Rapidshare má zaplatit enormně vysokou pokutu

Nejznámější a nejvyužívanější server pro účely sdílení dat na světě dostal včera rekordní pokutu, která následovala po žalobě německého svazu na ochranu autorských práv GEMA, který je obdobou české OSA. Soud také zakázal Rapidsharu sdílet na pět tisíc skladeb, které jsou pod ochranou GEMy. Správci serveru je musí do jedné smazat a zamezit jejich opětovnému nahrání na server - což samo o sobě není při množství uploadů na Rapidsharu za den nic jednoduchého.

Šéf svazu GEMA se nechal slyšet, že se jedná o mezník v boji s nelegálním stahováním hudby a že se jim takto může podařit snížit počet ilegálně sdílených dat, která spadají pod jejich správu, na minimum.

Server Rapidshare se proti tak tvrdému rozsudku s nejvyšší pravděpodobností odvolá a bude se snažit minimalizovat pro změnu výši pokuty. Jeho zástupci pochopitelně radost nemají. Daleko raději by otevřeli dialog s nahrávacími společnostmi o jejich v současné době neudržitelné politice.

Podle serveru Aktuálně řekl Bobby Chang, jenž je jedním z nich: "Myslíme si, že mnohem větší smysl by spočíval ve spolupráci, aby hudební fanoušci získali vhodné služby za vhodnou cenu a hudebním trhům se otevřely nové zdroje příjmu na internetu."

Mělo by to svou logiku, protože Rapidshare nabízí placené členství, které není nikterak závratné, což jej činí přístupným širokým masám, které za malý paušál získávají možnost neomezeného a rychlého stahování zajímavých dat.

Vzhledem k tomu, že je Rapidshare majoritním serverem na celém internetu, daleko logičtější by skutečně bylo hledání společné cesty než zanícená palba do nepřítele. Rapidshare navíc pouze poskytuje možnost, data nahrávají sami uživatelé. Čtyřiadvacet milionů eur je tedy pokuta za pronajímání prostor k ilegální činnosti. Lze si jen těžko představit obdobu v reálném životě - že by soud sankcionoval podobnou částkou někoho, kdo pronajímá skladiště pašerákům?

Navíc správci mají pouze omezenou možnost nahlédnout do schránek a zjistit, co ten který uživatel přechovává. V zásadě jde vlastně Rapidshare v nejlepších tradicích helvétských bank (sídlí ve Švýcarsku), které se také nikdy neptaly, co si uložíte do jejich trezorů. Dlužno totiž podotknout, že nemalé procento lidí používá bezpochyby Rapidshare i k tomu, aby odeslali velký objem svých legálních dat.

Co přinese budoucnost, se teprve ukáže, ale jisté je, že stahovat se bude dál, ať se nahrávací společnosti třeba budou stavět na hlavu. Logickým postupem by skutečně byl dialog a hledání cesty někde mezi. Nahrávací společnosti jsou tak trochu jako gigantičtí dinosauři, které meteorit internetu odsoudil k záhubě. Přežijí jen ti, kteří se dokáží zmenšit a zaujmout odpovídající životní prostor.

Jisté je ovšem jedno - boj o stahování na internetu vlastně teprve začíná a tohle byla jedna z jeho dalších bitev.

Poznámka: Odpoledne bylo upřesněno, že nejde o pokutu, ale o částku, na kterou byla zmíněná data soudem ohodnocena.