Jak jsem si zahrál na Jiřinku…

Vzniklo to jako hec u piva a nakonec se z toho vyklubal zajímavý sociologický průzkum. Víte, jak je složité se na internetu situovat do cizí kůže a ještě k tomu ovlivňovat davy? Otestoval jsem to a musím říci, že je to až nebezpečně snadné.

Tak jsme seděli s kamarádem Honzou na jednom pětipivu a coby staří ajťáci jsme probírali nejrůznější témata – technologie, služby a samozřejmě ksichtovník, neboli Facebook. Do přátel se mi totiž dostali omylem (tedy spíše mojí chybou) i někteří politici, a tak jsem Honzu obeznamoval o tom, kterak jsem je časem nekompromisně vyhodil z přátel a jak by bylo krásné moct takto nepohodlné politiky vyhazovat i z úřadu. U dalšího džbánku nás napadla myšlenka, že by bylo zajímavé vydávat se na Facebooku za nějakého kentusáka, bezdomovce z hlaváku a popisovat tam jeho každodenní trable, kterak filtruje okenu přes chleba a žebrá na cigára. Nápad to byl sice hezký, ale kdo by si takového člověka přidal do přátel, to nevím. 

Zajímavější se jevilo vydávat se za nějakou známou osobnost, která ale sama o sobě zatím na Facebooku nefiguruje. Cílem by byla analýza, jak snadné je vydat se za někoho jiného a udržovat tak lidi v iluzi, že komunikují s celebritou. Hned na počátku musím předznamenat, že jsem nečekal, že je to tak snadné a že mou lest a drobný průzkum nikdo v začátku neodhalí. Rozhodl jsem se po krátkém průzkumu, že si vytvořím novou identitu a jelikož Radovan Lukavský či Miroslav Moravec již nejsou mezi živými (nechť je jim lehká zem), tak jsem si vybral herečku, které si váží celý národ, paní Jiřinu Bohdalovou. 

Postup byl celkem jednoduchý, vytyčil jsem si cíle svého snažení. Jednak jsem se rozhodl, že nebudu skrz tuto svou novou identitu vyjadřovat žádné názory a postoje, které by paní Bohdalovou poškodily, a také jsem si řekl, že do jednoho týdne profil zruším a dále nebudu v činnosti tohoto druhu pokračovat. Rovněž jsem chtěl během tohoto týdne zjistit, kolik jsem s to coby celebrita „nasbírat přátel“, jak se ke mně budou chovat další celebrity. A v neposlední řadě jsem se pokusil analyzovat, kolik času tráví české celebrity na této komunitní síti. 

Nejprve jsem si založil krycí e-mail, ten je potřeba pro registraci na Facebooku. Na základě e-mailu jsem založil profil, přidal fotku a z internetových zdrojů (Wikipedie a rozhovory) vyplnil základní údaje. Bylo mi jasné, že profil musím nějak „rozjet“. Vyhledal jsem si tedy asi dvacítku známých osobností a požádal je o autorizaci. První, kdo mi ji přidělil - a to asi během pěti minut - byl manžel Heleny Vondráčkové, pan Martin Michal. Následoval doslova boom, kdy jsem měl na svém imaginárním profilu co deset minut jednu nebo dvě žádosti o přátelství. Rozhodl jsem se akceptovat všechny žádosti.  

Nyní bylo nutné nějak profil vyšperkovat, abych působil coby Jiřina relevantně a důvěryhodně. Stačilo na Googlu zadat jméno herečky a vypadly desítky fotografií. Ty černobílé jsem vložil do alba Vzpomínky, jiné jsem dal do alba Všehochuť. Následně jsem přidal i album Simona (foto kde je Jiřina s dcerou) a následně jsem také vytvořil album Kamarádi, kde jsem umístil fotky Jiřiny s celebritami. Tím byl profil vyšperkován a dle kamarádů, kteří o této lsti věděli, i celkem důvěryhodný. 

