Netbooky odhalují největší slabiny Linuxu

Uživatelé a fanoušci Linuxu v nedávné minulosti jásali, že díky netbookům se Linux konečně rozšíří do domácností. Bohužel, Linux svoji roli nezvládl, jak si přáli. Lidé žádají zpátky Windows.

Když minulý týden kolega David Procházka napsal článek o netboocích, hodně mi tím pomohl. Když se totiž před časem po Asus Eee objevily další dva tři čtyři netbooky od jiných firem, chtěl jsem v nich udělat ucelený přehled včetně připravovaných novinek a budoucích plánů. Jenže než člověk stačil dát dohromady materiály a vydolovat informace od výrobců, objevila se firma X, která uvedla svůj netbook, pak ale i další firma Y v reakci na konkurenci oznámila, že je taky bude vyrábět, a mezitím Asus začal mluvit o novém Eee... S netbooky různých značek se prostě roztrhl pytel a dělat jakkoliv ucelený přehled v současnosti už nejde a nemá to ani cenu. Ale i přesto bych se dneska na netbooky rád podíval, byť z jiného úhlu: tématem budou strasti a slasti Linuxu, který se na nich objevuje. 

Linuxu svitla zelená

O tom, že Linux na osobních počítačích používá mnohem méně lidí než Windows, nemá teď cenu mluvit. Jeho podíl se v současnosti pohybuje kolem 1 % - 2 % a třebaže každým rokem celkem stabilně roste (ještě před 2 roky to bylo něco kolem 0,5 %), oproti Windows je toto číslo stálé malé. 

Rozdíl v podílech Windows a Linuxu na osobních počítačích je často přičítán i tomu, že na drtivé většině počítačů jsou od výroby nainstalované Windows. Následky toho jsou jasné: nejenže si uživatelé Linuxu stěžují, že často nemohou sehnat notebook v požadované konfiguraci bez Windows, ale hlavně upozorňují, že Linux se prakticky nemá jak dostat k naprostým začátečníkům. 

Jenže. Kanál OEM se teď otevřel i Linuxu. K Linuxu tudíž mají přístup i naprostí začátečníci. A výsledek? Nic moc. Z trhu nepřicházejí moc potěšující informace. Jednou z velice úspěšných značek netbooků je Wind od společnosti MSI. Ten se prodává jak s Windows XP Home, tak i Linuxem. A podle studie společnosti MSI zákazníci mnohem častěji vracejí netbooky než notebooky. A hlavní důvod je Linux.

„Náš vlastní průzkum ukázal, že lidé mnohem častěji vracejí netbooky než obyčejné notebooky ― a hlavní příčinou je Linux. Lidem se líbí, že za počítač zaplatí 299 nebo 399 dolarů, ale nemají ponětí, do čeho jdou: Co si koupili, zjistí až doma, když otevřou krabici. Spustí Linux, trošku si v něm hrají a najednou zjišťují, že to není to, na co jsou zvyklí. Nechtějí mrhat časem a učit se novým věcem, takže netbook zanesou zpátky do obchodu. Návratka netbooků s Linuxem je minimálně čtyřikrát vyšší než netbooků s Windows XP,“ řekl nedávno v rozhovoru pro magazín Laptop Andy Tung ze společnosti MSI.

Zvýšenou míru návratky pozorují i další společnosti ― a ve spojení s nízkým zájmem zákazníků o Linuxem osazené počítače je výsledek takový, jaký je: netbooky či notebooky s předinstalovaným Linuxem se stahují z prodeje. K tomuto opatření sáhla už společnost Apricot, která se rozhodla, že netbooky Picobook Pro s Linuxem nadále nabízet nebude. Na trh bude dodávat jen variantu s Windows XP, byť ta je v přepočtu o 1 500 Kč dražší. 

Pro magazín Register zástupce společnosti řekl, že „Apricot se tak rozhodl proto, aby zákazníci neměli problémy s instalací operačního systému. Verze s Linuxem se ukázala pro začátečníky jako příliš komplikovaná. Apricot věří, že pro koncové zákazníky bude nabídka [Picobook s XP] mnohem přitažlivější, protože takový netbook je připraven k použití ihned po zapnutí.“

Přímý prodej normálních notebooků s Linuxem přes web zrušila i společnost Lenovo, která svůj krok hájí stejnými slovy: nízký zájem ze strany koncových uživatelů. (Laptopy ThinkPad s Linuxem však nadále jsou dostupné pro partnery z korporativní sféry). Lenovu hrátky s Linuxem vydržely prakticky jen jeden rok.

Kde je chyba

Přiznám se, že ve světle těchto informací mě napadlo jedno: Linux jako takový to prostě nezvládl. Výmluvy na nedostupnost Linuxu v OEM kanále prostě teď už neobstojí. A napadaly mě různé důvody: obrovská roztříštěnost linuxových systémů (spousty „distribucí“ známých pod různými jmény), bludy a mýty o Linuxu, konkrétní problémy s hardwarem nebo i na trhu chybějící jedna obchodní značka, která by se za „Linux“ postavila. Pak jsem si ale uvědomil jednak to, že o tomhle jsem už jednou psal (Může Google změnit pohled na Linux?), a také že obyčejným uživatelům je vlastně naprosto jedno, jestli na netboocích je Linux nebo cokoli jiného ― hardware netbooků totiž s nainstalovaným Linuxem snad až na vzácné výjimky jede dobře. Hlavní problém je jinde.

