Známe největší slídily. Ceny Velkého bratra vyhlášeny

Čtvrtý ročník soutěže Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) zná své vítěze. Podívejte se, kdo podle odborné poroty nejvíce narušuje soukromí lidí.

Cenu Největší firemní slídil získala „společnost Aqer.cz za nabídku softwaru Spying“. Aqer.cz mimo jiné přeprodává do češtiny lokalizovanou verzi programu Spying od zahraniční společnosti Relytec. Jak stojí v popisu produktu, program se specializuje na široce pojaté špiclování počítačů ve firemních, ale i domácích sítích.  

Zaměstnavatel, který si Spying zakoupí, může sledovat vše, co jeho zaměstnanec na počítači dělá: může sledovat spuštěné programy, veškerou činnost v systému, brouzdání po internetu, stisknutí kláves (keylogger, který zaznamenává a ukládá vše, co napíšete), dělat pravidelní snímky obrazovky... Navíc pomocí něj může sledovat veškerý provoz na komunikačních programech, jako je ICQ či Skype, a dokonce číst a kontrolovat obsah e-mailových zpráv.  

Aqer.cz se chlubí, že program má více než 1000 využití a další stovky možností. V uvedených referencích na kvalitu produktu stojí mimo jiné i to, že v některých případech je využíván státní správou a v osobní korespondenci si jej pochválily osoby, které mohly sledovat komunikaci svých partnerů a partnerek na ICQ, Skypu, v e-mailech a různých chatech. Toto úžasné špiclování není tedy určeno jen byznys klientele, ale i domácím uživatelům, byť multilicence má rozšiřující funkce. Navíc, jak stojí v popise programu na webu Spying.cz, „Program je maximálně skryt, tudíž není šance vypátrat jeho přítomnost i profesionálem. Není uveden v žádné nabídce instalovaných programů, Start nabídce či ve Správci úloh.“ 

Právní otázku spojenou s distribucí a používáním takového programu ke sledování činnosti na počítači a kontroly komunikace i v oblasti elektronické pošty dneska řešit nebudeme. Nicméně jak upozorňuje i porota Big Brother Awards, listovní tajemství je jedním ze základních lidských práv a je zaručeno Listinou základních práv a svobod.

V českých vodách, ve kterých dochází k narušování soukromí, ještě zůstaneme. V kategorii Největší úřední slídil úspěch sklidil „Magistrát hl. m. Prahy za projekt Opencard“.  

Víceúčelová karta Opencard již brzy nahradí všechny časové kupony v pražské MHD. Porotě Big Brother Awards se nelíbí, stejně jako spoustě dalších občanů, že v současnosti není možné kartu pořídit anonymně, takže s Opencard nelze ani anonymně Prahou cestovat. „Víceúčelovou čipovou Kartu Pražana lze získat pouze proti předložení občanského průkazu a udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů,“ stojí v odůvodnění o udělení ceny. Porota navíc upozorňuje na špatné zabezpečení osobních údajů. „Organizace Iuridicum Remedium již v začátku projektu na kartách odhalila nezabezpečené osobní údaje, které byly po počáteční bagatelizaci problému částečně odstraněny.“ 

V odůvodnění se dále píše, že „realizátoři projektu přitom nejsou schopni uspokojivě vysvětlit, proč musí být karta vydávána na jméno, proč musí existovat centrální evidence, ani proč údajně oddělené databáze zpracovává jedna a táž akciová společnost, jež byla jediným účastníkem výběrového řízení.“ 

Magistrát hl. m. Prahy pod tlakem stížností a petice občanů zavádí už i anonymní karty. Její hlavní výhodou bude přenositelnost, kterou ocení hlavně sporadičtí cestující. Nicméně za anonymitu si cestující musí připlatit: roční přenosný kupón si pořídí za 6 100 korun, 90denní za 1 880 korun a 30denní za 670 Kč. Anonymní karty dále nebudou použitelné pro všechny služby spojené s původní plnohodnotnou Opencard.  

Cenu za nebezpečnou novou technologii získaly „elektronické viněty pro placení dálničních poplatků“.  

Elektronické viněty umožňují sledování pohybu konkrétního vozidla tak, že kontrolnímu stanovišti vysílají stejný a jednoznačný identifikátor. Viněty mají časem nahradit současné dálniční známky a jsou prvním krokem k zavedení mýtného pro osobní vozidla.  

Porotci upozorňují na další problémy. „Nevyjasněný zůstává kromě způsobu zajištění anonymity i vztah elektronických vinět ke kontrolním stanovištím umožňujícím rozpoznání SPZ, použití systému k úsekovému měření rychlosti, případně anonymita versus problém odcizení či rozporování výše mýtného. Celý proces vyvolává dojem, že ochrana soukromí bude zajištěna pouze čestným slovem.“ 

Poslední cenou z našich luhů a hájů je Výrok Velkého bratra, jíž získal redaktor časopisu Euro Rudolf Marek za svá slova v článku Hon na škodnou nebo paranoia?“ (Euro, 21.4.2008, str. 50). 

