Účtování za připojení: opět za prosurfovaný čas

A další novinky uplynulých dní: Google vydá vlastní operační systém pro PC - Microsoft o zranitelnosti opravdu věděl - a více..

Telefónica O2 změnila účtování za mobilní data. Platí se za čas

Telekomunikační operátor Telefónica O2 od 1. srpna mění účtování za mobilní data. Všichni rezidentní zákazníci nově nebudou platit za objem přenesených dat, ale za dobu připojení. Podle Telefónicy tím klienti mají výrazně ušetřit. Za 10 minut stahování zaplatí 20 Kč.

"Naše průzkumy ukazují, že v současném účtování se zákazníci neorientují. Je pro ně těžké odhadnout, jak veliké jsou webové stránky,a kolik tedy za jejich prohlížení zaplatí. Stahování dat se významně zrychluje, v některých případech by tak zákazníci platili i za relativně krátký čas stahování vysoké částky. Připravili jsme tedy nový srozumitelný a přehledný systém, který nezohledňuje množství stažených dat. Sazba je neměnná a je dána časovým intervalem v délce 10 minut. Zákazník si tak během jednoho připojení lehce stihne prohlédnout požadovanou stránku či přečíst emaily a navíc si sám snadno změří, kolik jej to bude stát," říká Jan Karas, ředitel pro segmentový marketing společnosti Telefónica O2.

Jako příklad úspory Telefónica O2 na svých stránkách demonstruje "průměrné surfování v mobilu", kdy je ukázána cena za 150 kB stažených dat při "současném nejlevnějším nastavení" a "jakékoliv surfování do 10 minut. V první variantě zákazník zaplatí 45 Kč, v druhém 20 Kč.

Novinku v účtování však nevítají všichni. Operátoru spílají hlavně ti zákazníci, kteří mobilní připojení používali ke komunikaci přes instantní messengery jako ICQ. Během konverzace, nebo stavu online, totiž platili málo, protože textový rozhovor není datově náročný. Zatímco totiž při současném účtování za celodenní aktivitu na ICQ zaplatí několik desítek korun, při novém způsobu účtování by to byly skoro 3 000 korun.

Microsoft: o kritické zranitelnosti opravdu víme déle než rok

Společnost Microsoft potvrdila, že o závažné bezpečnostní díře, která ohrožuje uživatele Windows, ví už minimálně šestnáct měsíců. Kritice se však brání slovy, že udělat záplatu “není jen tak”. Analytici a odborníci na počítačovou bezpečnost jsou z takového postoje Microsoftu nemile překvapeni.

V uplynulém týdnu se objevily informace, že Windows trpí závažnou zranitelností, která útočníkovi umožňuje snadno získat kompletní kontrolu nad počítačem. K tomu stačí jen to, aby uživatel vstoupil na webovou stránku obsahující škodlivý kód. Díru v současnosti už útočníci zneužívají. Ovšem než záplata vyjde, bude to “nějakou dobu” trvat.

Jak se před pár dny zjistilo, Microsoft o zranitelnosti ví už dlouhou dobu. Původní domněnky hovořily o začátku roku 2008 nebo dokonce konci roku 2007. Server Computerworld totiž oslovil spoluautora objevu zranitelnosti Alexe Wheelera, který ji s Ryanem Smithem našel, když spolu pracovali v laboratoři IBM ISS X-Force. Wheeler vzhledem k dohodě o mlčenlivosti nemohl komentovat, kdy přesně chybu našli, ale prozradil, že to bylo ještě v době, než nastoupil do společnosti 3Com, tedy před lednem 2008.

Více v článku Microsoft o závažné bezpečností chybě možná ví už od roku 2007.

Microsoft nyní potvrdil, že o chybě opravdu ví více než rok. Mike Reavey z Microsoftu prohlásil, že nahlášena byla začátkem jara 2008.

John Pescatore, hlavní bezpečnostní analytik ze společnosti Gartner, pro Computerworld řekl, že čekání na záplatu takto závažné chyby v délce 16 nebo 18 měsíců je nemyslitelně dlouhé. “Taková prodleva je nepřijatelná. Takto velké firmě, jako je Microsoft, by to nemělo trvat rok. Nenapadá mě žádný technický problém, který by měl 18 měsíční zpoždění způsobit. Příčinou musí být tedy něco jiného, možná obchodní důvody, produktové důvody nebo otázka priorit,” řekl.

“Vyšetřování zranitelnosti jsme odstartovali hned, jak jsme dostali hlášení,” hájí Microsoft Reavey. “Když je zranitelnost nahlášena, nezkoumáme jen ji, ale také prošetřujeme ostatní problémy s ní související, abychom poté poskytli co nejsilnější ochranu.” Proč tak dlouho příprava záplaty Microsoftu trvá v tomto případě, ale komentovat nechtěl.

Microsoft zítra vydá další sadu záplat pro Windows, ale záplata této zranitelnosti mezi nimi nebude. “Vydáme ale něco, co zablokuje všechny známé útoky [přes ní vedené].” Bude se jednat o stejné dočasné řešení spočívající ve vypnutí Video ActiveX Control. To mohou uživatelé provést i teď na webové stránce http://support.microsoft.com/kb/972890.

Podle společnosti ScanSafe bylo přes tuto zranitelnost a Internet Explorer 6 a 7 nakaženo a napadeno již několik milionů počítačů s Windows. A útoky sílí.  Roger Thompson z firmy AVG Technologie varuje, že zranitelnosti v ActiveX mohou dát vzniknout novému “Confickeru”, co se týče rozsahu útoků.

Další konkurence Windows: Google vyvíjí operační systém pro PC

Americká společnost Google oznámila, že připravuje vlastní operační systémy pro osobní počítače. Microsoftu tak na trhu roste další konkurence a navíc ze strany lídra webových služeb, jemuž se dlouho a neúspěšně snaží konkurovat.

Nový operační systém nese název Google Chrome OS, své jméno tedy dědí po webovém prohlížeči, který byl Googlem na trh uveden loni v září. Běží na jádru Linuxu a určen bude zejména uživatelům, kteří žijí internetem – jako centrální aplikace totiž poslouží právě prohlížeč Chrome, v němž poběží webové aplikace typu Google Docs, Gmail, Calendar aj., jež jsou náhradou za klasické desktopové programy.

Google jednoduše sází na propojení jednoduchosti systému, rychlosti prohlížeče a cloud computingu.

Chrome OS bude mít otevřené kódy (open source), které Google zpřístupní ještě tento rok, do vývoje se tedy poté může pustit řada vývojářů z celého světa. Asi od poloviny roku 2010 se Chrome OS objeví na nových počítačích, zprvu hlavně netboocích. Google v současnosti s výrobci již intenzivně jedná.

Google spolupracuje s firmami Acer, Asus, Hewlett-Packard, Lenovo, Toshiba, ale i Intel, který sám odstartoval konkurenční linuxový systém pro netbooky se jménem Moblin, jehož vývoj byl předán komunitě a podílí se na něm i společnost Novell.

Americký gigant slibuje, že systém uživatelům umožní okamžitý přístupu k webu, na němž dnes většina z nich tráví nejvíce času. Pošta, zprávy, rychlá komunikace, zábava, to vše má být po zapnutí počítače bleskově přístupné, a to díky tomu, že Chrome OS není tak softwarově nafouknutý jako dnešní operační systémy pro osobní počítače. „Je to ‘odlehčený’ systém, který vás na web od zapnutí počítače dostane za pár sekund,“ slibuje Google.

Chrome OS poběží nejen na klasické architektuře x86 (Intel a AMD), ale i na procesorech typu ARM. „Softwarová architektura je jednoduchá ― spuštěný Google Chrome uvnitř nového okenního systému nad jádrem Linuxu.“

Google zároveň upozorňuje, že Chrome OS je zcela nový projekt a nemá nic společného se systémem Android ― tedy až na to, že oba jsou postaveny na Linuxu. Google Android je dnes využíván zejména jako operační systém pro mobilní telefony, třebaže ho výrobci počítačů testují i na netboocích.

„Našim uživatelům nasloucháme a jejich přání je jasné: počítače se musí vylepšit. Lidé se ke svým emailům chtějí dostat hned, nechtějí plýtvat časem a čekat, než se nabootuje počítač a spustí prohlížeč. Chtějí, aby jejich počítače běžely stejně rychle, jako když si je zakoupili. Chtějí, aby měli ke svým datům přístup odkudkoliv a aby se nemuseli strachovat o to, co se stane, když počítač ztratí a soubory nemají zálohované.“

Antivirus od McAfee způsobil pády serverů i PC

Nové antivirové definice pro antivirus od společnosti McAfee vyvolaly falešný poplach, který se stál za následnými pády systémů. Informují o tom různá světová média a řada blogerů.

Na počítačích, které byly touto chybou ve virové databázi postiženy, se objevovala nechvalně známá modrá obrazovka smrti, protože McAfee VirusScan za viry chybně označil důležité systémové části jádra Windows, které poté nemohly být použity.

Na uživatelském fóru McAfee se objevily zprávy, že selhání systémů postihlo jen počítače, na kterých byly nainstalované starší verze antivirového programu. Jediným řešením problému podle výrobce je přechod na poslední verzi.

13. 7. 2009

Autor: Oldřich Klimánek