Schválně jsem výše v textu neprozradil, o jaký linuxový systém v případě častých návratek a rušení prodeje šlo. ThinkPady, MSI Wind i Picobook Pro mají totiž společného jmenovatele: SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED). Osobně linuxové systémy od Novellu (SLED i openSUSE) považuji za jedny z nejlepších linuxových distribucí na trhu. Coby jejich uživatel bych vlastně měl říct „nejlepší“, ale je tady pár „ale“. Ač SLED je v mnoha ohledech vyladěnější a spolehlivější než „komunitní“ openSUSE, na trhu s laptopy doplatil na jednu věc, která mu byla vyčítána už i v minulosti: že přichází jen s desktopovým prostředním GNOME^* .

SLED 10 s grafickým prostředím GNOME

Ubuntu - (Ubuntu.cz)

Nechci rozebírat rozdíly mezi dvěma hlavními desktopovými grafickými prostředími, GNOME a KDE, ale ty rozdíly nejen v jejich vzezření jsou zásadní. Důležité je vědět, že GNOME se v zásadě více liší od Windows, kdežto KDE vzhledem Windows připomíná docela hodně. 

GNOME je hlavním desktopovým prostředím i u velice populární linuxové distribuce Ubuntu. A i přes první nadšení se například společnost Acer rozhodla do prodeje své notebooky s Ubuntu nepouštět ― důvod byl tentýž jako výše: malý zájem a zmatení uživatelé, kteří nejsou s to skousnout rozdíl mezi zahnědlým Ubuntu a barevnými Windows XP. Stejný problém hlásí i Dell v případě netbooků Inspiron Mini 9.

Na druhou stranu společnost Asus prohlašuje, že zákazníci vracejí netbooky Eee s Linuxem ve stejné míře jako s Windows XP. Zásadní rozdíly v návratkách v závislosti na OS nevidí ani Acer. Tito dva výrobci ale nepoužívají Linux s GNOME (jako u systému Ubuntu nebo SLED) ― Asus Eee obsahuje linuxový systém Xandros a Acer ve svém Aspire One používá Linpus^**. U obou systémů bylo za grafické prostředí zvoleno KDE, které však doznalo několika zásadních změn a nezbytných úprav. Obě prostředí v Aspire One a Eee tak trochu vypadají jako systémy v mobilních telefonech: hodně barviček a velké ikony jasně říkají, k čemu slouží. Navíc prostředí připomínají do určité míry i Windows (určitě víc než jednotvárné GNOME ve SLEDu a Ubutnu). Jejich prostředí je zkrátka hodně intuitivní. 

Cesta, jak dostat Linux ― i když na první pohled nemusí být vůbec zřejmé, že jde o Linux ― i k naprostým začátečníkům tak vypadá jasně: prodávat notebooky či netbooky s co nejintuitivnějším grafickým prostředím. Volba GNOME se zkrátka neukazuje jako šťastná. Uživatel se totiž nestará o to, co je pod grafickým povrchem, jestli je to Linux či něco jiného, ale jak se systém ovládá, jak snadno se s ním po prvním spuštění sžije. Opět se zde nabízí paralela s mobilními telefony: obyčejný uživatel se totiž jen těžko při koupi přístroje rozhoduje podle toho, na jaké platformě telefon funguje. Navíc kolik procent řádových uživatelů vůbec zná názvy systémů, na nichž běží jejich telefon? 

Vždyť i pojmenování „netbook“ vychází z jeho hlavní funkce: připojit se k internetu a na velké obrazovce (myšleno větší než na mobilním telefonu) procházet web, vyřizovat e-maily, komunikovat s přáteli a telefonovat přes VoIP (Skype apod.) Navíc tato zařízení poskytují prostor pro kancelářskou práci (psaní, tabulky, prezentace, …), prohlížení a editace digitálních fotografií, sledování videa, poslech hudby a mnoho dalšího. A jelikož nejsou přímo určené pro hraní 3D her z Windows, odpadají problémy s tím, jestli nějaká hra pod Linuxem pojede či ne. I když se někteří vývojáři Linuxu (ne jádra, ale celých distribucí) a s ním souvisejícího softwaru snaží někdy z Linuxu udělat něco, co se nepodobá Windows, tudy cesta u většiny uživatelů asi nepovede.

Uvažujete-li o pořízení nějakého netbooku i vy a jsou-li vám nějaké dohady o Linuxu vcelku jedno, snad vám text posloužil i jako malá nápověda, jaký typ levnějšího netbooku s Linuxem si vybrat. Informujte se tedy raději na webu nebo u prodejce, jaký systém daný počítač obsahuje a jak vypadá. Předejdete tak nejen kulturnímu šoku z neintuitivního vzhledu systému, ale i zdržování při jeho případném vrácení či snaze do něj nějak nacpat vlastní Windows. 

A co vás nejvíce odrazuje na netboocích s Linuxem?

---

^*  Desktopové prostředí je grafickou „obálkou“, aby systém nebyl ovládán jen příkazy z řádky. Jde tedy o grafické rozhraní a přibalené odpovídající programy a služby. Kromě nejpoužívanějších KDE a GNOME existuje třeba Xfce, Fluxbox a řad dalších. Ty nesouvisejí přímo s Linuxem: použít je můžete třeba na systémech rodiny BSD a dalších.

^** Xandros je založen na distribuci Corel Linux, která zase vznikla z Debianu. Linpus je naproti tomu postaven na distribuci Fedora od společnosti Red Hat. Ještě malá poznámka k Linpusu: Acer prodával a stále prodává i klasické notebooky s Linpusem, kterému však chybí grafický kabát. Po spuštění počítače na uživatele hledí příkazová řádka, nic víc. Mnozí proto spekulovali, jestli nejde o skrytou reklamu na Windows, protože takto Linux vypadá jako systém, který bez příkazů nejde používat. Navíc název „Linpus“ vypadá, jako by se skládal ze slov Linux a Pus, přičemž Pus anglicky znamená „hnis“.

 

29. 10. 2008

Autor: Oldřich Klimánek