Ruští hackeři útočí a hrozí dalším státům

Od prvních velkých kybernetických útoků na servery Estonska uplynul více než rok. Tehdy ― podle všeho ― ruští hackeři si vzali na mušku hlavně servery patřící vládě a napadli i obchodní servery. Dnes ruští hackeři hrozí dalším napadením nejen Estonsku, ale i dalším státům.

Série mediálně známých kybernetických napadení začala v loňském květnu, kdy ze síťového útoku Estonsko obvinilo „ruské vládní hackery“. Případ byl svým rozsahem a ze své podstaty natolik závažný, že se do něj vložilo i NATO, které do Tallinnu poslalo své počítačové odborníky. Už tehdy estonský ministr obrany Jaak Aaviksoo prohlašoval, že existuje dostatečné množství důkazů o tom, že útoky pocházejí z ruských vládních počítačů.

Ochromeny nebyly jen informační webové stránky vlády, ale útok zasáhl i banky, zpravodajské servery, televizní stanice a také mobilní sítě.

„Pokud útoky pocházejí z oficiálních IP adres ruských úřadů a jestliže tyto útoky směřují nejen na naše webové stránky, ale i sítě mobilních operátorů a na sítě záchranné služby, pak jde o velice nebezpečnou věc,“ řekl tehdy pro The Times ministr zahraničních věcí Urmas Paet.

„Nedávné události ukázaly, že žádný z členských států není chráněn před kybernetickými útoky,“ sdělil při příležitosti vyslání expertů ze Severoatlantické aliance do Tallinu generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Upozorňoval také na to, že Estonsko je elektronicky snadno napadnutelné a velice zranitelné, protože je až příliš závislé na internetu. Vždyť i volby do parlamentu se konají přes síť.

Loňské útoky byly vyústěním napjatých vztahů mezi Moskvou a Tallinnem. Následovaly vlastně ihned poté, co se estonská vláda rozhodla z hlavního města odstranit památník Rudé armádě. Jeho odstranění nesli nelibě rusky hovořící obyvatelé Tallinnu, kteří v počtu několika tisíc celou noc protestovali v ulicích.

Protesty byly natolik bouřlivé, že policie musela proti rozvášněnému davu použít i slzný plyn. Celkem bylo zraněno na několik desítek lidí včetně zasahujících policistů, přes tři stovky demonstrantů byly zatčeny a jeden člověk účast na protestech dokonce zaplatil životem.

Odstranění památníku tvrdě kritizoval i tehdejší ruský prezident Vladimir Putin a rovněž další politické špičky Ruska. Zaznívala slova jako „svatokrádež“ a „nehumánní jednání“.

Kybernetickým útokům jsme se věnovali už jednou v podzimním článku s názvem Hrozí světu kybernetická válka? V něm také najdete výčet některých loňských mediálně známých napadení a i postoj Severoatlantické aliance a Spojených států k legislativním otázkám spojených s výpady hackerů.

Nová vlna útoků na obzoru

Zdá se, že po roce se na Estonsko snese další vlna útoků. Ovšem jak to tak vypadá, teď v tom Estonci nebudou sami ― server Baltic-Course.com s odvoláním na estonskou televizi ETV24 upozorňuje, že existuje důvodné podezření, že ruští hackeři zaútočí na všechny tři pobaltské země (tedy i Litvu a Lotyšsko) a také na Ukrajinu ― všechny země jsou přitom bývalými republikami Sovětského svazu.

Podezření pramení z příspěvků objevujících se na různých internetových fórech, kde někteří členové nabádají k jednotnému a masivnímu útoku na lotyšské, litevské a estonské vládní instituce, ale i servery Ukrajiny.

Důvody jsou, stejně jako při loňských útocích, čistě politické: ruským hackerů se nelíbí, jak se v pobaltských státech tamní občanské chovají k rusky hovořící části obyvatelstva, a taky jsou znepokojeni zákazem sovětských symbolů. Nový zákon, zakazující kromě nacistických i symboly spjaté se Sovětským svazem, jako například srp a kladivo nebo sovětskou hymnu, byl v Litvě schválen letos v červnu. Symbol se srpem a kladivem byl v Estonsku postaven mimo zákon už dříve.

Ukrajinu má zase čekat odplata za to, že společně s Gruzií usiluje o vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

„Všichni hackeři země se rozhodli se spojit, aby odrazili nestydaté jednání západních velmocí. Máme už dost neoprávněných zásahů do naší vlasti ze strany NATO, máme dost ukrajinských politiků, kteří zapomněli na svůj národ a kterým jde jen o své vlastní zájmy. A máme plné zuby estonských vládních institucí, které si nestoudně dovolují přepisovat historii a podporovat fašismus,“ stojí ve výzvě kolující internetovými diskusními fóry.

Tyto osobní iniciativy skupinek ruských hackerů tak můžou dávat za pravdu těm odborníkům na počítačovou bezpečnost, kteří loni zpochybňovali tvrzení, že by za prvními masivní útoky na Estonsko mohly opravdu stát přímo ruské úřady. Spíše se přikláněli k tomu, že hackeři pro své útoky ruské vládní počítače jen na dálku zneužili.

Útoky by tedy opět mohly ochromit chod mnohých státních, zpravodajských a informačních serverů, bank i sítí mobilních operátorů. Jedna z hlavním motivací nových útoků však je umístit na různé webové stránky zakázané rudé hvězdy, srp a kladivo a fotky sovětských vojáků.

Aktualizováno: hackeři výhrůžky splnili

Chvíli poté, co byl tento článek dopsán, se objevily první informace o úspěšně provedených hackerských útocích na Litvu. Hackeři zaútočili tak, jak slibovali: napadeno bylo několik stovek webových stránek, na něž útočníci umístili sovětské symboly. Mezi prvními o případu informoval server CNN.com. „Litva zažila vážný útok na internetové zdroje. Nemohu vyloučit přímou souvislost mezi našimi nedávnými změnami v legislativě,“ řekl novinářům ministr obrany Juozas Olekas.

4. 7. 2008

Autor: Oldřich Klimánek