický) vliv. Osm žáků na počítač znamená, že se nenaučí prakticky nic, i kdyby na jednoho žáka dohlíželo deset Komenských. A školy se počítačové výuky bojí, jinak by těch dovolujících žákům nosit vlastní notebooky bylo více než 10 %. (Na druhé straně, kdo z rodičů by nechal své ratolesti jen tak nosit do školy věc za cca deset tisíc korun?)

Opět se nabízí otázka, jak to, že o takový vyprahlý trh nemá nikdo zájem?! Problém financí ve školství by zajisté šel řešit zapůjčením, leasingem, splátkami a podobně. Podchytit žáčky je přece to nejlepší, co prodejce může pro odbyt svých výrobků udělat.

Nebo se školy mohou obrátit na Linux a svobodný software. To by ovšem byla síla a sledovat reakci Wintelu by stálo za to. Školství musí tak jako tak něco dělat a nebýt jen předmětem smutných statistik. Ale to už je jiná pohádka. 

Facebook se vám zažere pod kůži

Před časem jsem poněkud rozladěn opustil tuto – nevím, proč se tak označuje – sociální síť. Podle mého se jedná spíše o síť asociální. Připouštím, že můj názor může působit extrémně, ale většina obsahu je pusté tlachání o ničem, které člověku jen bere čas. Číst o tom, jak někdo právě kouří dýmku, jiný pozoruje šneka a dalšímu pěkně kaká dítě do nočníku, sorry, takto plýtvat časem mi nepřijde účelné. Ani různé aktivity a petice mě nenaplňují nadšením a o desítkách tisíců podpisů si myslím svoje. Není nic snazšího, než na internetu cokoli odkývat. Zájem firem o inzerování na sociální síti považuju za vrchol cynismu.

Facebook však pokus zrušit účet odmítá. Dá se jenom deaktivovat, za vyplňování obtěžujících otázek (bez udání důvodů pro deaktivaci se akce neprovede: to je sociální?) vám milostivě účet pozastaví. Zmizet odtud nelze, máte cejch navěky. Pokoušel jsem se o to, na základě informací v diskusních fórech jsem několik zaručených metod zkusil. Marně. Klikáním na uvedené odkazy se účet opět aktivoval a mohl jsem začít s odhlášením znovu. Našel jsem jakousi mailovou adresu, kam jsem napsal, ale bezvýsledně. Facebook je ostatně co do uvádění kontaktů značně skoupý.

Několik týdnů jsem žil v poklidu, bez sociální soudržnosti. Před časem jsem dostal z ničeho nic mail, kde se mi oznamovalo, že můj účet byl aktivován. Pokud jsem ho neaktivoval sám, měl jsem se kamsi obrátit. Přišlo mi to nanejvýš podivné. Jak se mi může účet aktivovat, ať sám, či prostřednictvím někoho jiného? Jaká je vlastně ochrana přístupu? Není to jen bouda? Nejspíš robot pročesává deaktivované účty a po nějaké době je aktivuje s alibistickým mailovým upozorněním.

Jsem věru zvědav, jestli se po pár měsících bude samovolná aktivace opakovat. Pak už budu konat.

P. S. Asi týden mě pronásleduje další (a)sociální síť, o níž jsem nevěděl, tudíž jsem se do ní mohl těžko přihlásit. Jmenuje se Badoo a lidi, které neznám, mě údajně zvou, abych se stal jejich přáteli. Naskákaly mi pupínky. 

S piráty nedělejme ciráty

O České pirátské straně se na DSL.cz už psalo. Články, které jsem jinde četl, většinou této partaji stranily. Mnoha lidem přišlo ostentativní přezírání autorských práv (a práva obecně) jako dobrý počin. Švédi dokonce získali ve volbách jakési europoslance. Připadá mi to, jako kdyby někdo založil stranu pedofilů - nakonec k dětem mají blízko, ne?

Ten, kdo hodlá volit Českou pirátskou stranu, by si měl napřed přečíst rozhovor s jejím šéfem (MfD 26. 8. 2009). Je to bída a utrpení. Ten člověk vůbec neví, o čem mluví, smysl otázek mu uniká a když ho náhodou pochopí, vyjde to nastejno. Bojuje například za ochranu soukromí občana, ale přitom tvrdí, že u nás je situace v pořádku, leč jinde v Evropě ne. Autorský zákon a ochranu autorství považuje za omezující. Stažení filmu či hudby není podle něj krádeží, protože postižený o nic nepřijde a ušlý zisk není krádež. Ten, kdo si stáhne nelegálně film, si ho pak prý třeba koupí, proto se stahování nemá trestat. Kolik lidí se takto zachová, však neví a netuší. A pro prosazení liberalizace stahování autorských děl z internetu je ochoten se spojit i s komunisty, "pokud by za to nic nechtěli".

V politice je už teď řada lidí, kteří tam nemají co dělat. Že se tam hrnou další a další, kteří se tím, že o politice nic nevědí, živí, se dá ještě pochopit. Proč však mají takové sympatie a podporu u voličů, je mi záhadou.

Pane Bože, proč jsi sedmý den odpočíval, místo aby ses podíval na to, co jsi stvořil?

26. 9. 2009

Autor: