Již na počátku naší série článků o optice do domu (FTTP/FTTH) jsme naznačili, že bez optiky se dnes neobejde ani téměř všudypřítomné DSL. S nárůstem počtu DSL přípojek rostou samozřejmě požadavky na šířku pásma v síti, takže je nejen přirozené, ale spíše nutné distribuční část přístupové sítě realizovat pomocí optické infrastruktury.
Potřebnou kapacitu pro páteřní části sítě DSL provozovatelů s rostoucím počtem nasazovaných přípojek již prakticky nelze řešit jinak, než pomocí optických kabelů, takže i v rámci širokopásmových přístupových sítí na bázi DSL se dnes spíše než s metalickou infrastrukturou setkáme s kombinovanou metalickou a optickou přístupovou sítí.
Při této příležitosti sluší připomenout, že DSL ve světě již tvoří přes 2/3 všech rychlých přípojek k Internetu (zatímco FTTx nedosahuje ani 5%). V únoru podle statistik jejich absolutní počet překročil před nedávnem možná ještě magickou hranici 100 miliónů, což jinými slovy znamená, že každá desátá telefonní přípojka již dnes podporuje širokopásmový přístup k Internetu (v několika zemích světa již každá pátá nebo dokonce čtvrtá telefonní přípojka podporuje DSL).
Země EU kumulativně představují největší trh s DSL, zhruba třetinu celosvětového počtu, a evropské země tvoří polovinu první dvacítky žebříčku zemí s největším počtem DSL zákazníků. Dokonce členské země, které před rokem a půl dávaly zjevně přednost kabelovým přípojkám, jako Holandsko nebo Rakousko, již upřednostňují DSL. A dokonce i v tradičním kabelovém USA se DSL daří v posledních měsících víc než dobře.
A to vše díky značně rozšířené infrastruktuře telefonní sítě, která pro většinu civilizovaného světa představuje stejně dostupnou distribuční síť jako elektrické, plynové nebo vodovodní rozvody. Jenže právě měděná místní smyčka, která jen čeká na dominantní provozovatele, případně díky LLU (Local Loop Unbundling) na alternativní poskytovatele, s nárůstem počtu zákazníků DSL a také jejich nároků na rychlost zejména v dopředném směru (ze sítě k uživateli) musí být dále posilována na stále vyšší kapacitu. Dnes jsou ve vyspělých zemích Evropy běžné DSL poskytující 8 Mbit/s a v asijském regionu spíše 20 Mbit/s (zejména prostřednictvím VDSL, Very High-speed Digital Subscriber Line).
VDSL je již ve své podstatě závislé na optice dovedené co nejblíže k uživateli, aby měděná smyčka byla pak co nejkratší (desítky, maximálně stovky metrů – obvykle méně než 1 km), tedy formou dovedení optiky k chodníku, do uzlu u domu, nebo do suterénu domu (FTTC, Fibre To The Curb). Toto řešení již umožňuje v dopředném směru kapacitu 30 Mbit/s, což je srovnatelné s nabídkou FTTH (Fiber To The Home). Nejnovější specifikace pro VDSL2, které nabízí 100 Mbit/s po jednom měděném páru, by měla být schválena již příští měsíc.
I pro jiné technické varianty z rodiny xDSL lze efektivně využít optiku: ADSL2+ či VDSL(2). Technologie si v tomto případě musí udržet náskok před masovým zájmem o širokopásmové služby, které jsou „hladové“ po kapacitě, typicky video nebo on-line hry. A současně díky různorodým typům xDSL a možnostem nasadit v jádru přístupové sítě podle potřeb optiku mohou poskytovatelé (nejen teoreticky) nabídnout DSL opravdu všude (aspoň tak to tvrdí zpráva DSL Fora, „DSL Anywhere“).
Optika se dobře hodí pro rozšíření dostupnosti DSL, neboť optické prodloužení umožní dostat DSL do míst vzdálených až 25 km od ústředny s DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer). Optické „prodlužovačky“ současně nabízejí velmi jednoduché nasazení i vysokou škálovatelnost. Veškerá inteligence přitom zůstává v ústředně, takže optika nepůsobí jako blokující prvek a poskytuje DSL plnou rychlostí simultánně všem zákazníkům. Protože nepoužívají statistický multiplex, nezpůsobují žádná úzká místa v první míli, která vznikají v případě nasazení DSLAM do vzdálených míst.
Využití pasivní optické sítě (PON, Passive Optical Network) pro DSL (viz též článek Optika až domů, FTTH, po japonsku) podle architektury přístupové sítě pro veškeré služby specifikované ITU (FSAN, Full Service Access Network) umožňuje také obsloužit vzdálenější skupiny zákazníků, a to vyšší kapacitou ve zpětném směru při současném zvýšení dosahu této kapacity. Samozřejmě optická distribuční síť je mnohem lepší variantou než větší počet měděných smyček na cestě k ústředně.
Vzhledem k penetraci DSL a současně jeho stále výraznější efektivnosti z hlediska nákladů je proto nanejvýš vhodné hledat cesty, jak zkombinovat výhody DSL s možnostmi posílení kapacity optickou sítí, jejíž dosah směrem k uživateli se průběžně rozšiřuje, ale přitom nelze v nejbližší dekádě předpokládat její plošné nasazení až k zákazníkovi. Výjimkou je nová výstavba, kde se již rozhodně vyplatí implementovat optiku až do domu. FTTH tak zůstává cílovou metou, ale přibližovat se k ní lze díky moderním alternativním či kombinovaným technologickým řešením stále efektivněji.
29. 4. 2005
Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA
Britský deník Guardian oznámil, že již nebude přispívat na platformu X. Stejně jako mnohým dalším britským...
Australská vláda oznámila, že plánuje zakázat používání sociálních sítí uživatelům mladším 16 let. Chce omezit...
Francouzské vydavatelské domy podaly žalobu na platformu X. Viní ji z neoprávněného využívání jejich obsahu bez...
Ruský soud uložil společnosti Google pokutu dva a půl sextilionů rublů – dvojka následovaná 36 nulami – za omezování...
T-Mobile si letos pro své zákazníky přichystal celou řadu vánočních dárků. Od tradičních telefonů a sluchátek za 1...
Skupina Nova se rozhodla, že omezí spolupráci s operátory Vodafone a T-Mobile. Platforma Voyo už od února nebude...