Firefox i Opera ve Windows povinně, ať chcete nebo ne

Evropská komise bude po Microsoftu pravděpodobně chtít, aby jeho operační systém Windows neměl předinstalovaný jen webový prohlížeč Internet Explorer, ale i konkurenční produkty jako Firefox a Operu.

Softwarová společnost Microsoft v současnosti čelí antimonopolnímu řízení v Evropské unii. Evropská komise ji viní z porušování pravidel hospodářské soutěže EU kvůli tomu, že do svého operačního systému Windows integrovala webový prohlížeč Internet Explorer.

Po měsících debat, jak by evropský regulátor chtěl Microsoft „potrestat“ po technické stránce, se už objevují první zprávy na toto téma, které do velké míry míchají dve hlavní, neschůdnější varianty.

V EU řízení odstartovala Opera Software

U začátku antimonopolního řízení stála společnost Opera Software, která si na Microsoft stěžovala u Evropské komise na konci roku 2007. Nelíbilo se ji, že jí — stejně jako ostatním firmám — Microsoft hází klacky pod nohy tím, že do operačního systému Windows integroval Internet Explorer. Jinými slovy, Microsoft tímto „bundlováním“ měl mít vinu na tom, že Opera a další prohlížeče měly a mají malý podíl na trhu.

Opera Software ve stížnosti vypsala i několik požadavků, jak by se celý problém měl řešit. Po Evropské komisi chtěla, by Microsoftu bylo nařízeno 1) buď Internet Explorer odstranit z Windows, nebo při instalaci systému (nebo jiným způsobem) umožnit uživateli výběr vlastního prohlížeče, ne mu přímo bez možnosti volby podsunout Internet Explorer, a 2)  aby Microsoft svůj webový prohlížeč přepracoval tak, aby dodržoval platné standardy pro webové stránky. Důvodem dle Opery je, že Internet Explorer svými vlastními „standardy“ a tím, že Microsoft na uznávané standardy, jež dodržují ostatní firmy, nebere ohled, ztěžuje programátorům webových aplikací práci a firmám zvyšuje náklady na vývoj a brzdí i pokrok.

Evropská komise se stížnostní Opera Software začala brzy na to zabývat a v lednu letošního roku došla k závěru, že Microsoft svázáním Internet Exploreru s Windows opravdu monopolního postavení zneužil.

Antimonopolní řízení stále ještě probíhá, ale už se začíná rýsovat jeho možný následek. To, že Microsoft může od Evropské komise dostat vysokou pokutu, je samozřejmé, přesto však otazníky visely nad technickým řešením problému s Internet Explorerem. Nyní, jak se zdá, si evropský regulátor z daných možností už vybral.

Windows plné prohlížečů

Požadavky, ať už byly v rovině čisté teorie nebo bůhví čeho, odstranit Internet Explorer z Windows jsou prostě nesmyslné. Tento webový prohlížeč není pouhým prohlížečem — jeho součástí jsou do prostředí Windows vetkány až příliš do hloubky, než aby ho šlo jen tak odstranit. Navíc na jeho součástech závisí Windows Explorer (a naopak), řada aplikací přímo ve Windows a spousta dalších programů dalších výrobců.

Z různých scénářů „Co s IE?“ si Evropská komise patrně vybere ten, aby Microsoft nebo OEM výrobci prostřednictvím MS do Windows přidávali i konkurenční prohlížeče. S odvoláním na důvěryhodné zdroje blízké případu o tom informuje list The Wall Street Journal.

V oficiálním seznamu výtek, jehož Evropská komise předala Microsoftu v lednu letošního roku, měl totiž mimo jiné stát návrh (nebo, chcete-li, nařízení), aby byl uživatelům při instalaci Windows nebo při nastavování nového počítače s Windows nabídnuto, jaký prohlížeč chtějí používat. Stejně tak by další prohlížeče do nových počítačů s OEM Windows měli předinstalovávat i výrobci.

Microsoft se možnosti takového nařízení brání slovy, že uživatelé si mohou další webové prohlížeče snadno stáhnout z internetu, mají-li zájem. Navíc obliba prohlížečů, jako je Firefox, mezi nimi neustále roste, což dokládají statistiky.

Například čísla StatCounter ukazují, že v Evropě se prohlížečům jiných výrobců daří velice dobře — Internet Explorer (ve všech verzích) sice stále vede, ale jeho podíl za poslední roky dramaticky kleslá. Ještě před pár lety činil skoro 90 %, dnes jen 47 %. Hned v závěsu za ním stojí právě Mozilla Firefox s 39 % a třetí je Opera s 9 %.

