Zabiják Googlu sám pošel

Měl ohrozit pozici Googlu, ale prakticky nepřežil léto. Jedna bublina splaskla... Ani Linux sice Windows v oblasti osobních počítačů neohrožuje, ale jeho podíl na trhu se za rok zdvojnásobil.

Vzruch kolem Chrome utichl a podíl se snížil

Veškeré prvotní nadšení novinářů a počítačových fanoušků, které se kolem webového prohlížeče od Googlu semlelo, pomalu, ale jistě utichlo. A jak to tak vypadá, ustálil se i podíl Chrome na trhu webových prohlížečů. Beta verze (tzn. ještě stále zkušební sestavení) tohoto programu si za 24 hodin od svého uvolnění získala zhruba jedno procento uživatelů, což byl na poli webových prohlížečů nevídaný úspěch. Nicméně postupem času, vlastně už za několik dní, začal jeho podíl na globálním trhu klesat. 

Zatímco některá média se zaměřením na IT stále hlásí, že podíl uživatelů, kteří s Chrome navštěvují jejich weby, se pohybuje kolem 5 %, z globálního hlediska (data pocházejí hlavně z anglicky mluvících zemí) se propadl pod 1 %. Podle statistiky společnosti NetApplications jej teď používá 0,78 % lidí. Pro Google to žádná katastrofa jistě není, vždyť norský prohlížeč Opera si za 12 let své existence i přes všechny inovace, které do světa browserů přinesl, získal dle měření téže společnosti jen 0,7 %, tedy zhruba stejně jako Chrome. (V Evropě je ale situace podstatně jiná: například u nás Operu používá asi 6 % lidí.)

Analytici se vesměs shodují na tom, že podíl Chrome poroste, až bude splněno několik základních bodů. Za prvé, Google jej bude muset nejprve dodělat. Je sice pravdou, že v porovnání s ostatními vývojovými verzemi konkurenčních prohlížečů je Chrome nejpoužitelnější, ale i přesto může „vývojová verze“ v leckom vzbuzovat nedůvěru. Chrome hraje do not i to, že jej neprovázelo tolik bezpečnostních děr jako konkurenční produkty ― stačí si například vzpomenout na vydání beta verze Safari pro Windows (prohlížeč od Applu jinak známý jen z Mac OS X), který byl označován za ementál ― už pár hodin po vydání v něm byly nalezeny závažné bezpečnostní zranitelnosti, které k nakažení počítače a převzetí kontroly nad systémem nepotřebovaly ani akci uživatele, stačilo totiž jen navštívit webovou stránku se zákeřným kódem. A během pár dní se dokonce počet bezpečnostních měl vyšplhat na dvě desítky. Safari pro Windows však ušlo za poslední rok kus cesty, byla vydána stabilní verze a dnes tento prohlížeč používají asi 0,3 % uživatelů. 

Vývoj podílu Safari pro Windows. Jarní skok byl způsoben tím, že Apple prohlížeč přes aktualizační nástroj podstrčil uživatelům programů QuickTime a iTunes.

Druhým faktorem, který má Chrome pomoci k větší rozšiřitelnosti, je implementace více funkcí a hlavně možnost instalace rozšíření, jak to známe u Firefoxu. Zatímco přidání více funkcí do samotného prohlížeče se zdá jako krok zpět (Chrome má být právě co nejjednodušší, aby u začátečníků nebudil strach z používání), volitelná instalace doplňků vypadá jako schůdná cesta. Však taky Google už přislíbil, že tato možnost se v Chrome objeví (není žádným tajemstvím, že jakési malé doplňky a různé motivy vzhledu na internetu už jsou, byť ne oficiálně od Googlu). 

Třetím a trochu spekulativním faktorem, který může Googlu pomoci rozšířit tento prohlížeč, je přidaná hodnota za jeho používání v rámci služeb Googlu. O tom směru vývoje se sice moc nehovoří, ale Chrome by si jistě získal více uživatelů, kdyby Google ke svým službám (jako je Gmail, Docs aj.) přidal funkce, které by fungovaly jen v Chrome. Vždyť tak to vlastně dělá i Microsoft v případě svého Internet Exploreru (donedávna pořádně nefungovaly ani weby Microsoftu, pokud je člověk otevřel v jiném prohlížeči).