Nyní mohla započít analýza chování lidí, kterou jsem si u piva stanovil. Z celebrit si mě coby Jiřinku postupně přidaly všechny, jde vidět, že paní Bohdalové popularita neklesá. Během 24 hodin jsem měl coby Jiřinka 125 přátel, což je mimochodem dvojnásobek toho, co mám na svém osobním profilu za jeden rok. Zájem byl skutečně velký. Ve chvíli, kdy si mě přidal i Karel Gott, tak mi lehce ztuhnul úsměv na rtech, neboť vím, že se Karel s Jiřinou více než dobře znají. Jak jsem zjistil, jde o stejný fake profil, jaký jsem si vytvořil já. A nebyl zdaleka jediný, například i Petra Černocká.  

Na Facebooku je také další fenomén. Existují lidé, kteří „sbírají skalpy“ a přidávají si umělce hlava nehlava. Výsledkem bylo, že například u Michaela Foreta jsem měl coby Jiřinka celkem 52 stejných přátel, z nichž drtivá většina spadala do kategorie sběratelů celebrit. Nerozumím, jak tito lidé mohou mít v seznamu stovky až tisíce přátel, jak se vyznají v hlavní straně přeplněné komentáři lidí, které vlastně ani neznají. Pak jim musí zcela unikat záznamy jejich kamarádů, pokud ovšem opravdové, rozumějte skutečné, přátele vůbec mají. 

Je opravdu zajímavé, kolik celebrit, které na každém rohu tvrdí, jak jsou vytížené a jak mají práce nad hlavu, tráví na Facebooku hodiny a hodiny. Kupříkladu Honza Musil, Martin Michal nebo Michael Foret jsou on-line skoro stále a velmi aktivně přispívají. Pak ať mi někdo vypráví pohádky o vytížených umělcích. Večírky, rauty, premiéry a samosebou Facebook. Jak vidno, někteří uživatelé jsou i značně podnikaví. Přišla mi (tedy spíše Jiřince) zpráva od jednoho nového přítele s nabídkou na působení jako osobnost značky klenotnictví. Panáček se oháněl tím, že jistě mám coby žena ráda diamanty a budu tedy ráda, když mi sem tam nějaký přistane doma. 

I když jsem si stanovil, že tento experiment budu provádět týden, měl jsem této činnosti dost již za cca 48 hodin. Profil jsem tedy zrušil a zmizel téměř beze stop. S kamarádem Honzou jsme konstatovali, že příště si k tomu pětipivu dáme ještě nějaké panáky, abychom ráno raději nevěděli, jaké hlouposti nás napadly. Druhou možností je založit agenturu na ovlivňování davů ve stylu Český sen. Nicméně musím říci, že jsem byl až překvapen, jak snadno se lze na Facebooku, potažmo na celém internetu, vydávat za někoho jiného. Jasně, IP adresa prozrazuje, ale jsou stále služby, kde s ní nepracují v popředí. Pak se nelze divit, že podíl trestné činnosti způsobené za pomocí internetu každoročně roste.  

Shrňme tedy můj pivní experiment. Vydávat se za někoho jiného, například za celebritu, není na Facebooku nijak problematické, dělá to spousta lidí a patrně se tak dobře baví. Ani celebrity nejsou s to rozeznat, zda jde o pravý či falešný profil. Možná se jen děsím, až se někdo Jiřinky zeptá, jak je možné, že to na Fejsu tak brzo zabalila. Asi se bude tazatel hodně divit, až zjistí, že Jiřinka nemá o existenci komunitních sítí ani páru. Celebrity tráví na komunitních sítích hodně času, takže nejsou žádnou výjimkou zbytku společnosti. Sběratelé celebrit mají dojem, že jsou s osobnostmi na stejné síti, na stejném mejdanu. A jak vidno, nejvíce těží z Facebooku politici. Škromach, Sobotka, Paroubek či Topolánek - i když ten již asi nebude mít důvod - přispívají svými komentáři, vyjadřují názory a míří tak na své potencionální voliče záplavu informací.

29. 9. 2009

Autor: David Procházka