Kam kráčíš, internete?

První oblastí, o které bychom mohli hovořit, ptáme-li se na tendence a vize internetu, je technologické podloží, ze kterého vyrůstají jednotlivé projekty. Zde by jistě stálo za zmínku konsorcium W3C, které tuto oblast ovlivňuje snad nejvíce. Právě ono je autorem norem například pro HTML, XML, DOM či CSS. Rozhodně W3C (nejednou kritizováno za přílišnou konzervativnost) tím, kdo stanovuje do značné míry mantinely vývoje webu a jeho technologií. Ať se nám to líbí či nikoli, většina běžných stránek je psána v xHTML s užitím kaskádových stylů (CSS). A autoři stránek se tyto standardy snaží obvykle respektovat. Důvod je jednoduchý. Jejich dodržení by mělo zajistit, že se na všech počítačích, PDA či mobilních telefonech zobrazí web právě tak, jak je naprogramován.  

Je potřeba předeslat, že dodržování standardů bude stále aktuálnějším a důležitějším tématem. Zatímco dříve v podstatě slovo internet bylo synonymem modrého "e" na ploše, dnes již existuje internetových prohlížečů celá řada a jejich podíl není nezanedbatelný (viz. níže). To, že nedokážete garantovat dostupnost kvalitního zobrazení na základu empirického testu (shlédnu web v jednom prohlížeči) a nevíme, jaké čtecí zařízení má uživatel, by mělo vést ke stále větší potřebě dodržovat právě zmíněné specifikace. A myslím, že k tomu bude dotlačen i Internet Explorer, který si po mnoho let žil ve vlastním standardovém světě.  

Ač se může zdát, že procentuální zastoupení PHP  klesá, není to úplně pravda, a tak i tento skriptovací jazyk bude i v budoucnu do značné míry ovlivňovat možnosti a rozvoj celé řady stránek. Právě jeho spolupráce s SQL databázemi a podobnost s oblíbeným C ho vynesla na výsluní. Přidá-li se snadná implementace do HTML struktury je o kvalitní a používaný nástroj postaráno. V tomto ohledu se jeví jako velká výhoda síla komunity. ASP od Microsoftu souboj s PHP zatím citelně prohrává.

Podobně bychom mohli hovořit například o JavaScriptu, který má na starosti komunita z Mozilly. I zde se jedná o technologii, která je na webu hojně rozšířená (snad srovnatelně s PHP) a představuje jeden k pilířů, ze kterého vyrůstají takzvané web 2.0 aplikace. Někteří odborníci tvrdí, že například všude skloňovaný AJAX není ničím jiným, než dialektem JavaScriptu. Technologie, která naopak dle mého soudu bude ztrácet pozici stále více, je Java Applet, které sice nabízejí robustní možnosti, ale současně představují příliš pomalé a neohrabané řešení. 

S klasických webových technologií nesmíme zapomínat na CGI, který byl již před spousty let mnohými považován na archaismus, ale stále je v mnohých přístupech a možnostech nedostižný. Rozhodně se nejedná tedy o mrtvou technologii. A v neposlední řadě Python, moderní a stále vyzdvihovaný skriptovací jazyk.  

A pak je zde samozřejmě fenomén AJAX. Velmi zjednodušeně se jedná o technologii založenou na spojení JavaScriptu, XML, CSS a objektově orientovaného přístupu. Většina výkonných web 2.0. aplikací je napsáno právě s ním. Výhodou je vysoká rychlost, široké možnosti a právě onen objektově orientovaný přístup. Je potřeba říci, že na rozdíl od ActiveX od Microsoftu lze připojit také výhodu daleko větší bezpečnosti. A standardizaci od W3C.  

Podle všeho bude právě AJAX díky svému objektově orientovaném přístupu stále více dominantní technologií stojící na pozadí všech složitějších a náročnějších projektů. Možná je překvapivé, že se dokázal prosadit, když jeho předchůdce a konkurent ActiveX měl daleko více času a silnou podporu ze strany softwarové jedničky. AJAX má pouze tři roky  a za tu dobu se stal vlajkovou lodí webových vývojářů.  

Jistě jsme nezmínili všechny důležité technoogie a jazyky. Neprošli jsme obrázkové standardy a praxi, nezmínili jsme nástroje od Adobe, ať již PDF (což je důležitý otevřený formát) či  ActionScript, který je stále hojně využívaným silným konkurentem AJAXu a zatratit ho by bylo nejen troufalé, ale také hloupé. A samozřejmě stranou zůstala celá řada dalších věcí (např. SQL databáze). To by ale poněkud převyšovalo obsah tohoto článku.  

Bude jistě zajímavé sledovat, zdali se toto neuvěřitelné množství různých formátů a subformátů, technologií a jejich kombinací dočká nějakých změn. Zdali zde bude tlak směrem k jednotnému programovacímu jazyku, nebo zdali bude pokračovat trend nových a nových příchozích vylepšení.  Zde nebude hrát roli jen W3C, ale především výrobci prohlížečů. Ti budou muset zvážit, zdali by vykreslovaní moduly nedosáhly daleko lepších výsledků, pokud by omezili podporu toho či onoho jednotlivého standardu. A samozřejmě zájem programátorů a tvůrců stránek o tyto konkrétní technologické postupy.  

