Teorie zrychlování času v technologiích

Také vám připadá, že máme stále méně volného času? Přijde vám, že technologie se vyvíjejí a doslova letí kupředu raketovou rychlostí? Řada konspirátorů má jasno a hovoří o zrychlování času. My se budeme držet při zemi a zkusíme se zaměřit na vývoj technologií za posledních několik desetiletí.

Vnímání času 

To, co se mění, je zejména vnímání času lidským organismem. Dokud byly podněty z okolí vztaženy pouze k pozorování krajiny, práci na poli nebo v lese, tak lidský organismus vnímal tyto vjemy přirozeněji. Nyní, kdy jsme doslova závislí na technologiích, čas plyne subjektivně mnohem rychleji. Je zřejmé, že nejvíce jsme závislí na zdrojích obživy a energie. Podružně jsme ale mnohem více závislí na dalších navazujících oborech.  

Jeden příklad za všechny. Představte si, že by z ničeho nic někdo vypnul „jistič internetu“. Přestali bychom komunikovat, ztratil by se snadný zdroj informací a zpřetrhaly by se sociální vazby. Mělo by to ale i svá pozitiva. Vrátili bychom se ke knihám a do hospod bychom nechodili jen pít, ale zejména poklábosit. Lidé dnes totiž mají mnohem lepší vztahy s imaginárními přáteli z Facebooku, nežli s vlastní rodinou.

Počátek zrychleného vnímání času 

Položme si otázku, kde vše začalo. V zásadě s příchodem páry, potažmo později s příchodem elektrické energie. Jako prvopočátek tak lze považovat rok 1765, kdy James Watt objevil princip parního stroje. Tento objev ale měl na společnost velmi pozvolný vliv. Prakticky v průběhu celého devatenáctého století lidé zjišťovali, jaké přínosy tento objev bude mít. V návaznosti na to bylo důležitějším momentem objevení elektřiny a její detailní prozkoumání, které vyvrcholilo v roce 1865 Dynamickou teorií elektromagnetického pole. 

Tuto druhou fázi dynamičtějšího zrychlování času (tedy jeho vnímání) můžeme tedy datovat od roku 1865 do roku 1950. Právě v roce 1950 byly elektrifikovány poslední obce na našem území. Obyvatelé naší země měli vůči západním mocnostem jednu výhodu. Za bolševika nebyl přístup k technologiím tak rychlý, takže šlo o velmi průběžné zavádění technologií. Vzpomeňme například televizní přijímač. V USA byl běžnou součástí domácností již v padesátých letech. U nás byly domácnosti, které se k televizoru dopracovaly, až po roce 1970. 

Zaostřeno na technologie 

Upusťme nyní od obecného konceptu vývoje společnosti a zaměřme se více na oblast technologií. Nejprve se pozastavme u audiovizuálních přístrojů. Například revoluční walkman byl vynalezen společností Sony v roce 1978. I když se u nás první šťastlivci z tohoto technologického zázraku mohli radovat až okolo revoluce, již v roce 1979 spatřilo světlo světa CD. Discman ale přišel na trh až o pět let později. Jen pro zajímavost, již v roce 1987 si společnost Apple nechala patentovat první čistě digitální přenosný audio přehrávač. Trochu rychlý skok od kotoučových magnetofonů a gramofonových desek, nemyslíte? Dnes již ohrnujeme nos i nad MP3 přehrávači a požadujeme doprovod videa - nejlépe v líbivé krabičce chytrého mobilu s dotykovým displejem. Za nějakých 30 let jde o skok v historii nevídaný. 

U videa byl skokový vývoj ještě zajímavější. Počátek rozumné reprodukce filmů v domácím prostředí lze spatřit u VHS. Standard byl představen v roce 1976 a i v Česku měly některé domácnosti to štěstí, že mohly využívat video již před revolucí. Než se stihly videorekordéry pořádně rozšířit, tak přišel formát DVD, který se stal mnohem masovější. V roce 2000 byl ale představen Blu-Ray a prostor tak dostaly Full HD filmy ve vysoké kvalitě. Během dvaceti let jsme se tak dostali prakticky od ničeho (VHS) k výborné kvalitě a dostupnosti. Podobný vývoj bychom ale zaznamenali u dalších technických oblastí – namátkou mobilní telefony, GPS navigace, automobily apod. Přesuňme se nyní blíže k IT. 

Informační megaprogress 

Ajťákům nejbližší je oblast informačních technologií. Standard IBM PC spatřil světlo světa v roce 1981. O tři roky později pak přišla specifikace IBM PC AT, od které odstartovaly počítače tak, jak je známe dnes. Počítače tohoto standardu se i u nás začaly objevovat kolem let 1989 – 1992. Od roku 1993 byly PC cenově dostupné také pro širší veřejnost, což gradovalo nejvíce po roce 2000. I ti, kteří nástup informačních technologií odmítali, se dnes bez počítačů neobejdou. Samostatnou kapitolou rozvoje je pak internet. 

Ještě v roce 1995 byl internet dostupný maximálně na akademické půdě a ve větších korporacích. Do roku 2000 si internet pořizovali domů také nadšenci (včetně mě). Od roku 2000 pak díky dostupnějšímu internetovému připojení bez omezujících faktorů je internet součástí kanceláří, škol i domácností. Tím, že na internet vstoupily miliony uživatelů, vzniklo také mnohem více služeb a portálů. Během několika málo let se tak z prachu postavil pilíř IT oblasti. Počítač jako takový je dnes ve své podstatě jen internetovým terminálem. 

Vizualizace zrychlování času 

Po úvaze nad historií a současností technologických výdobytků se ale vraťme zpátky ke zrychlenému vnímání času. Díky všemu výše popsanému máme mnohem více vjemů, lidský mozek se s faktem dramatického informačního chaosu vyrovnává po svém. Začíná se totiž učit žít s neustále se měnící podstatou žití. Na internetu lze stáhnout a vyzkoušet velmi zajímavý program s názvem Time Wave Zero. Tento software graficky znázorňuje, kterak se civilizace na Zemi vyvíjela od raných období až po současnost. Na vizualizacích je vidět, že v posledních několika málo desetiletích rostla míra inovací doslova exponenciálně. V této souvislosti je více popsáno na tomto zdroji v anglickém jazyce, nebo případně na tomto zdroji v češtině. 

Závěrem 

Ač zní zrychlování času dosti bláhově a neuvěřitelně, domnívám se, že nejde o průlom ve fyzice nebo o konspirační tezi rozvracečů současného společenského uspořádání. To, že nám čas plyne rychleji, je dáno jen a pouze rychlejším vývojem civilizace. 

21. 6. 2011

Autor: David Procházka