Bill Gates má počítač ze zlata!

Já to teda nevím, ale náš pětiletý, vlastně za chvíli šestiletý synek si tím je naprosto jistý. Tuhle mi to sděloval jako hrozně tajnou novinku, když jsem s ním a s batohem na zádech šel na každosobotní velký nákup do jednoho supermarketu.

Hned jsem si představil, jak Bill Gates znuděně hledí na obyčejný kus plastiku, jaký mám v práci třeba já, takového toho špinavě bílého, nebo černého, jaký si uzurpuje doma moje milovaná manželka, a přemýšlí, jak by ten počítač ještě více vylepšil.

Už vylepšil operační systém Windows, už vylepšil různé prográmky pro všemožná multimedia, i prohlížeč, ale ty krabice vypadají pořád stejně. A tak se rozhodne nacpat veškerý hardware do zlaté krabice a monitor taky nechá udělat ze zlata – teda všechno kolem obrazovky. Kdyby si nechal udělat i zlatou obrazovku, asi by toho moc neviděl.

A co zlatá klávesnice a písmenka? Jasně, sem s tím. Zlatá bezdrátová myš? I jen nechejte i drát, ať je taky zlatý. Vždyť na to mám, ne?

Jenže ne každý je Bill Gates, že jo? Přemýšlel jsem, jak příjemné by bylo mít comp ze dřeva, takové hezké, hlazené dřevo. Jenže na tenhle můj nápad mi David Jinota napsal, že „počítač ti dokáže pěkně zatopit“. A mně bylo jasné, že dřevěné typy počítačů by skutečně sváděly ke zcela jinému využití, např. jako malého táborového ohně.

A to jsem měl takový zajímavý nápad na case počítače z knih – víte, jak je v Městské knihovně v Praze ta věž z knížek? Tak nějak tak podobně. Uvnitř je ještě zrcadlo, na dně, takže se dojem násobí a člověk má pocit, že se dívá do propasti. Uznejte, jak by váš počítač podobným stylem ozvláštněl!

Papírový obal by mohl být potištěn, takže než naběhne login a všechny programy, mohli byste si číst třeba noviny či nějakou knížku. Papír by byl samozřejmě recyklovaný a nahraditelný, takže byste část case mohli využít i na WC v případě potřeby. Ale jak říkal Jinota, takové počítače by nám mohly pěkně zatopit.

Nebo počítač ze skla. Podívejte, když může být restaurace, která sídlí v nejvyšším patře ve věži vysílače, a z výtahu se dovnitř dostanete jedině přes skleněnou lávku, proč by nemohl být skleněný počítač? Mohli byste jako u televize obdivovat vnitřní chod. Pokud by se procesor příliš roztavil, můžete si zařídit sklárny, případně laboratoř na výzkum křemíku.

Nebo když už, tak průhledný plastik, z jakého se dělají některé obaly na DVD. Průhlednost by sice nebyla až taková, ale také by to vypadalo docela hezky.

A co třeba látkové potahy PC? Nebo kůže? Na výběr podobně jako výbava do interiérů auta. Dokážete si představit ten nový druh byznysu s příplatkovým vybavením? Jaké možnosti látky skýtají! Strakatý počítač, puntíkovaný, károvaný... Teď nemyslím káry z karet. Všechny druhy zářivých barev.

Počítač z plyše by možná měl svým způsobem tichý chod, ale na druhou stranu si nedokážu představit, že bych ho musel každý den luxovat, tedy vysávat.

A co keramika? Počítač ve tvaru záchodové mísy nebo mušle pro pány by se vám nelíbil? I zde by jistě kreativní hlavy našly mnohou inspiraci a uplatnění.

Když pomineme futuristické hlouposti typu bioroztok apod., těžko však najdeme něco čistě živočišného, čím by se dal počítač a jeho útroby krýt. Jistě, o dřevu jsme si povídali, ale to už není živá hmota. Přemýšlel jsem nad kytičkami, které by se pnuly podobně jako břečťan, jen netuším, jestli by v zimě nešlo celé krytí počítače do kopru.

Pokud máte rádi morbidní filmy, jistě vás napadlo, že by se dala použít i zvířátka, ale říkám vám rovnou, že mrtvá zvířátka už nejsou živočišný druh, ale mršina...

Tyhle hloupé nápady mi hlavou proběhly, než jsme se synem podnikli onen velký nákup a zaplatili. Když jsem pak stál za pokladnami u vchodových dveří u naprosto jiného šasi a naprosto jiného krytí vnitřností stroje, a v kapse hledal v drobných 12 korun, došlo mi, že Bill Gates sice může mít počítač ze zlata. Ale mě by bohatě stačilo, kdyby mi můj počítač vařil kafe.

4. 10. 2008

Autor: Jan Lipšanský