Tato oblast bude tedy pro vývoj internetu klíčová. Co by nemělo uniknout naší pozornosti, jsou věci, které jsou na pozadí ještě více než jazyky a standardy, tedy přenosové protokoly. W@p zřejmě zemřel ještě dříve než začal, a je tak první "obětí" moderních technologické války. Zvláštní péči je potřeba věnovat FTP, které mělo být podle všeho vytlačeno bezpečnějším SSH. Překvapivě se tak stále ještě příliš nestalo. A bude zajímavé sledovat, zdali přibývající míra registrací do diskusních fór, emailů a kde čeho jiného, nepřinese většinové nahrazení https za nešifrovaný http.

Aplikace technologií 

To, co je však pro čtenáře a běžného uživatele zřejmě zajímavější, je, jakým způsobem se budou projevovat zmíněné technologie a možné trendy ve vzhledu a funkčnosti jednotlivých webových stránek či služeb jako celku.  

První zajímavou věcí, u které bych se zastavil, je tvorba Mashup. Tyto míchanice jsou založeny na kombinaci jednotlivých webových služeb. A právě jim by asi nejvíce prospěly sjednocenější a provázanější webové standardy. Je zajímavé, že u nás se zatím takové popularitě, jako například v USA, netěší. A k čemu je to vlastně dobré? Jak která, ale obecně není problém si například vytvořit agregátor zpráv, který bude generovat regionální zpravodajství z celého světa a zobrazovat je na mapu i s fotografiemi. Právě kombinace s mapami je poměrně běžná, ale rozhodně ne jediná. Tyto Mashupy umožní, i ne příliš movitému a ne zrovna nadanému programátorovi, vyrobit poměrně kvalitní a zajímavou službu. Příkladem poskytovatelů Mashupů jsou Pipes od Yahoo! a Google Mashup Editor.  

Komunitní weby budou zřejmě i v budoucnu stále více ovlivňovat i ty oblasti, které se zdály býti nedotknutelné od všech komunitních jevů. Dnes se již málokdo pozastaví nad tím, že sdílí svoji domovskou stránku, seznam oblíbených záložek... A tato tendence bude mít zřejmě v budoucnu stále větší a rychlejší tendenci. Přesto některé trendy můžeme nalézt již nyní. Například integraci IM či fotoalb. Již dnes je většina fotografií na internetu umístěna právě na komunitních serverech. Zajímavým trendem pak může být kombinace Mashup a komunitních webů. Zde si možnosti asi není těžké představit. Komunitním webem, který je v oblasti zavádění nových technologií jedním z nejprogresivnějších, je například Facebook. Zapomenout nesmíme ani Orkut, který je technologicky provázán s Google.  

Online kanceláře se stávají stále zajímavějším a atraktivnějším artiklem. Možnost mít on-line přístup ke všem dokumentům, moci je psát a upravovat odkudkoli a s kýmkoli, kdo je on-line, při využití potřebných nástrojů, je pro mnoho lidí poměrně lákavé. Na druhou stranu se mnoha lidem příčí představa, že by měli své dokumenty svěřovat někomu cizímu. Bezpečnostní aspekt věci je tedy pro mnohé lidi poměrně zásadní věcí. Příkladem jsou Zoho, Google Dokumenty  či ThinkFree.

Prohlížeče

Kapitola sama pro sebe jsou internetové prohlížeče. Ač se to možná na první pohled nemusí zdát zřejmé, právě ony ovlivňují a stále více budou ovlivňovat to, jaké služby a nástroje naleznete on-line. Ať se jedná o nástroje, které budou determinovat vzhled webu srkze svou rychlost vykreslovacích a výpočetních částí prohlížečů.  

Navíc právě prohlížeče nabývají na významu také s příchodem fenoménu netbooků. Jsou jednou z nejdůležitějších aplikací, které na většině počítačů běží. S různými rozšířeními se stírají rozdíly mezi IM klientem, poznámkovým blokem, prohlížečem, FTP klientem, RSS čtečkou či kalkulačkou. Prohlížeč je tak nástroj zastřešující všechny potřebné nástroje.  

Zde je potřeba také říci, že přesné statistiky v rozšířenosti prohlížečů jsou v zásadě nedostupné a neznámé. Každá firma uvádí jiná čísla. Jen pro ilustraci tak uveďme čísla z W3schools za měsíc září: IE7 26,3 %, IE6 22,3 %, Firefox 42,6 %, Chrome 3,1, Safari 2,7 %, Opera 2 %. Podle těchto dat již nemá MS většinu v oblasti internetových prohlížečů. Podle jiných statistik se ale může klidně pohybovat kolem 70%.  

Jedním z důvodů, který Google zřejmě vedl k vypuštění Chrome, bylo vytvořit platformu, která umožní lépe a efektivněji využívat webové aplikace a nástroje. A mj. za tímto účelem přinesl opravdu rychlý běh JavaScriptu. Jako důležitá část v řetězci tvořící aplikace on-line budou mít prohlížeče stále větší význam. Nebudou již okny do sítě, ale součástí výpočtu, což na ně bude klást ve všech směrech ještě větší požadavky než doposud.  

A i to, do jaké míry uspějí (a jak rychle) ovlivní to, jak bude web vypadat v dalších letech.