Porota se pozastavila nad pasáží, v níž Rudolf Marek píše: „Ale také naopak, skryté kamery a dobře umístěná čidla jsou pro mnohé firmy nenahraditelné. Mohou přinést důkazy o trestné činnosti a také od ní odstrašit. Co se stane, když firma nahrává pevné telefonické linky, kamerami a mikrofony monitoruje recepci, kanceláře, jednací sály a firemní auta sleduje pomocí satelitu?“ 

Podle porotců je výrok typickým odrazem mizivého povědomí o zákazu skrytého i otevřeného sledování zaměstnanců.  

„Výrok představuje možnost otevřeného i skrytého sledování zaměstnanců coby postup standardní bez toho, aby upozornil na zákonné podmínky a absolutní zákaz sledování skrytého. Zákoník práce dovoluje jen sledování předem všem známé a to za přísných podmínek. Musí k tomu mít závažný důvod a tímto důvodem může být jen zvláštní povaha práce samotné. I v tomto případě musí zaměstnavatel povinen zaměstnance o této kontrole informovat a to přímo. Skryté sledování zaměstnanců je absolutně zakázáno.“ 

Zároveň ale uznávají, že letošní vítěz v této kategorii přímo porušování soukromí nepropagoval. „Na rozdíl od většiny výroků oceněných v minulých letech nejde zřejmě o záměr přímo obhajovat a prosazovat průniky do soukromí, jako to činili ocenění politici a policisté, avšak o kombinaci neznalosti zákonné úpravy, nedůsledné práce se zdroji a podávání silně zkresleného obrazu toho, co je možné v té části života, kde trávíme nejvíce času, tedy v zaměstnání.“ 

Nyní se přesuňme za hranice našeho státu, byť návrh nařízení Evropské komise se nás samozřejmě přímo týká také. Vítězem v kategorii Právní norma Velkého bratra se stal „návrh nařízení Evropské komise, které by vůči cestujícím v celé EU 'z důvodů bezpečnosti' zavedlo 'virtuální tělesné prohlídky' (jinak též 'svlékací kamery'). 

Letiště by podle návrhu Komise měla být vybavena speciálními skenery, které by byly s to vytvořit trojrozměrný obraz lidského těla. Byť vytvořené snímky by neměly fotografickou kvalitu, porotci z Big Brother Awards upozorňují, že obraz nahého těla je, co se týče intimních míst, velmi explicitní. 

„Tento typ kontroly se tak dotýká nejen práva na soukromí cestujících, ale i jejich dalšího základního práva uvedeného v Listině základních práv a svobod hned vedle – práva na zachování lidské důstojnosti. Kritiku si návrh zaslouží především za to, že nevylučuje plošné nasazení, které by postihlo miliony zcela nevinných cestujících, včetně žen, dětí a seniorů po letištích v celé Unii,“ stojí v odůvodnění.  

Cenu Slídil mezi národy si vysloužila vláda Spojených států amerických „za Visa Waiver Program“.  

Trnem v oku porotcům jsou přípravy soustavy smluv doprovázející zavedení nové elektronické „vízové“ povinnosti, která se týká občanů evropských zemí do Spojených států. Nelíbí se jim ani to, že vláda USA a vlády členských států EU tají před veřejností smlouvy o vzniku Střediska boje proti terorismu, Mezinárodní smlouvu o prevenci a potírání závažné trestné činnosti a ESTA (elektronického systému povolování cest). Porotci Big Brother Awards své rozhodnutí dále zdůvodňují tím, že smlouvy nejsou projednávány ani s Úřadem na ochranu osobních údajů.  

V poslední kategorii Dlouhodobý slídil cenu získal Deutsche Telekom za ztrátu dat zákazníků.  

Důvodem udělení ceny je ztráta dat o 17 milionech zákazníků, které telekomunikační společnost Deustche Telekom ztratila před 2 roky. O případu jsme vás informovali i na našem serveru.  

Ztracené údaje o milionech lidí zahrnovaly jméno, příjmení, datum narození, telefonní číslo a v některých případech i e-mailovou adresu. Mezi poškozenými byly známé německé osobnosti, ale i průmysloví magnáti, podnikatelé a politici včetně spolkových prezidentů. Koncern Deutsche Telekom případ držel pod pokličkou dlouho ― k odcizení dat došlo už v roce 2006, ale až letos na problém upozornil německý magazín Der Spiegel, jež přišel se zjištěním, že ukradená data jsou dostupná ke koupi v internetových aukcích. 

„Kromě tohoto skandálu vyšlo v letošním roce také najevo, že bezpečnostní pracovníci Deutsche Telekom nezákonně sledovali hovory členů vedení, včetně odborů a zaměstnanecké rady, s novináři. Tyto údaje (kdo s kým, kdy, a jak dlouho hovořil) byly sledovány proto, aby bylo možné dohledávat, zda někdo z vedení nepředává informace tisku.“ 

Na závěr však alespoň jedna kladná cena. Ocenění za ochranu soukromí získalo sdružení Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung za kampaň proti směrnici o uchovávání údajů v elektronické komunikaci. Sdružení si ocenění získalo i za účast v „iniciativě Freedom not Fear ― celosvětovém hnutí proti elektronické evidenci dat a sílící kontrole společnosti“.  

Celá znění odůvodnění udělení cen za letošní rok společně s dalšími rozšiřujícími informacemi najdete na webu BigBrothersAwards.cz. 

19. 11. 2008

Autor: Oldřich Klimánek