Co způsobuje výkyvy sledovanosti médií

Jak a proč lidé čtou internetová média? Kdy jsou články nejčtenější a jaké to má důvody?

Internetové média a jejich čtenost jsou fantastické ukazatele sociálního chování populace. Nejsou to jen portály, ale hlavně deníky a blogy, zkrátka internetová média, která se z nějakého důvodu měří. Přesněji – která se měří a mají někoho, kdo rozumí tomu, co čísla říkají.

Pokud se v internetovém prostředí pohybujete nějaký čas, musí vám začít docházet spojitosti mezi návštěvností a chováním celé populace. Většinou velice záhy zjistíte jak zajímavé je sledovat grafy. Jsou popsány i případy, kdy se právě sledování grafů a čtenosti stává (zejména v blogerské sféře) jakousi onanií, na níž si vlastník stránek docela slušně „ujíždí“. 

Ráno v devět (což je jakási pomyslná půlnoc internetu) lidé přijdou do práce a vyřídí poštu. Pak zjistí, co se děje. To je čas internetových autorů, chvilka slávy všech zpravodajců a pisálků. Mezi půl desátou a desátou je vidět na křivkách nejviditelnější nárůst, který dost často rozhodne o celkové denní čtenosti.  

Hladina do dvanácté hodiny je pak trochu nižší, ale konstantní. Oběd znamená propad pro všechny, návštěvnost se snižuje o více než polovinu, protože kdo by si kazil chuť novinami? Zprávy jsou povětšinou spíše vhodné na tvorbu vředů, takže aspoň polední pauza se bez internetu u většiny uživatelů obejde. 

Po obědě nastává chvíle lenosti, kdy se lidé snaží trochu vzpamatovat ze spořádaného jídla. Moc to nejde, ale kliknout se jim tu a tam podaří, takže se čtenost trochu zvýšila. Není to tak čilé jako před obědem, ale odpolední vrchol ještě přijde. Hodinu předtím, než se jde domů, nastal čas podívat se, co se zase kde událo, zatímco čtenářové, tedy vy, vytvářeli hodnoty v pracovním procesu (to skutečně klikají ti pilní, kteří se odměňují až na konci pracovní doby). 

Pak se jde domů (tady žádný výrazný zlom není, lidé mají různé pracovní doby). Večer kolem osmé ještě následuje menší vzedmutí, ale už se nic neděje.  

Co však platí na všechna média, jsou vnější činitelé jako prázdniny, dovolené a počasí. Hlavně počasí. Třeba první jarní víkend, kdy se jen udělalo trochu hezky (29.-30. 3.), spadla čtenost oproti víkendu předchozímu o dobrých 40 %.  

Jenže sledovanost byla špatná i v pondělí po víkendu, i když pondělky bývají zpravidla nejsilnějšími dny. Lidé se totiž snaží uvést zpátky do obrazu, když celý víkend odpočívali. Jenže to nebyl případ pondělí 31. 3. Návštěvnost byla na médiích (alespoň na těch, do jejichž výsledků vidí autor článku) o 30 % nižší než proti obvyklému pondělnímu průměru.  

Pokud tušíte, co se ten den stalo a proč byla čtenost o tolik nižší, blahopřejeme. Pro ty, kteří na to ještě nepřišli, má to co dělat s dalším vnějším činitelem, a to konkrétně s odevzdáváním daňového přiznání. I když jsou na něj každoročně tři měsíce, jedná se skutečně o tisícovky lidí, kteří jej dělají na poslední chvílí. To se pak pochopitelně projeví na prioritách činností a internet, jindy tolik důležitý, musí najednou počkat, až se vyplní všechny tabulky. 

Podobných výkyvů se pochopitelně během roku vyskytuje více, ale jen málokteré z nich mají takto globální charakter a dají se tak snadno odvodit. Zcela jednoznačné jsou propady způsobené volny a prázdninami, zajímavým faktorem je také zkouškové období, kdy se z internetu vytratí citelná část studentů (a ti stále tvoří jeden z nejvýznamnějších uživatelských segmentů)...  

Přesto zůstává den D zajímavým úkazem a stojí za zmínku. Všechno má příčinu i důsledek a na internetu se dají odhalit lépe než kdekoli jinde. Výsledky jsou pak zajímavé nejen pro marketing, ale i pro sociologii a k ní přilehlé vědy. Málo kde se dá vypozorovat tolik o návycích a zvycích druhu homo sapiens sapiens tolik jako právě tady.

10. 4. 2008

Autor: Richard Klíčník