Na závěr části o prohlížečích připomeňme, že lídrem na trhu je stále Internet Explorer, kterému ve světě patří celkem 72,2 % a u nás asi 58 %. Druhým nejpoužívanějším prohlížečem je stále Firefox, jemuž ve světě patří 19,5 % a u nás 35 %. 

Zabiják Googlu sám pošel

Pamatujete si na Cuil? Na konci července byla IT média po celém světě plná zpráv o tom, že na trh vstupuje nový internetový vyhledávač, který je lepší než samotný Google. Nadšení a spekulacím také nahrávalo to, že jeho tvůrci jsou bývalými zaměstnanci Googlu, kde měli na starosti klíčové oblasti vývoje. 

To je ale asi tak vše, na co se Cuil zatím zmohl. Poté jej potkaly jisté nepříjemnosti ― provozovatelé webů a analytikové poukazovali na přespříliš agresivního robota tohoto vyhledávače, který měl svou aktivitou odstavovat webové servery. Chvíli na to společnost opustil i jeho viceprezident Louis Monier.

Sílu medií, která v prvních dnech jeho spuštění o něm neustále psala, lze vidět i na statistice vyhledávání. Hned druhý den po jeho spuštění jej k vyhledávání použilo 0,26 % uživatelů. To bylo ovšem maximum ― další den jeho podíl činil 0,14 % a každým dnem klesal, až se v září svezl k 0 %. Výmluvný je následující obrázek. Vyhledávač, kterému se přezdívalo „Google Killer“, čili „Zabiják Googlu“, očividně pošel sám.

Cuil.com si místo na trhu nezískal.

Počet uživatelů Linuxu se za rok zdvojnásobil

V oblasti desktopových operačních systémů k žádnému zásadnímu obratu ve vývoji nedošlo. Nejrozšířenějším systémem jsou stále Windows XP s necelými 69 % v globálním měřítku a 81 % u nás. Růst podílu Windows Vista se mírně zpomalil, ale přesto si ve světě získaly už přes 18 % a zhruba 13 % u nás. 

Fandy open-sourcových řešení kromě vysokého podílu Firefoxu může těšit i to, že ve světě se za poslední rok zdvojnásobil podíl operačních systémů s jádrem Linuxu. Zatímco loni touto dobou GNU/Linux používalo zhruba 0,5 % uživatelů, teď to je 0,93 %. I české statistiky hovoří o něco málo více než 1% podílu Linuxu na osobních počítačích.  Podle společnosti Awio Web Services, která provozuje měřící systém w3counter.com, činil v září podíl Linuxových systémů dokonce 2 % (získáno z celkem 53 milionů návštěv sledovaných webů), což je zhruba stejný podíl, jako mají dnes Windows 2000. 

Jak někteří analytikové a lidé z komunit a firem, zabývajících se vývojem open-sourcových produktů, poznamenávají, důvody růstu Linuxu na osobních počítačích spočívají ve stále se zdokonalující podpoře hardwaru, příjemnějším uživatelském prostředí, ale také nespokojenosti některých uživatelů s Vistami (vysoké HW nároky, nedoladěnost a slabá podpora staršího hardwaru a softwaru jsou nejčastější nářky uživatelů) a s tím související nedostupností XP (na nových laptopech jsou předinstalovány prakticky jen Visty). Příznivci linuxových systémů také připomínají, že známé firmy vyrábějící hardware začaly konečně podporovat i Linux a vydávají pro něj ovladače (jako třeba ATI/AMD, které uvolňuje i potřebné specifikace) a také že došlo k výraznému zlepšení softwaru Wine, díky kterému lze pod Linuxem a příbuznými systémy spouštět řadu aplikací primárně určených pro Windows ― např. MS Office či Adobe Photoshop.

10. 10. 2008

Autor: Oldřich Klimánek