Úvod > Články > Staňte se fotografem profesionálem

Staňte se fotografem profesionálem

Digitální fotografie je stále větší fenoménem. Pokud ji ale děláte dobře, může vám vydělat nejeden dolar či z vás udělat malou celebritu.

Hned na začátku by se slušelo vysvětlit onen přídomek profesionála.Je to člověk,který pracuje za peníze, tedy činnost, kterou produkuje, generuje zisk. Druhý význam slova profesionál je často kladen do roviny odbornosti, schopnosti dělat tu či onu činnost opravdu dobře. Oběma těmto kategoriím se budeme v následujícím textu věnovat, ač se jejich význam nemusí vůbec překrývat.

Začínáme

Pro začátek je potřeba mít alespoň obstojnou fototechniku a základní znalosti. Výběr jednotlivých komponent ponechám na vás, ale jen doporučím digitální fotoaparát alespoň s 5 MPx. Ač platí, že megapixely nejsou vše, je potřeba mít na paměti, že foto banky vám menší než 3 MPx fotografie neakceptují. Mnohé vyžadují velikost až od pěti, takže pokud máte nějaký méně pixelově vybavený fotoaparát (i když jinak kvalitní), na výdělky můžete téměř jistě zapomenout. Investice do rozlišení snímače se tedy v oblasti profesionální tvorby rozhodně vyplatí.

Pokud vám chybí základní znalosti, doporučuji si půjčit nějakou knihu a naučit se pracovat s clonou, délkou expozice a podobnými technickými prostředky fotografického aparátu. Jestliže chcete využít některý z internetových kurzů, můžete zvolit například tento kurz. Na internetu jich není v češtině mnoho, takže pokud máte nějaké vlastní typy, nebojte se je připojit do diskuse pod článkem. Pokud se chcete fotografování opravdu naplno věnovat, pak je možné si koupit nějaký kurz (například od IDIF ). Kvalita je velmi dobrá a pro většinu lidí také přidaná hodnota kurzu má velký smysl. Je ale potřeba zvážit, zda jejich cena není příliš vysoká.

Pokud to s prodejem fotografií myslíte vážně, je potřeba v drtivé většině případů fotografie digitálně upravit. Zde je potřeba pamatovat na to, že nepřítelem číslo jedna je šum. Ten máte téměř na každé fotografii a s ním nic neprodáte. Vaše dílo bude navíc vypadat i řemeslně špatně. Odstranit ho můžete například pomocí GIMP (zvláště pokud použijete některý plug in ), Photoshopu (což není zadarmo) a nebo nějakého specializovaného programu. Pro začátek bohatě postačí právě zmiňovaný GIMP. U programů pak je potřeba dbát na to, že pokud focením začnete vydělávat peníze, tak je pro vás většina freeware programů již zpoplatněná. Je proto dobré používat buď open-source řešení, nebo velmi pečlivě číst licenční podmínky. Samozřejmě ale platí, že fotografie bez šumu nerovná se fotografii dobré. Je potřeba pamatovat na vyvážení jasu a kontrastu, ale také (a hlavně) na myšlenku a celkovou kompozici fotografie. Šum jsme zdůrazňovali především proto, že většina fotobank (i klientů) jsou na něj velmi citlivé.

Máte na počítači již mnoho výborných fotografií v dobré kvalitě? Pak je nejvyšší čas, (máte li chuť), přistoupit na své "zprofesionálnění". V tomto kroku je potřeba si položit otázku, zda chcete jít za ziskem či dělat umění. Ne že by se umělecké snímky nedaly nabízet ve fotobankách, to většinou ano, ale na závratné částky můžete zapomenout. Pokud však oželíte zisky, můžete si pěstovat image nezávislého umělce, což mnohé lidi přitahuje více než peníze. Tím získáte také možnost odmítnout diktát trhu.

Image building

Marketing a image jsou dvě velmi důležité složky úspěchu ve většině "virtuálních" činností. V současnosti je většina fotografií umístěna na různých sociálních sítích. Právě ty by mohly být pilířem vaší sebepropagace. Vytvořte si kolekci zajímavých fotek, které nechcete prodávat a umístěte je na tyto weby. Pokud budete aktivní, můžete získat hodně přátel, známých a fanoušků. To z vás nejen učiní mikrocelebritu, ale především vám umožní získat okruh potenciálních zákazníků. Do svého profilu můžete umísťovat odkazy vedoucí k vašim fotkám ve fotobankách. Kromě toho zde můžete provádět scouting budoucích fotografů. To je výhodné, protože z jejich případných zisků můžete často získat nějakou provizi, což je příjemné zvýšení příjmů v podstatě bez práce. Navíc "nový" fotograf je s vámi v kontaktu, což je užitečné také například při shánění zakázek a pod.

Právě díky sociálním sítím máte zajištěnu nemalou reklamu a to zcela zdarma. Nehledě na to, že případné hledání zaměstnání jako fotografa se může díky sociálním sítím poměrně ulehčit. A to nehledíme na to, že i tyto sítě z vás mohou udělat zajímavou osobnost a zajistit vám pět minut slávy. Pokud ji dokážete dobře využít, pak možná i více.

Naopak je dobré být velmi opatrný k různým webovým albům. Některé vás připraví o vlastnická práva nebo umožní komerční využití bez vašeho vědomí a případného zisku. Proto velmi pečlivě zvažte, kam dáte své fotografie. Naopak rozhodně má smysl své snímky (alespoň některé) umísťovat na taková místa, kde je hodnotí jiní fotografové. Jednak se ukážete před lidmi z oboru a jednak jejich hodnocení a poznámky vám mohou být užitečné pro váš růst.

