Co stojí za popularitou Wikipedie?

Ať se již pokusíte napsat jakýkoli článek o Wikipedii, můžete si být jisti tím, že jednu stranu popudíte a druhou neuspokojíte. Společnost je do značné míry Wikipedií polarizována. Jedni tvrdí, že v ní nelze nalézt ověřené informace a je tedy jako zdroj poznání a citací nepoužitelná. Přidají navíc desítky případů cenzurování článků a oheň je na střeše. Druhá skupina naopak tvrdí, že encyklopedie se neustále zlepšuje a rozrůstá, že by kritici raději měli pracovat na vylepšení hesel, než nekoncepčně vykřikovat. V neposlední řadě sáhnou po argumentu, že je Wikipedie nejcitovanějším zdrojem planety. Obě skupiny mají silné argumenty, avšak pravda bude zřejmě někde mezi nimi.

Wikipedie není žádný trpaslík

Jen pro představu o tom, jak je Wikipedie silným a velkým hráčem. Podle Alexa.com se jedná o osmý největší web (dlouhodobě se pohybuje ve druhé pětce). To znamená, že za sebou nechává takové giganty jako Microsoft.com či Baidu.com. Anglická mutace obsahuje téměř 2,6 miliónů hesel. Ta česká je se 109 tisíci dvacátá největší. Zajímavé je, že například Čína má pouze dvojnásobný počet stránek. Celá Wikipedie má 14,5 miliónů registrovaných uživatelů, 11,5 miliónů článků a pouze 4,5 tisíce administrátorů. To v podstatě znamená, že 4,5 tisíce lidí rozhoduje o tom, jaký obsah je přijatelný a jaký nikoli. Ještě dodejme, že zde najdeme 1,7 miliónů obrázků.

Jedním z důvodů kontroverze Wikipedie jsou právě správci. Nikdo příliš neví, podle jakého klíče jsou vybíráni a je jich relativně málo. Troufnu si říci kacířskou myšlenku, že je jich málo na to, aby mohli uhlídat kvalitu, ale dost na to, aby mohli deformovat realitu. To je pocit značné části kritiků. Kvalitu musí ohlídat uživatelé sami mezi sebou, což je dobrý systém vnitřní kontroly a navíc personálně nenáročný. Správci pak mají řešit jen případné konflikty a dbát na dodržování pravidel v případě, že dojde k vážnější kolizi. Problém je v tom, že tito správcové jsou lidé. A tedy jejich rozhodnutí nemusí být bezchybná, stoprocentně objektivní apod. Zkrátka dokonale lidská.

Zcela samostatnou otázkou potom je, proč lidé vlastně na Wikipedii píší. Ze strany správců se cítí být odstrčeni a diskriminováni, finančně je to nezajímavé a prestiž je také velmi nízká. V podstatě je Wikipedie anonymní záležitostí. Věc je značně komplikovaná. Před časem jsem pro Lupu napsal glosu Moc a sláva Wiki, ve které jsem si dovolil vyslovit domněnku, že ne všichni autoři píší z čistého altruismu. Ono se zdá být opravdu mimořádně překvapující, že by z ničeho nic vznikla poměrně velká skupina lidí, pracující pro obecné blaho a šíření vzdělanosti. Rodí se otázky, proč všichni zvolili právě Wikipedii, proč již dříve nepracovali pro charitu nebo nedělali jiné, prospěšné činnosti. Pokud jsou wikipedisté jen altruisté s chutí psát, pak musí být kvalita on-line encyklopedie velmi nízká. Ale ona překvapivě není. Jistě, existují lidé, kteří rádi píší (a ti si často vedou blog nebo přispívají do novin) a jistě nějací takoví na Wikipedii budou, ale netvoří většinu.

Část budou tvořit náhodní procházející, kterým něco udeří do oka a dopíší jeden odstavec. A troufnu si tvrdit, že to budou jedni z nejlepších přispěvatelů. Zbytek (a je otázkou, jak velký) bude mít zřejmě jiné důvody a zájmy, proč na Wikipedii píší. Mohou to být lidé píšící za účelem šíření nějaké myšlenky, pseudovědci a „chytráci“, kteří „všemu rozumí“. Všechny tyto skupiny vidí ve Wikipedii nástroj, pro kodifikaci a stvrzení svých poznatků a názorů. „Píší to na Wikipedii, tak to musí být pravda.“ Tito lidé jsou pak pro kvalitu encyklopedie založené na svobodné editaci dat velice nebezpeční.

Co je pravda?

