Wikipedia „vyžebrala“ 120 milionů korun. Poběží dále

Internetová encyklopedie Wikipedia získala finance od svých čtenářů. Na darech vybrala 6,2 milionu dolarů, kterými pokryje výdaje na platy zaměstnanců, technické zázemí a další položky.

Wikipedii se podařilo získat finance na pokrytí nákladů za fiskální rok 2008/2009 (končí v červnu 2009). Další peníze, které ji lidé pošlou, půjdou do fondu rezerv.

Wikipedia počátkem října pro svou podporu spustila kampaň a ohlásila, že na fungování projektu je potřeba trojnásobná částka než loni ― své uživatele požádala celkem o 6 milionů dolarů. Dary ale nepřicházely v takovém množství, jak by si lidé z Wikipedie přáli, a namísto měřáku, který ukazoval vybranou částku, se před koncem roku na jejich stránkách objevila nepřehlédnutelná žádost o peníze přímo od jejího zakladatele Jimmyho Walese. Tah vyšel dokonale: během osmi dní od uveřejnění totiž Wikipedia získala od 50 000 čtenářů další 2 miliony dolarů a vybrala víc, než žádala. Celkem 125 tisíc dárců Wikipedii na účet poslalo 6,2 milionu dolarů (120 milionů korun).

Příjmy z reklam by byly závratné

V této souvislosti opět vyvstává otázka, zda by pro Wikipedii nebylo schůdnější namísto každoročního „žebrání“ využít své velké návštěvnosti, oslovit inzerenty a svou budoucnost tak vložit do rukou stabilních příjmů z reklamy.

Sto analytiků, sto názorů, cena Wikipedia coby reklamní plochy se jen těžko dá určit z patra. Cena webu, resp. výše poplatku za inzerci, se odvíjí od spousty faktorů ― mezi ty nejpodstatnější patří samozřejmě počet návštěvníků a zobrazení stránek za vybraný časový úsek, po který se reklamní banner či jiný prvek na stránkách zobrazuje. Metod výpočtů hodnoty reklamního místa je víc (navíc si cenu reklamy určuje sám provozovatel, který může jakékoliv algoritmy ignorovat), ale pro naše účely k hrubému výpočtu můžeme použít například web WebSiteOutlook.com.

Ten je schopný na základě návštěvnosti webu určit cenu jak celého projektu, tak i denní příjmy z reklam. (Nesnažte se ale hodnotit cenu webů, které nepatří na globální či severoamerický trh, podmínky jsou totiž zcela jiné a WebSiteOutlook.com vám v tom případě vrátí hodnoty o více než řád nižší. To lze vypozorovat i na ohodnocení největších českých webů, jejichž příjmy z reklam mnohokrát přesahují odhadnuté částky.)

Osm milionů korun denně z reklamy

I kdyby webová služba WebSiteOutlook.com obecně hodnotu webu a reklamních ploch podhodnocovala, i tak by si Wikipedie a její zakladatelé mohli mnout ruce. Podle měření Alexa.com, jejíž statistiky WebSiteOutlook.com využívá, se stránky Wikipedie denně zobrazí celkem 137 500 000krát. To je závratné číslo. Podle statistik je Wikipedia 8. nejnavštěvovanějším webem na světě (první je Yahoo.com, na druhém místě sedí Google.com a třetí příčka patří Youtube.com), měsíčně ji navštíví 250 milionů lidí z celého světa. Od toho se odvíjí i odhadnuté příjmy z reklam. Kdyby se zakladatel této encyklopedie rozhodl Wikipedii ověsit reklamou, denně by vydělal nějakých 413 tisíc dolarů, tedy asi 8 milionů korun. Sami si snadno dopočtete, že měsíčně by příjmy činily 240 milionů korun a ročně skoro 3 miliardy korun.

Byla by Wikipedia nezávislá?

O tom, že by pro Wikipedii bylo daleko lepší, aby se z neziskové organizace proměnila v normálně fungující firmu s obchodním modelem založeným na inzerci, se tu a tam mluví. Jednak by se tím vyřešily problémy s nejistou budoucností projektu, který musí každoročně spoléhat na dary od lidí, za druhé by se získané finance mohly použít i na rozšíření Wikipedie a vývoj dalších na ní vázaných služeb.

Druhou stránkou věcí je, že existují obavy o nezávislosti Wikipedie ― jestliže by obsahovala reklamy, kdo zaručí, že články v encyklopedii nebyly upraveny a nezmizlo z nich schválně něco, co by mohlo naštvat inzerenty?

Nikdo. Otázka a odpověď je to nachlup stejná jako dnes. Kdo zaručuje pravdivost a objektivitu dnešních článků na Wikipedii? Nikdo. Služba je to bezplatná a její obsah tvoří dobrovolníci. Nějaká zásadní pravidla pro to, kdo může a nemůže editovat a psát články, neexistují. Reklamy by důvěryhodnost Wikipedie nijak nesnížily už proto, že neexistuje garance pravdivosti dnes a neexistovalo by ani žádné jiné měřítko, které by garanci pravdivosti snížilo kvůli přítomnosti reklam.

Jestliže se dnes někomu nelíbí nějaké informace v daných článcích, má volné ruce je odstranit či upravit. Následuje samozřejmě debata těch dobrovolníků, kteří určitá témat sledují, hlídají a přetahovaná může začít (to je dnes na denním pořádku, i bez přítomnosti inzerentů). V této souvislosti bych upozornil na jeden z článků, který jsem Wikipedii věnoval už před více než rokem a který s touto problematikou souvisí: Když FBI a CIA upravuje Wikipedii a média z toho blázní.

Otázka dobrovolníků

Horší je ale to, že by Wikipedia mohla přijít o dobrovolníky. O ty, co zdarma tvoří její obsah. Jestliže by Wikipedia generovala příjmy v řádu stovek milionů dolarů ročně, jedna část dnešních autorů by si mohla říct o honorář ("nebudu psát zdarma, když do Wikipedie tečou takové peníze"), druhá skupina by zase mohla odejít jen kvůli tomu, že ta "free" Wikipedie vůbec operuje s nějakým kapitálem, což je proti myšlence "doplňte-si-čeho". Naproti tomu ale vypadá vcelku vtipně dnešní scénář, když si ho zesumarizujete: autoři píší články zdarma, tvoří obsah Wikipedie a neustále jí tím zvyšují návštěvnost ― a aby Wikipedie fungovala a zvládla nápor návštěv, ještě ji pošlou finanční dar v celkové výši 120 milionů korun pro platy zaměstnanců a technické zázemí.

9. 1. 2009

Autor: Oldřich Klimánek