600 000 ADSL přípojek: důvod k oslavě, nebo ke smutku?

O té zprávě jste se mohli dočíst snad všude, včetně pondělního článku zde na DSL: Telefónica O2 Czech Republic se v závěru měsíce července pochlubila dosažením dalšího zaokrouhleného počtu ADSL přípojek, tentokráte 600 000:

Telefónica O2 prostřednictvím ADSL připojila již více než 600 000 zákazníků. Rekordní nárůst podpořil zejména neustálý důraz na zdokonalování této služby a nabídka výhodných balíčků.

Je tedy na místě gratulace k „rekordnímu nárůstu“ na rychle expandujícím tuzemském trhu s ADSL? Nebo je situace poněkud odlišná a místo rekordního nárůstu se koná spíše pravý opak? Tedy nasycení trhu a výrazný pokles počtu nově zřizovaných přípojek?

Abychom si na tuto základní otázku mohli odpovědět, musíme se na nynější oznámení podívat v širších souvislostech a vzít v úvahu také starší čísla. Nemusíme přitom chodit až tak daleko do historie: pololetní výsledky, které Telefónica O2 Czech Republic zveřejnila v průběhu července a které jsou datovány ke konci června 2008, hovoří o celkovém počtu 598 000 ADSL přípojek. Pokud tedy o měsíc později, 31.7.2008, Telefónica oznamuje 600 000 ADSL přípojek, jde o přírůstek pouhých 2 000 nových přípojek za měsíc. A to je hodně málo. Určitě i na červenec, který je prázdninovým měsícem.

Ještě lepší představu získáme z následujícího obrázku, který ukazuje kvartální (čtvrtletní) přírůstky ADSL přípojek za poslední dva a půl roku. Jak je z něj vidět, třetí čtvrtletí je z celého roku tradičně nejslabším kvartálem - zřejmě právě kvůli prázdninám a dovoleným. Jenže ještě větší vliv na počty přírůstků má celkově klesající trend, který lze dokumentovat na srovnání třetích kvartálů v letech 2006 a 2007: zatímco v roce 2006 přibylo za tři měsíce (červenec, srpen a září) 38 000 nových přípojek, v roce 2007 to bylo už jen 20 000 nových přípojek.  

Pokud by stejné tempo poklesu pokračovalo i dále, lze celkový počet přírůstků za 3. čtvrtletí 2008 odhadnout někam pod úroveň  10 000. Nyní oznámený dílčí přírůstek za červenec (2000 nových přípojek) by s tím mohl být vcelku v souladu. Ale na to si ještě musíme počkat, až budou známa oficiální čísla za celé třetí čtvrtletí.

Již dnes si ale troufnu říci, vzhledem k výše uvedeným číslům a grafům, že žádný „rekordní nárůst“ ADSL se u nás v poslední době nekoná. Právě naopak: trh s ADSL připojením již delší dobu vykazuje celkovou nasycenost.

Jak je na tom celý trh s broadbandem?

Další zajímavou otázkou je to, zda se k nasycení blíží celý tuzemský trh s broadbandem, nebo zda se to týká jen ADSL jako jedné z technologických variant připojení.

Odpověď zde není jednoznačná kvůli horší dostupnosti aktuálních čísel u dalších technologických variant broadbandového připojení. Nicméně určitou představu o celkové situaci dává alespoň následující obrázek vycházející z čísel publikovaných Českým telekomunikačním úřadem v rámci jeho analýz relevantního trhu s broadbandem, a srovnávající situaci za celé roky 2006 a 2007.  

Z tohoto obrázku je dobře vidět, že tempo růstu klesá u všech „hlavních“ variant připojení: jak u ADSL, tak i u kabelu (CATV) a u ne-mobilního bezdrátového připojení, které reprezentuje hlavně Wi-Fi. Určitý nárůst zaznamenalo jen mobilní broadbandové připojení (CDMA a UMTS), a na stejné úrovni růstu zůstalo připojení přes optiku (FTTx). Nicméně již na první pohled je patrné, že největší meziroční pokles tempa se týká právě ADSL.