Otázka, kterou položil před dvěma tisíci lety Ježíš Pilátovi z Pontu, v dnešní době získává mimořádným způsobem na aktuálnosti. Má určitá skupina lidí určovat co je a co není pravda? Neměla by být pravda nějakou univerzální hodnotou?

V nedávné minulosti tato otázka velmi silně ovlivnila českou mediální scénu. Česká televize přinesla pořad Detektor. Ten se tvářil tak, že zkoumá tajemství současného světa. Problém byl v tom, že zde existuje poměrně malá skupina lidí (vědců, odborníků), kteří znají vědecké rozuzlení akceptovatelné (a zajímavé) pro většinu diváků. Tyto závěry neměly nic společného s realitou. Následná diskuse byla velice zajímavá a s Wikipedií bezprostředně souvisí. Má úzká skupinka vědců právo diktovat zbytku světa pravdu? Co je činní kompetentními k tomu, aby takovéto závěry činili? Na druhé straně stojí vědci, kteří říkají, že mají důkazy a poznatky. Detektor skončil. Bylo uznáno, že snaha předstírat, že když zakopnu na chodníku, tak vzlétnu k oblakům, je směšná. Problém je v tom, že v celé řadě partií vědy nemá většinová společnost empirickou zkušenost.

Wikipedie je svým způsobem v situaci hodně podobné detektoru. Informace v ní uveřejněné jsou výsledkem jisté společenské dohody. Paktu lidí, kteří encyklopedii vytvářejí. To podtrhuje Robert McHenry: "Myslím si, že je úžasné, co dělají. Jen tomu, prosím vás, neříkejte encyklopedie... " Přitom je potřeba podtrhnout skutečnost, že Wikipedie (ta anglická) je kvalitou zcela srovnatelná s nejlepšími všeobecnými encyklopediemi. Problém ale zůstává v postoji k pravdě jako takové a v hypotetické možnosti chybných informací na nepříliš frekventovaných nebo kontroverzních heslech. Což jsou ovšem problémy nezanedbatelného rázu. Tyto otázky naopak přímo souvisejí s budoucím směřováním a úspěchem (či úpadkem) této otevřené encyklopedie.

Quo vadis?

Asi jednou z těch nejdůležitějších věcí pro budoucí úspěchy či neúspěchy bude, jak se Wikipedie postaví k článkům, které jsou již na určitém stupni vývoje. Zatím můžeme narazit na to, že jisté texty již nelze editovat (alespoň na anglické verzi). Tím se na jednu stranu zajistí, že text by měl mít určitou úroveň a je možné se na něj spolehnout, na druhou stranu je to krok přímo proti fundamentálnímu principu otevřenosti. Jak na to zareagují uživatelé? A opět kdo posoudí, zda je ten který odstavec již definitivně hotov?

Navíc se jako určitý problém ukazuje to, že anglická verze postupně vyčerpává nezmapovaná slova a pro běžného uživatele již začíná být těžké k věci něco rozumného dodat. To oslabuje rozměr interaktivity směrem k pasivitě. Z komunitního díla se tak postupně začne stávat projekt statický, což může znamenat fatální odchod uživatelů a konec jejich aktivní participace na projektu.

Jistou možnou formou využití pro běžné uživatele by mohly být míchanice, které by opět pomohly k nabití interaktivity. Problém je stále poměrně velká uživatelská náročnost. To se ale může brzy změnit a pro Wikipedii to může být nový stimul.

Zajímavé také je sledovat, jak se daří různým Wiki odnožím a derivátům. Pokud by se dokázala Wikipedie posunout od encyklopedie směrem k univerzálnímu médiu poskytujícímu informace, pak by to nemuselo být v její neprospěch, a to ani s možným vyčerpání encyklopedických témat. Nové pole působnosti by se otvíralo v odborných článcích, znalostním vyhledávání a v mnohých dalších oblastech. Konec konců Wikipedie tímto směrem již částečně vykročila.

A v neposlední řadě nesmíme zapomínat na to, že nemalým konkurentem Wikipedie je například Knol. Ten nabízí neomezenou editaci vlastních textů, práci v týmu, možnost vystoupit z anonymity a ještě vydělat. S trochou nadsázky lze říci, že nikdy nebylo snazší se prosadit jako encyklopedista. Knol tedy vyrazil cestou encyklopedie složené z odborných článků, bude to ale na Wikipedii stačit? Její budoucnost je otevřená, ale nejistá. Jisté je, že ať její cesta bude jakákoli, bude mít zásadní vliv na podobu celého internetu. Wiki je totiž fenomén.