Mezi sociální weby, kde by neměl chybět váš profil, patří rozhodně přinejmenším Facebook, H5, MySpace, a pokud budete někdy hledat práci, tak i Linkedin. Je dobré si tedy sestavit nějakou kolekci fotografií, kterými chcete touto cestou propagovat svou tvorbu. Připomeňme, že úspěch závisí do značné míry také na vaší aktivitě na zmíněných komunitních sítích. Mít čistě pasivní obsah ale nemá příliš smysl.

Chcete-li získat image opravdového fotografa a odborníka, pak budete jistě také potřebovat nějaký vlastní web. Možností je doména druhého řádu .tk, která je zdarma (což lze doporučit jen naprostým začátečníkům, nebo lidem, kteří nechtějí žádné zbytečné výdaje navíc), nebo již cenově přijatelné .com či .net (případně o něco dražší .cz). Na webu by měla být ukázka vaší tvorby s náhledy a odkazy do fotobank, seznam publikovaných článků a životopis. Možné je připojit i blog či odkazy na profily v sociálních sítích, počet prodaných fotografií a podobně. Je určitě dobré mít web alespoň v angličtině, což nevylučuje českou jazykovou mutaci.

Jak již bylo naznačeno, do portfólia zkušeností fotografa patří také nějaká publikační (či výstavní) činnost. Pokud již máte nějaké zkušenosti a znalosti, vaše texty jistě uvítá také nějaký web zabývající se fotografováním a kromě image získáte i nějaký ten peníz za honorář. Příkladem takového webu může být Digiarena. Jen upozorním, že zaslání jednoho či dvou textů nemusí znamenat povinnost dlouhodobé spolupráce. Vám to jednak pomůže o některých věcech zapřemýšlet více do hloubky a jednak máte možnost ukázat, že za dobrými fotografiemi stojí kvalitní odborník a nejen souhra náhod a kvalitního fotoaparátu.

Pokud chcete svůj mediální obraz posunout ještě o úroveň výše, pak můžete vydat vlastní knihu fotografií. Nezaujmou - li vás běžná nakladatelství, (respektive vy nezaujmete je), pak je zde možnost využít například nakladatelství Lulu, ve kterém si necháte zdarma vydat knihu a zájemce si ji pak může prostřednictvím e-shopu objednat. Problém není ani se získáním kanadského ISBN. Vše je zdarma, dokud nepotřebujete reálný výtisk.

Tím rozhodně možnost vlastní prezentace nekončí. Jednotlivé variace nechť zváží pak každý fotograf sám, především s ohledem na specifika své tvorby.

Foto banky

Mezi asi nejčastější a nejdostupnější způsob vydělávání peněz za pomoci digitálních fotografií patří fotobanky. Ty vám negarantují pevnou měsíční částku, ale dostáváte provizi z prodaných fotografií. Ceny se poměrně různí a v mnohých je do značné míry můžete ovlivnit i vy sami. Rozhodně ale neplatí rovnítko mezi vyšší provizí a vyšším ziskem. Jednu konkrétní banku je potřeba vnímat komplexně. V pohledu provizí, počtu prodaných fotografií i v licenci pod jakou jsou prodávány. Většinou je rozdíl mezi tím, když je fotobanka exkluzivní prodejce a když je jen jedním z mnoha distributorů. Právě exkluzivitu je dobré zvážit. Osobně se kloním k názoru, že pokud máte čas obesílat záběry do většiny velkých fotobank, (alespoň do pěti či šesti), s podobným příjmem, pak se exkluzivita nevyplatí. Pokud ale převažuje zásadně jeden prodejce, pak je potřeba to dostatečně zvážit.

Jak jsme již napsali výše, je potřeba dodávat fotografie především kvalitní a dobře řemeslně provedené. Důležitá je absence šumu (i při zvětšení nesmí být patrný). Je také dobré uvážit, jaké fotky jsou prodejné a jaké nikoli. Umělec se záběry, které mají k reálnému světu daleko, asi nemůže očekávat zásadní zisky. Pokud fotíte města, krajiny, lidi nebo naleznete nějakou mezeru na trhu, pak je to o mnoho lepší. Rozhodně se vyplatí nepodcenit klíčová slova, podle kterých zákazníci fotografie obvykle hledají.

Zde připojuji alespoň seznam některých známých fotobank. Každá má svá specifika a ne každému bude vyhovovat vše. Rozhodně ale doporučuji si je projít a zkusit štěstí: Fotolia, Dreamstime, Big stock photo, Shutterstock nebo česká FotoBanka.cz . Ceny jsou značně individuální. Obecně se pohybují ale mezi 0,25-0,5 USD. Vše samozřejmě záleží na vybrané fotobance, licenci a pod. Pokud máte portfólio opravdu široké, můžete zkusit také například Profimedia, ve které potřebujete ale nejméně 100 fotografií. Většina fotobank vyžaduje schválení alespoň počátečních fotek, takže na prvním dojmu si dejte opravdu záležet.

A na závěr ještě malá poznámka. Většinou zde není možnost zasílání na účet, takže si budete muset zřídit nějakou internetovou peněženku. Propočítejte si tedy nejvýhodnější varianty.

Uspět se svým dílem ve fotobance vyžaduje trochu štěstí především během prvotního "recenzního" řízení. Pokud se vám to ale podaří, můžete svůj měsíční příjem vylepšit i o několik tisíc korun. Nepočítaje pocit uspokojení z dobré fotografické tvorby. A ztratit se nemusí ani umělec. Jen asi úplně nezbohatne, což je koneckonců úděl většiny z nich. Alespoň za jejich života.

Pokud máte s fotobankami nějaké zkušenosti, můžete se o ně podělit s dalšími čtenáři v diskuzi pod článkem.