Proč?

O důvodech, proč nejméně roste právě trh s ADSL, lze samozřejmě spekulovat. Stále přitom jde o nejrozšířenější variantu připojení, tj. v celkových číslech je ADSL přípojek stále nejvíce. Ale pokud jde o relativní čísla (přírůstky), je situace jiná, viz výše.

Jedním z důvodů určitě je zátěž, kterou za sebou ADSL táhne v podobě povinnosti platit měsíční paušál za hlasové služby. Ten, kdo již má kvalitní připojení k internetu, si může snadno a hlavně levně pořídit hlasové služby sám, od kteréhokoli z VOIP poskytovatelů na našem trhu. A klidně i s nulovým měsíčním paušálem a hovorným, které je ještě nižší než hovorné u klasické pevné telefonní linky. Tak proč potom platit nemalé peníze za klasickou pevnou telefonní linku?

Bohužel u nás stále neexistuje tzv. nahé ADSL, které by zájemci o toto připojení umožňovalo neplatit měsíční paušál ještě i za pevnou telefonní linku (hlasové služby). A pokud by snad bylo nahé ADSL zavedeno, například direktivním rozhodnutím regulátora, je pravděpodobné, že fakticky koncovým uživatelům nic nepřinese. Jen „přelije“ tu část celkové ceny, dosud hrazenou ve formě paušálu za pevnou linku, do navýšené ceny za nahé ADSL. A příslušné „zdůvodnění“ lze také odhadnout již nyní: tak jako tak je prý třeba uhradit náklady na samotnou pevnou linku, které se dříve rozkládaly mezi hlasové služby a ADSL, ale nyní se rozkládat nemohou a musí tedy být započítány do samotného (nahého) ADSL. O nákladech na samotné telefonní ústředny, které zde hrají velkou roli a u nahého ADSL nejsou využívány, se obvykle taktně mlčí.

O jaké přípojky ADSL jde?

Pravdou ale je, že nahé ADSL u nás v určité podobě přeci jen existuje. Nabízí jej alternativní operátoři (například Volný), kteří využívají možnost pronajmout si od Telefóniky  celou místní smyčku v rámci mechanismu LLU (Local Loop Unbundling). Ale vzhledem k celkovým počtům jde bohužel jen o okrajovou záležitost,  kterou využívá (i má možnost využívat) jen malý a relativně omezený počet zákazníků.

Možnosti nabízet nahé i „oblečené“ ADSL právě přes LLU si ale zaslouží malé upřesnění toho, co zaznělo na začátku tohoto článku: když Telefónika O2 Czech Republic hovoří o 600 000 ADSL přípojek, je to bez zahrnutí těch, které jsou realizovány  alternativními operátory právě přes LLU. Počet takovýchto přípojek lze odhadnout někam pod 46 000, protože právě tolik zpřístupněných místních smyček (přes LLU) hlásila Telefónika ke konci letošního pololetí. Nicméně ne všechny musí být využity pro ADSL.

A ještě jedna důležitá poznámka k počtu 600 000 ADSL přípojek: nezahrnuje tedy ADSL přes LLU, ale na druhou stranu toto číslo zahrnuje tzv. přeprodávané ADSL. Jsou zde tedy započítány také ty ADSL přípojky, které Telefónika O2 Czech Republic prodá alternativním operátorům na velkoobchodní úrovni, a teprve tito alternativní operátoři přidají internetovou konektivitu a další nezbytné služby, včetně podpory, a výsledek prodají koncovému zákazníkovi pod svou značkou a jako vlastní produkt.

Na konci letošního prvního pololetí bylo takovýchto „přeprodaných“ přípojek (z pohledu Telefóniky „velkoobchodních“) cca 58 000 s tím, že toto číslo v poslední době dokonce klesá – když těchto přípojek nepřibývá, ale naopak ubývá. Je to patrné i z dnešního prvního obrázku, na kterém jsou tyto přípojky reprezentovány zelenou křivkou.