Navíc není jasné, jaké prohlížeče by měly být ve Windows předinstalované. Máme-li se sami spustit do spekulací, pak kromě Firefoxu a Opery by Windows mohly ještě obsahovat (nebo při prvním spuštění vést na stažení) Google Chrome — Safari od firmy Apple by možná mohlo chybět, a to z několika důvodů (Apple má vlastní operační systém, který je pro Safari hlavní živnou půdou; Safari pro Windows neobsahuje podporu tolika jazyků jako předešlé prohlížeče aj.) Kromě toho se k antimonopolnímu řízení s Microsoftem přidala jak společnost Google, tak i Mozilla Foundation, Apple nikoli. (Jen pro úplnou informací, do řízení se nedávno vložilo i několik dalších firem, které získaly status zainteresované třetí strany — jde o firmy sdružující se v Evropském výboru pro interoperabilní systémy, jehož členy jsou Adobe, Corel, IBM, RealNetworks a také Sun Microsystems.)

To ale není vše. Komise, jak se zdá, možná bude po Microsoftu žádat, aby konkurenční prohlížeče nabídl i všem současným uživatelům různých verzí Windows. Jako cesta, po které by se Firefox a další prohlížeče, měly k uživatelům dostat, by měla posloužit aktualizační služba Windows (nebo Microsoft) Update, v níž by se prohlížeče měly objevit jako volitelné aktualizace/doplňky systému.

Vzhledem k tomu, že uvedení finální verze nového operačního systému Windows 7 je na spadnutí (ke stažení je dostupná verze „kandidát na vydání“, finální sestavení by se mělo podle spekulací na trhu objevit mezi srpnem a říjnem), si Evropská komise dá záležet na tom, aby řízení co nejdříve došlo svého konce (průtahy mohou vzniknout odvoláním Microsoftu proti rozhodnutí, ale obecně se předpokládá, že Microsoft poučen předchozími přemi s Komisí rozhodnutí přijme bez většího vzpouzení).

Microsoft se snažil vyjít vstříc, jeho krok bude ale asi marný

Když Evropská komise na základě šetření v lednu letošního roku došla k závěru, že Microsoft porušuje pravidla hospodářské soutěže Evropské unie, Microsoft tušil, že celý případ pro něj může mít vážné následky. Snad právě proto se dobrovolně a náhle rozhodl do nových Windows 7 integrovat funkci, pomocí které si mohou uživatelů vypnout řadu aplikací integrovaných do Windows — včetně Internet Exploreru.

Jakmile uživatel IE vypne, prohlížeč nebude z prostředí systému nijak přístupný, což bude budit dojem, že v něm není ani nainstalovaný. Tohle chování Windows 7 objevili testeři  v sestavení Windows 7 7084, což byl od Microsoftu opravdu překvapivý krok (předešle veřejně dostupná verze Beta Windows 7 tento rys ještě neobsahovala).

Řada zainteresovaných lidí novou možnost vypnutí Internet Exploreru a dalších součástí Windows sice vítala, ale šéf Opera Software ji označil za nedostatečnou a stále trval na tom, aby si uživatelé mohli vybrat, jaký prohlížeč budou chtít použít, ihned při instalaci Windows. Vědom si i rozhořených reakcí řady uživatelům, kterým vadí chování regulátora a i samotné žalování Opery na Microsoft, tehdy vzkázal:

„Když lidé sledují fotbal, spousta z nich nadává na rozhodčí; ale pochybuji, že by chtěli, aby rozhodčí z fotbalu či jiných her zmizeli. Jsou tam proto, aby dohlíželi, že se hraje fér. To samé platí na trhu. Nemyslím si, že někdo chce tvrdit, že by Microsoft získal takový podíl na trhu, jaký má, kdyby Internet Explorer nebyl integrovaný do systému.“

Microsoft se nyní nemůže hájit. Komisaři jsou na konferenci

Evropská komise a Microsoft se v rámci řízení nedávno dostali do dalšího sporu ― Microsoft odmítl se dostavit na slyšení, které komise naplánovala na dny od 3. do 5. června a na němž měla firma dostat místo pro svou obhajobu.

Důvodem odmítnutí bylo, že v té době nebudou hlavní komisaři a další lidé účastnící se řízení vůbec v Bruselu, ale v Curychu na mezinárodní konferenci věnované problematice hospodářské soutěže. A to se redmondské společnosti vůbec nelíbí. Svou případnou účast by v takovém případě totiž považovala za zcela zbytečnou.

Microsoft Evropskou komisi o změnu termínu žádal před více než měsícem, ta však jeho žádost zamítla s tím, že k přesunu termínu není důvod a jindy pro slyšení v Bruselu není místo.

Podle Komise tato skutečnost, že se Microsoft odmítl slyšení účastnit, znamená, že se svého požadavku na slyšení technicky vzdal.

4. 6. 2009

Autor: Oldřich Klimánek