Úvod > Články > Mobilní TV (3): asijská a americká podoba

Mobilní TV (3): asijská a americká podoba

V minulých dílech jsme se podívali na evropský přístup k vývoji technologií na podporu mobilní TV. Už v úvodu jsme ale naznačili, že ve světě existují silné snahy o prosazení jiných technologií. Teď je čas se na ně podívat.

DVB-H versus DMB

Konkurenční norma DMB (Digital Multimedia Broadcasting) pro mobilní TV se používá v Koreji, kde TU Media (společný podnik SK Telecom a MB) právě spouští DMB službu přes satelit, zahrnující tři video kanály a šest audio kanálů zdarma až do května letošního roku. Následně se počty kanálů pro již placenou službu zněkolikanásobí.

Podle analytiků InStat/MDR má v Koreji do roku 2010 být téměř patnáct miliónů zákazníků DMB, z toho 8,5 miliónů bude využívat pozemní DMB (T-DMB, Terrestrial DMB) a zbytek satelitní službu DMB. Celková hodnota korejského trhu s DMB se do pěti let má vyhoupnout na 800 miliónů dolarů.

Tam, kde je spektrum ultravysokých kmitočtů omezené, bude s DVB-H problém, zatímco s DMB nikoli, protože to využívá velmi vysoké kmitočty (1,5 MHz v pásmu L, zatím používaném pro DAB, v pásmu 1452—1492 MHz). Od roku 2007 lze předpokládat větší spektrum, pro mobilní TV se spekuluje o pásmu 2,5-2,69 GHz (to ovšem může být nakonec vyčleněno pro jiné účely, třeba pro WiMax).

MediaFLO

Je zřejmé, že v mobilním TV businessu jde technologicky o souboj kontinentů a velkých hráčů. Proto vedle norem a průmyslových specifikací je potřeba se zmínit o řešení americkém, byť se jedná o firemní, uzavřené řešení. Qualcomm přišel s technologií FLO (Forward Link Only) optimalizovanou pro masovou distribuci multimediálního obsahu, konkrétně 15 kanálů videa QVGA s 30 snímky za sekundu, s další kapacitou pro audio služby, vysílání video klipů a IP datové vysílání. Pro vysílání se využije spektrum 700 MHz. MediaFLO (jak zní obchodní značka) lze uplatnit na koncových zařízeních jak CDMA2000, tak WCDMA (Wideband Code Division Multiple Access).

MediaFLO se nejvíce chlubí svojí jednoduchostí. Je přímo určená pro mobilní provozovatele, bez účasti televizních a rozhlasových společností. Právě ty jsou se svými sítěmi důležitým základem DVB-H, které vyžaduje duální síťovou strukturu: pozemní síť pro vysílání a mobilní síť.

Technologie se bude v USA pilotně zkoušet teprve letos na jaře. Zajímavostí je, že Qualcomm je primárně výrobce, nikoli provozovatel (i když měl svoji CDMA síť; FLO ovšem používá OFDM, Orthogonal Frequency Division Multiplexing, nikoli CDMA). Komerční spuštění služby lze očekávat v roce 2006, tedy nejspíš o rok dříve, než se pořádně bude moci rozjet DVB-H.

Nová média v mobilním světě

Mobilní TV byla v celé své kráse předvedená i na kongresu 3GSM, který se odehrál minulý týden v Cannes, a rozhodně bude přítomná i na dalších akcích, které se chystají na březen, mimo jiné CTIA Wireless 2005 a DVB World 2005, kde se očekává živá demonstrace technologie společnostmi Nokia a irského poskytovatele RTE. Demonstraci mobilní TV předvedla v Cannes např. malá americká společnost PacketVideo (rychlostí 24 snímků za sekundu), a to ve spolupráci s francouzským dodavatelem DiBcom, který se chlubí světovým prvenstvím se svým přijímačem pro DVB-H na bázi jediného čipu (DIB7000-H).

Mnozí jsou přesvědčeni, že rozhlasové a televizní vysílání lze zajímavě kombinovat s mobilní komunikací jak pro vyšší spokojenost zákazníků, tak na podporu interaktivity. Moderní technologie, obecně označované jako broadcast media, mají umožnit cenově výhodnější distribuci multimediálního obsahu na mobilní zařízení než umožňují sítě 3G. A to pro poskytovatele služeb znamená nové zdroje příjmů a nové prostředky pro správu nákladů.

Otevírá se zde ovšem také možnost, že služby mobilní TV nemusí nutně poskytovat pouze mobilní provozovatel. Nabízí se zde šance poskytovatelům nezávislým na mobilních provozovatelích. Nové TV technologie se poskytují v sítích, které nemusí spravovat ani vlastnit mobilní provozovatel. Bohaté TV vysílání by také mohlo vytlačit zábavu poskytovanou právě mobilními provozovateli.

K uživatelům se mohou dostat služby v éteru volně k dispozici (free-to-air), které mohou být kryty z příjmů z reklam a které mohou jít zcela mimo mobilní provozovatele. Většinou se ale počítá buď s předplacením těchto služeb nebo jejich zpoplatňováním na bázi PPV (Pay Per View), případně za dobu sledování. A zde se spolupráce s mobilními provozovateli zcela zřejmě nabízí, protože ti již mají vazbu na koncové uživatele s ohledem na zúčtování mobilních služeb.

Po všem, co bylo dosud řečeno, se logicky nabízí otázka konvergence koncových zařízení, spotřební elektroniky s prostředky komunikace, a zde vyvstává řada nových otazníků. V první řadě, zda něco takového uživatel vůbec chce? A poslední průzkumy ukazují, že uživatel je celkem spokojen s různorodostí a odlišným určením svých několika mobilních/přenosných zařízení, protože si je již dobře vědom, že integrace jejich schopností vždy znamená určité „ořezání“ jejich specifických vlastností. Navíc nová, byť konvergovaná zařízení znamenají další výdaje…Samozřejmě ovšem sledování TV vysílání na miniaturní obrazovce není a nebude lákavé pro 100% koncových uživatelů (a ještě za to platit něco navíc!).

A pak je zde ještě nezanedbatelná role národního regulátora, který může celý podnikatelský plán zhatit, jak se to děje třeba právě v Koreji.