Počítač pro starce?

Microsoft a sdružení Život 90 odstartovaly před více než rokem (duben 2008) projekt Počítač 50+. Jeho cílem bylo uvést na náš trh počítač pro seniory, kteří s počítači začínají.

Je pro lidi od 50, má velkou obrazovku, na ní velké ikony s "přednastavenými" funkcemi jako jízdní řády, zprávy, předpovědi počasí a podobně.

Přístroj průměrných parametrů (tehdy dvoujádrový procesor Intel 2 GHz, 1 GB paměti na 533 MHz, Vista Home, Works, 250GB disk a běžná výbava plus 20" monitor) dodávaný ve dvou verzích stál 16, resp. 18 tisíc korun. Připojení na Internet v balíčku nebylo prý kvůli tomu, že vybraný poskytovatel by byl pro mnohé zájemce limitující. Za to při dodání proškolí zákazníka doma za nemalých 1600 korun. Tyto seniorské počítače prodává Comfor, dodatečné školení poskytoval Computer Help.

Tím máme kvarteto pohromadě a můžeme se nad projektem zamyslet. Za vysloveně nešťastný lze považovat už název, který naznačuje, že lidé nad 50 jsou počítačově neznalí, zaostalí. Autoři sice uvádějí, že projekt je určen všem začátečníkům, ale to je jen chabý pokus o matení – prostě staříci nad 50 jsou primární cílovou skupinou. A to bez ohledu na to, že řada lidí i s nižším věkem se na počítače dívá jako na něco, čemu nikdy nebudou rozumět, nepoužívají je a nechtějí je používat.

Představa autorů o dispozicích lidí nad 50 je trestuhodně zjednodušená, až se člověk brání věřit tomu, že jeden z hráčů je zmíněné sdružení Život 90. Velký monitor a velké ikony – patrně lidé nad 50 většinou špatně vidí a mají narušenou pohybovou koordinaci. Windows Vista je pohromou i pro mladé uživatele a o jejich intuitivnosti a vhodnosti pro seniory lze s úspěchem pochybovat. Works jsou užitečné jen napůl, protože kompatibilita s okolím používajícím nejrůznější Office bude problematická.

Jurodiví vizionáři prostě nadále kašlou na to, jak lidé reagují a vnímají, protože ve své informační nabubřelosti vědí lépe, jak vnímat mají. Výsledkem je sice nová kultura či norma ovládání počítače, násilím vštípená Microsoftem většině počítačově gramotných lidí, ale nikdo si neklade otázku, jestli by to nešlo líp.

Office 2007 je názorným příkladem toho, jakou mají návrháři moc: jde o ukázku zpupnosti v prosazování představ o jednoduchosti ovládání, která vede k tomu, že to, co jakž takž šlo předtím, protože spousta věcí nebyla vidět, ale dala se v případě potřeby najít, je teď rozděleno do prapodivných pseudologických celků. Nesmysl v podobě předpokladu, že ve například ve Wordu je hlavním cílem napsat pěkný barevný business dopis s vloženými grafy a multimediálními prvky, byl dotažen do absurdního ovládání, kdy pisatel je nucen uvažovat jako sazeč/grafik, aby mohl napsat žádost o převod elektroměru.

A jak situace vypadá dnes? Dotazem zjistíte, že 99,9 % informací o projektu pochází z jara loňského roku. Computer Help nabízí na svých stránkách termíny jen do září 2008! Dotazem přímo u zdroje, tedy ve firmě dodávající počítač, jsem zjistil, že "projekt stále běží, prodeje jsou však v řádu jednotek kusu měsíčně. Do konce loňského roku se prodalo přibližně 400 Počítačů 50+. Současný stav je menší, než jsme plánovali, nicméně překvapeni nejsme." Tolik marketingový ředitel Comforu Martin Wanke.

Nabízí se několik příčin tohoto stavu, který bych označil jako neutěšený. Je málo lidí ve věku nad 50 let – to je čistě akademický důvod, těchto lidí jsou cca 2 miliony. Další: je málo lidí ve věku nad 50 let, kteří neumějí s počítačem pracovat. V tomto případě by autoři projektu hrubě zanedbali výchozí statistická data. Třetí důvod: projekt neměl dostatečnou propagaci a málo se o něm ví. Tomu nahrává například zjištění, že na stránkách sdružení Život 90 se o něm přímo nedočtete, i když počítačové kursy zde nabízejí. Konečně o projekt nebyl zájem, protože starší lidé jsou přirozeně konzervativní – opět by šlo o podcenění výchozích dat.

Tak či tak, 400 počítačů za osm měsíců je málo, žalostně málo. I proto se zřejmě o projektu Počítač 50+ dnes prakticky neví.

26. 6. 2009

Autor: