Inteligentní dům vyžaduje inteligentního obyvatele

Minulý týden jsem navštívil "inteligentní byt", něco jako má Bill Gates. Vybudovalo ho Centrum pro technologie inteligentního bydlení (www.citib.cz) v Modřanech a slouží jako prezentační místo moderního bydlení pro střední a východní Evropu.

Areál propojující "účelné architektonické řešení objektu s technologickým zázemím, které obyvatelům umožňuje snadné ovládání chodu domácnosti, maximální zvýšení jejich pohodlí, zabezpečení a možnost zábavy" je na jedné straně určený jako ukázka pro veřejnost, na druhé straně je obývaný rodinou s dětmi. Samozřejmě rodinou technologicky orientovanou.

Na opticky poměrně malém pozemku (má sice údajně 4 tisíce metrů, ale v důsledku umístění budov a jezírku je užitná plocha mnohem menší) je cosi jako stylizovaný grunt – hlavní budova (užitná plocha 600 m²), zahradní domek (250 m²), něco jako letní kuchyně (110 m²) a jezírko s bazén(k)em (ten je zjevně objemově poddimenzovaný, ale má vířivku). Zahradní domek připomíná spíše menší rodinný domek, letní kuchyně obsahuje obrovský gril, obytná budova je více než velká. Panoramatický snímek ukazuje přibližně podobu nemovitosti, jen to jezírko není opravdu tak velké.

Ovládání domu

V kuchyni nacházející se v hlavním objektu je ovládací centrum v podobě velkého dotykového LCD panelu, podobné, menší, jsou po celém domě. Všude jsou čidla a kamery. Sledovat můžete prakticky cokoli, jak ukazuje obrázek.

Je to hezké, ale nejsem si jist, že bych i jako člen rodiny řičel blahem, kdyby mě mohl kdokoli pozorovat, aniž bych se nemohl bránit. Kamery byly instalované už během dokončovacích prací, kde se jednoznačně osvědčily: řemeslníci byly evidentně nejistí a makali jak mourovatí.

Server ovládaný dotykovými displeji řídí vše - od žaluzií přes domácí mediální centrum po zabezpečení. Dovoluje i aktivity jednoznačně užitečné, jako je hospodaření s energiemi. Trochu nejistoty ovšem panuje ohledně koordinace a synchronizace požadavků – jeden okno otevře, druhý zavře, jednomu je zima a přitopí, jiný naopak touží po chladu. Totéž se ostatně týká tolik propagovaného mediálního centra. I zde platí, kdo má ovladač, je pánem.

Funkce jako automatické  vysunutí projekčního plátna a projektoru či přesměrování filmu do ložnice, kdy se vše potřebné vypne a zapne, nepočítají s tím, že člověk nezkažený moderními požadavky se chová racionálně, aniž si to uvědomuje. Není tedy problém před promítáním filmu cestou na záchod a pro brambůrky plátno manuálně spustit. Nicméně chápu marketing...

Všude je domácí kino – v kuchyni, v domku i kuchyni (se zvukem 7.1). Zjevně bude i v obýváku, až bude dokončený, a ještě jedno připadne dětem. Na zahradě jsou reprosoustavy s Wi-Fi přenosem signálu, pokud ovšem nemáte iPod, který do nich lze zasunout. Náklady na tuto audiovizuální libůstku činí 10 – 20 % ceny nemovitosti. 

Strukturovaná kabeláž

Veškerá komunikace stojí na strukturované kabeláži. Tu je rozumné vybudovat i pro "obyčejné" domy, pokud nehodláte žít přírodním způsobem života. Rozmyslet si umístění zásuvek (to se stejně nepovede), rozhodnout se pro bezdrát či drát (kdo ví, co bude za pár let?) a podle toho rozvést kabely pro síť po domě a pozemku. Cena za takovou prevenci je cca 20 % nákladů na rozvody elektřiny.

V dotyčném domě je strukturovaná kabeláž umožňující šířku pásma až 0,5 GHz a 10 Gbit/s pro počítačovou síť. Připojení k internetu je trvalé s rychlostí 10 Mbit/s. Video běží po běžném koaxiálu a HDMI. Audio má k dispozici reproduktorový kabel bi-wire. Mezi jednotlivými objekty je spojení vedeno po páteřní optické síti 40 Gbit/s.  

Služby

Některé funkce uznávám. Vyřešeno je například dohadování o délce pobytu na počítači. Každé dítě má přidělený čas a ten si spravuje. Když něco běží v televizi nebo se chce věnovat něčemu jinému, jsou děti navyklé počítač uspat. I kamery jsou pro jejich bezpečnost, ale já bych tam bydlet nechtěl.

V současnosti už funguje nebo vbrzku bude k dispozici řada někdy až futuristických služeb. No, posuďte sami. Chytrá skla v oknech mění svou barvu podle požadavku obyvatel, spíše bych čekal nastavení režimu a automatiku.

Objednávání potravin podle jejich aktuálního stavu, upozorňování na končící dobu spotřeby, dovážka potravin do automaticky ovládané schránky, nabídka vhodného oblečení a dalších komodit podle poznámek v diáři – to už závisí na každém individuálně. Umím si představit, že akurátní a pedantičtí lidé budou blahem chrochat, pro nás ostatní, pro mne určitě, to představuje obtěžování. Musíte řešit předpokládaný úkol v době, kdy se vám to nehodí. Já si dávám upozornění na termíny povinností den předem, abych měl čas se k nim dostat v čase potřebného duševního rozpoložení. Tohle tedy pro mne není.

Automatický barman míchající nápoje podle mého přání mi sebere potěšení z toho si je připravit sám. Elektronická správa vinotéky je opět něco, co ocení vytížený manažer, nikoli labužník. LCD panely místo obrazů, dovolující měnit výzdobu místností, by mě rozčilovaly neskutečně: oblíbený obraz chci každý den vidět právě tam a tam a nikde jinde. Život člověka se přece skládá z řady rutin, zvyklostí a rituálů. K nim patří i opakovaný výskyt událostí a předmětů na jistých místech. Jakákoli změna vede k nejistotě "něco je jinak, co?".

Podpůrné aktivity auta, bytu, počítače a dalších udělátek mají nevtíravě, stejně jako sluha, který je neviditelný a objeví se právě  jen v době, kdy ho potřebujete, nejlépe už s vyřešeným problémem či splněným přáním, pomáhat, ne buzerovat. Buzerují Windows s otravným hlášením o nepoužívaných ikonách na ploše – co je jim proboha po tom? Stejně tak otravuje, když inteligentní word napovídá nesmysly, že automatický barman připraví nápoj, lednička oznámí, že máslu končí životnost, a vinotéka, že archivní víno je už staré. Rozdíl mezi vtíravou a nevtíravou pomocí bych pro zasvěcené charakterizoval pomocí podpůrných prostředků Viagra a Cialis, nezasvěcení nechť se zeptají zasvěcených.

Myslím, že takové pomůcky jsou velmi užitečné pro restaurace, nemocnice, penziony, sanatoria a další. Tam inteligence domu poslouží znamenitě. Jinak myslím, že těžko. Jistě ji řada lidí využije, ale jen se tak vzdálí realitě. A není vyloučeno, že budou žít ne podle sebe, ale podle toho, co jim inteligentní dům vybere.

2. 9. 2009

Autor: